Lukáš Chovan pracuje pro největší cestovatelský portál Letenky za babku, kde se věnuje hledání levných letenek pro více než 300 tisíc Slováků. Většina z nich ani neví, že se na tom dá vydělávat jako při práci na plný úvazek.
„Nedávno se mi stalo, že jsem pracoval v jednu, pak v půl čtvrté a pak znovu v osm ráno. Jsou dny, kdy pracuji celý den, ale i dny, kdy pracuji dvě či tři hodiny,“ popisuje svoji pracovní dobu Lukáš Chovan, který se už pár let živí jako profesionální hledač letenek. Většina lidí přitom netuší, že se takto dá vydělávat na živobytí.
Lukáš, kterého možná na internetu znáš pod přezdívkou Chovi, pracuje pro největší cestovatelský portál Letenky za babku, kam den co den přidává tipy na letenky za pár eur. I díky Letenkám za babku začali Slováci v posledních letech více cestovat, což si uvědomuje i Lukáš a chce značku budovat nadále navzdory tomu, že ji nezakládal.
My jsme v rozhovoru zjišťovali, jak je vůbec možné, že za hledání letenek vydělává peníze, jak se pohybuje jeho výplata, ale načali jsme také téma konkurence na Facebooku a řeč byla i o tipech a tricích na to, jak najít letenku klidně za méně než 2 eura.
Kdysi se youtubeři nechtěli představovat jako youtubeři, když se jich někdo ptal, kde pracují, protože se za to styděli. Co říkáš ty, když dostaneš otázku, čím se živíš?
Nijak se za svou práci nestydím. Na rovinu říkám, že pracuji pro největší cestovatelský portál na Slovensku, kterým jsou Letenky za babku, kde hledám letenky a sdílím je s lidmi na internetu. Mojí náplní práce je hledat tipy na letenky a ubytování, takže celé dny sedím za počítačem, hledám lety a spojuji je dohromady, aby dávaly smysl.
Spousta lidí se diví, že mě takové zaměstnání dokáže uživit. Často mi říkají, jaká to musí být skvělá práce, což můžu jen potvrdit. Pro mě je to rozhodně dream job.
Vždy jsem chtěl pomáhat lidem s cestováním, přičemž teď mám možnost dělat to profesionálně a pomoci jim ušetřit na letenkách. Je to moje hobby, které mě bavilo už v dobách, kdy jsem letenky nehledal za peníze, ale pomáhal jsem jen kamarádům nebo spolužákům. A najednou je to můj full-time job.
Říkáš, že jsi už na střední škole pomáhal kamarádům shánět levné letenky či ubytování. Dostal ses k práci hledače letenek takovýmto způsobem?
Když jsem začal cestovat, tak mě vždy fascinovali portály a blogeři, kteří světu ukazovali, jak levně dokáží letět a poznávat místa. Nechápal jsem, jak se mohli dostat k tak parádním akcím, tak jsem si řekl, že pokud chci cestovat, i já to musím umět dělat levněji než běžný člověk.
Začal jsem si zjišťovat informace, kde mám hledat levné lety i ubytování. Čím více jsem to dělal, tím více mě oslovovali spolužáci s dotazy, zda jim nenajdu levné letenky, protože by chtěli jet do Říma nebo Paříže. Na Instagramu jsem měl tehdy kolem 200 lidí, tak jsem občas na story přidal nějaký tip, jak cestovat za méně.
Je to sice dream job, ale musíš být během dne neustále ve střehu, sledovat letenky, aplikace a vyhledávače, abys našel správnou letenku.
Ze soukromého instagramového účtu se ti podařilo dostat až k Letenkám za babku.
Já jsem několik let pořádal velký florbalový turnaj na Slovensku, ale když jsme se nepohodli se spoluorganizátory, tak jsem přemýšlel, co budu dělat dál. Půl roku jsem se hledal, až jsem jednoho dne náhodně napsal Letenkám za babku, jestli nehledají někoho, koho by bavilo psát tipy na letenky.
Tehdy nikoho nehledali, ale řekli mi, že si to můžu vyzkoušet a ať jim připravím pár zkušebních tipů. Dodnes si pamatuji, že jeden z nich byla letenka do Bruselu. Když jsme to dali dohromady, moje práce se jim líbila a začali jsme spolupracovat intenzivněji. Nebral jsem to však jako full-time job, protože jsem měl vedle toho několik brigád.
Očekával jsem, že to bude bokovka a napíšu maximálně pár tipů do měsíce. Postupně jsme v našich plánech našli větší průnik a uvědomil jsem si, že by mě to mohlo reálně uživit jako full-time job. Na brigádách jsem dal výpověď a soustředil jsem se na letenky. I díky tomu jsem se vydal na devět měsíců do Asie, protože jsem dokázal vydělávat online. Dnes to zní vtipně, že jsem napsal jeden mail a najednou jsem tady už čtyři roky.
Když jsme si domlouvali rozhovor, říkal jsi mi, že kolem deváté nebo desáté ráno azorského času teprve vstáváš. U nás je o dvě hodiny víc. Máš pevně stanovenou pracovní dobu nebo počet příspěvků, které musíš denně přidat?
Nemám to nijak stanovené. I když žiji na Azorách, kde je o dvě hodiny méně než na Slovensku, nijak mě to neomezuje, spíše naopak. Já už většinou umím očekávat, kdy letecké společnosti jako Ryanair nebo Wizzair zveřejňují nové akce, a tak vím, že když akci pustí ven o půlnoci slovenského času, u mě je pořád teprve deset nebo jedenáct.
Běžně chodívám spát později, abych viděl nové akce na letenky. Občas se stane, že akci vypustí takto pozdě večer a já potom pracuji i celou noc. Nedávno se mi stalo, že jsem pracoval v jednu, pak v půl čtvrté a pak znovu v osm ráno. Jsou dny, kdy pracuji celý den, ale i dny, kdy pracuji dvě nebo tři hodiny.
Předpokládám, že díky takové flexibilitě máš čas i na sebe.
Snažím se rozdělovat si den tak, abych polovinu z něho pracoval a polovinu mohl žít svůj život. Nechci, abych pracoval 12 hodin, a potom z toho dne neměl vůbec nic. Mým cílem je dobře se vyspat, mít čas na fitko, výlety po ostrově. Když jsou zde Slováci na výletech, věnuji se jim a pracuji mezi tím. Nemám stanovený počet tipů ani destinace, které bych měl přidávat, což je naprosto super.
My jsme v Letenkách za babku tři a musím říct, že mám nejlepšího šéfa i kolegu na světě. Navzájem si pomáháme, když někdo nemůže, ale zároveň mám svobodu. Nezažívám žádnou buzeraci ani tlak na to, kolik a jak mám pracovat.
Když jsem kdysi chodil na brigády, měl jsem nad sebou šéfa, který mi určoval, co mám dělat, kdy to mám udělat, a mně se to nikdy nezamlouvalo. Zde si vzájemně důvěřujeme, zaskakujeme za sebe, a pokud někdo cokoli potřebuje, může se obrátit na druhého a ví, že dostane pomoc.
Zmínil jsi, že po letech praxe už dnes víš, kdy letecké společnosti přidávají akce a kdy je třeba být ve střehu.
Nové akce obvykle přicházejí vždy kolem půlnoci. Akce se ale během dne mění, protože vždy záleží na tom, jaká je aktuální poptávka po letenkách. Někdy akce trvají jen pár hodin, jindy zase celý víkend. Ryanair klidně provede akci od pátku do neděle nebo překvapí a spustí slevy v pět odpoledne.
Je to sice dream job, ale musíš být během dne neustále ve střehu, sledovat letenky, aplikace a vyhledávače, abys našel správnou letenku. Často se stává, že se nejedná o hromadně zlevněné letenky, jen vyskočí dobrá cena na 3—4 destinace, kam se lze dostat za 10 eur (245 korun — pozn. red.). Už se mi mnohokrát stalo, že mi akce změnila plány, neboť jsem se chystal do fitka či na výlet, ale najednou bum, začaly slevy.
Pokud se zamyslíš nad akcemi za posledních pár měsíců, která se ti zdála nejbláznivější? Dnes je to možná obtížné, když se neustále objevují letenky za pár stovek korun.
Myslím si, že v poslední době to určitě byl Wizzair, když nabízel lety do Itálie za 1,98 eura (zhruba 50 korun — pozn. red.) jedním směrem. Za zpáteční letenku na výlet bys zaplatil necelých 5 eur (120 Kč).
Ale objevily se také chyby v systému, díky kterým se dokonce daly najít zpáteční lety do Edinburghu nebo Londýna za 2 eura. A napadla mě ještě Dubaj za 40 eur (necelých 1 000 korun — pozn. red.) z Vídně, což vyskočilo před Vánoci a byla to šílená cena.
Mnoho lidí plánuje výlety tím stylem, že 3—4 měsíce před odletem čekají na letenky a neustále sledují, kdy budou za nejlepší cenu. Je opravdu pravda, že lety bývají nejlevnější s takovým odstupem, nebo spíše je třeba nakupovat pár týdnů před odjezdem?
Ze zkušeností bývají letenky nejlevnější měsíc nebo dva měsíce před odletem. Když přidávám tipy, jsou to ve většině případů právě lety na příští týdny a měsíce. Aktuálně přidáváme zejména tipy na únor a březen, občas možná i duben.
Občas vyskočí tip na letní dovolenou, pokud mě opravdu zaujme cena, ale nebývá to pravidlo. Například teď jsme měli Santorini v Řecku za 40 eur na léto, ale také Mallorku nebo Sardinii. I na léto přitom přidávám jen destinace, kde můžu předpokládat, že by měly zůstat otevřené i přes pandemii.
Tipy na Azorské ostrovy jsou extrémně populární. Nedávno jsem publikoval tip za 14 i 18 eur (350 až 450 korun — pozn. red.) zpátečně, což je neuvěřitelná cena, ale když jsem hledal letenky na Azory loni v srpnu, stály minimálně 300 i 400 eur (7,5 až 10 tisíc korun). Tehdy jsem Azory příliš nepřidával a viděl jsem i na vlastní oči, že zde bylo mnohem méně Slováků než na jaře nebo na podzim.
Živíš se jako hledač letenek. Běžného člověka ale určitě zajímá, jak se na hledání letenek vlastně dá vydělat?
Pokud si prohlédneš konkrétní tip, který přidám, najdeš v něm spoustu linků. Z každého linku máme nějaká procenta, když si člověk díky našemu odkazu koupí letenku nebo ubytování. Máme spolupráci s Pelikánem, vyhledávači jako Momondo, Skyscanner, Trivago, Slovak Lines, Booking, ale také s pojištěním a půjčovnou aut Rentalcars.
Na těchto proklicích vyděláváme. I když si někdo koupí letenku, dostaneme provizi i za letenku. Nežijeme však jen z toho, samozřejmě, vydělávají nám také reklamy z webové stránky. Já sám sice nejsem nijak speciálně známý, ale Letenky za babku mají na Facebooku více než 300 tisíc lidí. Pokud se někdo ptá, jak se na tipech na letenky dá vydělávat, tak přesně takhle. Jde o komunitu lidí.
I nyní přidáváme příspěvky o tom, která země se otevírá nebo zavírá, za což ani nejsem placený. To je přidaná hodnota, kterou chci dávat lidem. Chci, aby ty tipy byly reálné a lidé je využili, ne že jim dáme tip na letenku do Maroka, které bylo do začátku února zavřené, a oni budou muset řešit storno letenek a možná přijdou o peníze.
Už víme, jak dokáží vydělávat Letenky za babku, ale každého bude určitě zajímat, jak vypadá výplata člověka, který se živí jako profesionální hledač letenek. Je dobrá?
Já jsem ještě nikdy nepracoval na 100 procent svého potenciálního výkonu. I když jsem byl v Asii, občas jsem měl problémy s internetem, jindy jsem měl nehody, a teď se naplno nedalo pracovat s ohledem na koronavirus.
Řekl bych, že vydělávám nadstandardní plat běžného Slováka. Možná ne celkový plat, ale když si přepočítám čas, který v práci strávím, tak je to opravdu nadstandardní hodinová mzda v porovnání s normálním Slovákem.
Na slovenském Facebooku existuje vedle Letenky za babku i další velká skupina Tour De Svet. Vnímáš ji jako konkurenci?
Nevnímám ho jako konkurenci, možná jen jako zdravou konkurenci, která působí na stejném trhu jako my. Ze zkušenosti mám pocit, že spíše on mě vnímá jako konkurenci, i když jsme se nikdy živě nesetkali a neviděli.
On jednou přidal tip na letenky na Azory, čehož jsem si všiml, a jelikož zde žiji a vyznám se na ostrově, tak jsem do komentáře napsal pár věcí. Napsal jsem také, že když někdo poletí, může se mi klidně ozvat, kdyby potřeboval s čímkoli pomoci. Ale nepadlo to v té skupině na úrodnou půdu.
Je to mezi námi takový běžný souboj. I když probíhá velká akce, tak s kolegou raději nespíme a pak se radujeme, když přidáme kompletní tip a v článku máme 30 různých destinací dříve než on. Někdy se i my inspirujeme jeho tipem, pokud si všimneme zajímavé destinace a vidíme, že by lidé mohli mít zájem, a u nás jsme ji zatím často neměli. Jinak si spíše razíme vlastní cestu.
Všiml jsem si, že Tour De Svet občas má přímé spolupráce například s autobusovými dopravci. Vy takové spolupráce nepreferujete, respektive vám dobře vydělávají samotné prokliky a procenta z nákupů?
My žijeme hlavně z našich prokliků. Určitě bychom mohli mít i přímo spolupráci, ale nevím, jak například funguje smlouva, kterou měl s dopravcem. My zase máme smlouvu s Pelikánem, což on nemá. Máme to trošku podělené.
Ke každému tipu na letenky automaticky přidáváš také tip na ubytování či půjčení auta. I na tom vyděláváte?
Ke každému tipu přidávám i ubytování, i link na půjčení auta, ale nevnímám to tak, že vybírám konkrétní ubytování pro konkrétního člověka. To ani nejde. Spíše je to o individuálních preferencích, tak se snažím, abych vždy vybral tip na ubytování, které je v centru nebo u pláže, za dobrou cenu a také má dobré hodnocení.
Lidé často píší, že konkrétní ubytování vyzkoušeli, líbilo se jim a doporučují ho dál. Tehdy mám radost z toho, že jsem trefil dobrou možnost a lidé byli spokojeni. Pokud je to například destinace, ve které jsem už někdy byl, tak se snažím rovnou přidat ubytování, kde jsem osobně bydlel i já. Jakoby taková možnost ověřená přímo námi.
Říkáš, že se ti líbí, když můžeš lidem nabídnout ubytování ověřené přímo tebou. Máš proto pro lidi nějaký jeden nejpraktičtější tip nebo trik, kterým se řídíš, když kupuješ letenky za levný peníz?
Je to paradox, že přidávám tipy na levné letenky, ale já levně vůbec nelétám. Takovou levnou letenku jsem využil možná jednou, jinak nakonec vždycky letím mnohem dražší.
I když jsem letěl do Cappadocie v Turecku, tak jsem dohromady utratil přes 300 eur (7,3 tisíce korun — pozn. red.) na letenky, protože mi zrušili lety. Za letenky jsem původně platil 160 eur (necelé 4 tisíce korun), takže když potom přidám tip na stejné místo za 70 eur (1 700 Kč — pozn. red.), občas dostávám infarkt.
Nemám obecný tip, jen doporučuji neřídit se výlučně cenou. Jasně, že nebudu platit 100 eur za letenky do Říma, ale nebudu zase čekat ani na to, až spadnou na 5 eur. Je třeba si prohlédnout více vyhledávačů, případně stránky leteckých společností, vybrat si přibližná data a sledovat ceny.
Ceny letenek se neustále hýbou. I Ryanair často píše, že zůstávají poslední dvě nebo tři sedadla za nízkou cenu, poté je vyprodá a cenu zvýší. Jenže druhý den ji může opět snížit na tu původní. Ta sedadla se vyprodají jen v konkrétní den, tak je pak vrátí. Není to pravidlo, ale děje se to často.
Nyní koncem ledna jsem byl na výletě v Lisabonu. Předem jsem hledal letenky koncem měsíce, data jsem si přizpůsobil a jel jsem. Letenka nebyla nejlevnější, protože jsem letěl za 34 eur (zhruba 800 korun — pozn. red.) z Azor, ale mohl jsem čekat a zaplatit i 20 eur (500 Kč — pozn. red.).
Nepřemýšlel jsi nad tím, že bys nasbírané zkušenosti zúročil, dal výpověď a osamostatnil se ve vlastním projektu?
Můj šéf mi toto před pár lety řekl, že od nich určitě jednoho dne odejdu a založím si vlastní projekt. Tehdy jsem mu řekl, že to nikdy v životě neudělám. Jsem vděčný, že mám takovou práci a navzájem budujeme značku.
Kdyby nebylo jeho, teď necestuji tak, jak cestuji, a nežiji na Azorských ostrovech. Za běžných okolností bych pracoval někde na Slovensku, takže si příležitosti vážím a jsem rád, že mám kolem sebe skvělý kolektiv.
Mohl bych si založit vlastní projekt, možná by mohl být i úspěšnější, ale neudělám to a ani to nemám v plánu. Chtěl bych budovat Letenky za babku a rozšířit je o Autobusy za babku, Vlaky za babku, Slovensko za babku. Možností je mnoho, ale budovat něco vlastního mě neláká. Svůj instagram mám jako doplněk, kde ukazuji, kam cestuji, radím lidem. A líbí se mi, že mě lidé díky tomu více poznávají.
V minulosti jsi už byl v kontaktu s cestovkami, pro které jsi chtěl vedle letenek dělat průvodce. Jak je možné, že na Azorských ostrovech zatím nenabízíš zájezdy, které by si mohli lidé objednat?
Já jsem kdysi měl tyto plány, jenže k doprovodu potřebuješ vlastní cestovku a na Slovensku máme zákony nastaveny tak hloupě, že já si cestovku založit nemůžu. Z hlediska legislativy nemám praxi v cestovním ruchu, i když každý den přidávám tipy na letenky a lidem pomáhám pomalu víc než ministerstvo zahraničních věcí.
Já si cestovku přesto založit nemůžu, ale pokud bys seděl v cestovce a prodával čtyři roky zájezdy, tak si ji můžeš založit bez problémů. Nemám v plánu ani jít na vysokou školu, abych cestovní ruch vystudoval, neboť ho studuje moje sestřenice a vím, že to, co probírají, by mi dnes do života nic nedalo.
Uvažuji, že bych zkusil prodávat kompletní produkt. Byl by to balíček full servis na Azorách, kde bych člověku pomohl se vším, ale mít klasickou cestovku je dost náročné.
Teď bydlím sám v centru hlavního města Ponta Delgada v apartmánu v domě za 7 tisíc korun měsíčně.
Všiml jsem si, že ses na Azorách už stihl stát rezidentem. Už jsi tam více než rok a půl, ale jak se ti žije naneurčito tak daleko od domova, na ostrově uprostřed Atlantského oceánu?
Vždy, když jsem plánoval, že se přestěhuji například do Lisabonu, buď přišla nová vlna koronaviru, nebo jsem zjistil, že je tam život mnohem dražší než tady. A neměl jsem z těch míst pocit, že je to můj domov jako Azory. Máš tam sice větší komunitu lidí a i to město je fajn, ale nemáš tam přírodu, oceán tak blízko jako tady ani levný život. Tady mám všechno, co chci.
Na Azorách máme svobodný život, nemáme lockdowny. Nyní máme rekordní čísla v Portugalsku, ale vše je otevřené a o víkendu jsem byl v nočním klubu. Žijeme normální život, ale lidé jsou samozřejmě v karanténách, jsou-li pozitivní nebo v kontaktu. Zatím neplánuji, že půjdu bydlet jinam.
Mě koronavirus dost ovlivňuje, neboť když se ruší lety, technicky přicházím o peníze. Snažíme se být zodpovědní, a když se ruší lety nebo je situace na Slovensku špatná, nepřidáváme mnoho tipů, abychom lidi nenabádali ke zbytečnému cestování.
Jaké máš dnes náklady na jídlo a bydlení?
Teď bydlím sám v centru hlavního města Ponta Delgada v apartmánu v domě za 280 eur (zhruba 7 tisíc korun — pozn. red.) měsíčně. Jsem dvě minuty od fitka, dvě minuty od oceánu a pět minut od velkého supermarketu. Mám hned pod nosem restaurace i centrum města.
Na Azorách potkáváš spoustu Slováků, kteří tam přijedou na dovolenou. Nechybí ti ale domácí zázemí a komunita kolem tebe, kterou jsi možná měl doma na Slovensku? Vnímají to cestovatelé jako ty rozdílně?
Zrovna jsem tu měl spolužáka ze střední školy i spoluhráče z florbalu. Je super, když mě přijedou navštívit. Stejné to je, když přijedu domů na Slovensko a vždy se potkávám s mými nejbližšími kamarády, takže je to vzájemné.
Já hlavně potkám a poznám kopec neznámých lidí, kteří sem jezdí a znám je nejdříve jen z Instagramu. Právě z takových lidí se často stanou moji dobří kamarádi, které jsem potkal náhodně na internetu, ale pak spolu na Azorách máme společné zážitky a zůstáváme pořád v kontaktu.
Nemusíš se při hledání letenek omezovat, jenže Slováci nejvíce milují populární města jako Paříž, Londýn či Barcelonu. Stává se ti, že ti už začnou lézt na nervy a specificky jdeš přidat neokoukanou destinaci?
Fungujeme takovým stylem, že často přidáváme i ankety, kde se lidí ptáme, jaké tipy na letenky nyní chtějí. Nepřidáváme tipy podle toho, kam chceme jít my, ale je to hlavně o lidech.
Víme, že populární je Paříž, Řím či Barcelona, ale jako destinace vystřelily i Azory. Ty jsou extrémně populární a vím, že když přidám tip na Azory, tak bude vše okamžitě vyprodáno. Dělám i takový neplánovaný destinační marketing.
Když jsme byli na dva dny na teambuldingu ve Valencii, přidávali jsme na Instagram stories z města a Valencie je od té doby mimořádně populární. Vždy, když ji přidám jako tip, má úspěch.
Potenciální destinace přitom ani nemusí být moc známá. Dobře funguje například Gdaňsk v Polsku, kde jsem osobně nikdy nebyl a nevnímal jsem ho jako „wow město“, ale když ho přidáme, lidé ho hned vykoupí. Pokud si to chválí, tak jej průběžně přidáváme pravidelněji.
Když se mi už nechce dokola přidávat Paříž, Barcelonu a Řím, protože je to otravné, tak leckdy vyberu raději tip na Gruzii, Maroko, Bulharsko nebo Srbsko.
