Odchod z domova je tradičně považován za zásadní krok k osamostatnění se. S rostoucím počtem bumerangových dětí se to ale může změnit.
Bumerangová generace. Tak se říká mladým dospělým mezi 20 až 30 lety, kteří se poté, co „rodné hnízdo“ opustili, vrací zpět. Vzhledem k rostoucím životním nákladům by se to nyní mohlo stát normou, nikoli výjimkou.
Podle agentury Pew Research Center žije ve Spojených státech s rodiči nejvíce lidí ve věku 18 až 29 let od 30. let minulého století – tedy od doby takzvané velké hospodářské krize.
V červenci roku 2020 žilo s jedním nebo oběma rodiči 52 % mladých Američanů, což je narůst o 2,6 milionu oproti únoru. Podíl „navrátilců“ je podle agentury viditelný napříč všemi rasovými a etnickými skupinami, a stejně tak u mužů i žen. Nejvýraznější nárůst byl zaznamenán u nejmladších dospělých (ve věku 18 až 24 let) a u bělochů.
Ze zavřených škol zpět k rodičům
Mladým lidem, kteří se v průměru stěhují více než jiné věkové skupiny, ale aktuální situace nehrála do karet. Jako nejčastější důvod k navrácení se k rodičům účastníci průzkumu uváděli uzavření univerzitního kampusu, ztrátu zaměstnaní a jiné finanční komplikace.
Experti se přitom domnívají, že se nejedná pouze o pandemický trend. Předpokládají, že s rostoucími životními náklady bude přibývat dospělých, kteří budou bydlet u rodičů.
Návrat domů mohou někteří mladí lidé chápat jako porážku. „Na univerzitě se naučíte být dospělým. Máte přátele. Děláte to, co chcete. Může to být opravdu zničující, protože se vracíte pod pravidla někoho jiného,“ uvedla pro BBC terapeutka Joanne Hipplewith z Institutu pro rodinnou terapii v Londýně.
Výzkumy také ukazují, že dvacetiletí a třicetiletí, kteří žijí s rodiči, mají později svatbu a také odkládají narození dětí. To v nich může zanechat ještě větší pocit, že jsou „pozadu“.
Menší tlak na „urychlenou dospělost“?
Hipplewith zároveň doufá, že s rozšiřujícím se bumerangovým trendem budou mladí dospělí cítit menší tlak na to, aby se přizpůsobili společenským očekáváním – tedy, aby se od rodičů odstěhovali ihned poté, co na narozeninovém dortu sfouknou 18. svíčku.
Agentura ovšem upozorňuje, že nové způsoby bydlení bumerangové generace mohou mít dopad nejen na mladé dospělé a jejich rodiny, ale i na celou americkou ekonomiku. Pomalejší růst domácností by mohl znamenat nižší poptávku po bydlení a zboží pro domácnost. Může také dojít k poklesu počtu nájemníků a celkové aktivity v oblasti bydlení.

Tento pomyslný „bumerang“ s sebou však nese i jistá pozitiva. Kromě toho, že mají mladí dospělí více možností, jak se sblížit se svou rodinou, častěji se také mohou věnovat práci, která je sice hůře placená, ale zase je naplňuje.
V Evropě se podle dat Eurostatu lidé od rodičů stěhují průměrně v 26,4 letech. Češi jsou o trochu rychlejší, maminky a tatínky opouští v 25,8 letech. Zároveň se rychleji stěhují ženy než muži.