Rozhovor s mluvčím spolku Českých elfů Bohumilem Kartousem.
S rozvojem internetu a sociálních sítí je stále těžší rozeznat skutečnou informaci od manipulace nebo fake news. Situaci pomohla i pandemie koronaviru, která u nás síť dezinformátorů rozšířila a pomohla přiživit strach společnosti. Jak těžké je rozpoznat dezinformace a co k tomu může pomoci? A jak vysvětlit starším generacím, že se mohly stát obětí dezinformačního útoku nebo manipulace?
S mluvčím Českých elfů Bohumilem Kartousem jsme si popovídali o manipulacích, dezinformacích, svobodě slova na internetu a o tom, jak se proti falešným informacím můžeš bránit. Řeč přišla i na téma koronaviru, který, zdá se, spoustu falešných informací přiživil. Rozebrali jsme, co se s dezinformačními autoritami stane, až koronavirus pomine a proč nás možná čeká ještě těžší období, co se manipulací týče.
K tomu, abychom mohli podobné rozhovory tvořit, nám pomáhají naši předplatitelé. Pokud nás chceš v tvorbě kvalitního obsahu podpořit i ty, předplať si REFRESHER nebo si obsah za paywallem odemkni přes SMS.
Je internet svobodné místo?Může být. Ten potenciál internet má, ale musíme si uvědomit, že jej nemusí naplnit. Svoboda je v digitálním prostoru vzhledem k našim kognitivním omezením významně zneužitelná. Musíme si uvědomit, že jsme manipulováni, i když se manipulace za svobodu někdy maskují. Fakt, že naše chování na internetu je možné detailně číst a podle toho předkládat informace tak, aby námi byly akceptovány, se zatím nestal příslovečným „common sense“, něčím všeobecně přijímaným, součástí „zdravého rozumu“. Ani nemohl, neboť právě idiom „zdravý rozum“ degeneroval.
Zdravý rozum je pro mnoho lidí sociální realitou, tedy tím, co jim potvrzuje jejich okolí. Čím méně jsme kritičtí vůči vlastním postojům, tím spíše jsme ochotni naslouchat těm, kdo nás v našich postojích utvrzují. A přesně to je úskalí svobody na internetu a zobrazování takových obsahů, které algoritmus sociálních sítí nebo vyhledávače vyhodnotí jako přijatelné pro daný profil. Zcela otevřeně říkám, že kritický odstup od tohoto způsobu deformování sociální reality nemá ani řada lidí, kteří se domnívají, že stojí proti dezinformacím a konspiracím.
Říkal jste, že má potenciál být svobodným místem. Jak by takto svobodný internet vypadal?Pravděpodobně by byl decentralizován v tom, jakým způsobem je užíván. To se neděje. Digitální prostor se stal doménou několika hegemonů v oblasti vyhledávání informací i komunikace. To zvyšuje riziko, že lidé, kteří pociťují své jednání jako svobodné, jsou manipulováni a omezováni výše uvedeným způsobem, což je v rozporu s potencí nějaké neomezené svobody.
Je třeba dodat, že nejde o záměr provozovatelů platforem, nýbrž o nezáměrný jev, v němž jde symbioticky, ruku v ruce, zájem provozovatelů (zisk založený na atraktivitě a přijatelnosti obsahu) a zájem jiných stran, které se snaží tohoto principu selekce a zobrazování informací či kontaktů využít. Mark Zuckerberg se na začátku existence Facebooku s vysokou pravděpodobností nedomníval, že jeho společnost jednou bude sloužit Rusku k hybridním útokům na společenskou důvěru v ČR, USA nebo Velké Británii. Nicméně se to děje.
Co se dozvíš po odemknutí?
- Proč není Facebook veřejným prostorem
- Kdo by měl hlídat kvalitu informací
- Kdo jsou dezinformátoři a jaké jsou jejich motivace
- Jak proměnila pandemie českou dezinformační scénu
- Proč se v Česku dezinformacím daří
