Státy s autokratickým režimem svým počtem překonaly demokracie poprvé od roku 2004.
Autokratické režimy jsou poprvé od roku 2004 početnější než demokratické. Vyplývá to z Bertelsmanova transformačního indexu (BTI) sledujícího politický vývoj ve 137 zemích procházejících transformací.
BTI, který v rámci svých statistik nesleduje historicky etablované demokracie a tržní ekonomiky v západní Evropě, severní Americe či Austrálii, ve své nejnovější zprávě napočítal ze 137 zemí až 70 autokratických režimů.
Německý kancléř Olaf Scholz považuje proces demokratizace podle DW za „těžkou bitvu“, ale zachovává si optimismus. „Jsem naprosto přesvědčen, že lidé na celém světě by ocenili náš způsob života, určovaný demokracií, vládou zákona, individuálními svobodami a tržní ekonomikou.“
70 among the 137 countries surveyed in the #BTI2022 are autocracies. Over the last 10 years, several switched from moderate to hard-line, having further expanded their repression, abuse of power, and restrictions on the freedoms of expression and assembly. pic.twitter.com/O6Ar9a3jUS
— Transformation Index (@bti_project) February 23, 2022
Projektový manažer BTI Hauke Hartmann označil aktuální výsledky pravidelného výzkumu za nejhorší během jeho 15leté historie. Celosvětově prý klesá počet svobodných a transparentních voleb, zanikají dělící čáry mezi politickými složkami státu a dochází i k tvrdší kontrole svobody projevu a shromažďování.
Hauke Hartmann pokládá za přesný příklad všech zmíněných tendencí Turecko pod vládou Recepa Tayyipa Erdoğana. „Turecko jsme na začátku měření vnímali jako naději (...) stav rozdělení moci a občanské angažovanosti nás už před dvěma lety vedly ke klasifikaci země jako autokracie a naneštěstí, jsme ji v této kategorii museli ponechat i nyní.“
Autoři studie si všímají trendu, že mnohé dosud konsolidované demokratické státy jako Brazílie, Indie či Filipíny klesají do kategorie „defektních demokracií“. „V Evropě známe příklad Polska a Maďarska, které nerespektují principy Evropské unie ani právní principy.“ K nástupu autokratických režimů dochází i v důsledku vlny populismu, kdy lidé pod vlivem chudoby, hladu a sociálního vyloučení nepovažují demokratické procesy za efektivní a důvěryhodné.
Podle indexu představuje hlavně v Jižní Americe obrovskou překážku v demokratické transformaci systém mafie a vyplývající klientelismus politických elit, které ze zkorumpovaných systémů přímo profitují. „Ve většině ze 137 zemí máme co do činění se pseudo-participativním systémem a ekonomikou, která brání zdravé konkurenci a spolupráci.“
Naděje do budoucnosti Hauke Hartmann považuje pokračující občanský zájem běžných lidí a občanské společnosti. „Stačí se podívat na hnutí za svobodné volby v Bělorusku, solidaritu v Libanonu, odpor vůči armádě v Súdánu či protesty v Myanmaru. Tito lidé riskují své životy za příslib lepší společnosti a jsou skutečnými hrdiny.“
