Kandidát na prezidenta generál Petr Pavel: Rusko ještě zdaleka nevyužilo všechny možnosti a všechny zbraně, které má k dispozici

Jestli budou ruské síly postupovat jako dosud, tak se jim zřejmě podaří ovládnout jih Ukrajiny a Ukrajinu postupně odříznout od Černého a Azorského moře, tím propojit Krym s Rostovskou oblastí a mít pozemní spojení s Krymem. Pokud by se jim podařilo obsadit i Oděsu, tak bude moci Rusko propojit celé území až k Moldavsku, takže by Ukrajina neměla již žádný přístup k námořním trasám.
 
Stejně tak se ruské vojsko určitě bude snažit dokončit obklíčení Kyjeva tak, aby mohlo nechat Kyjev „vyhladovět“, protože když se jim podaří odříznout tak velké město od přísunu zásob, tak lze očekávat, že během několika dní dojdou nejenom obyvatelům, ale i obráncům zdroje, aby vůbec nějakou efektivní obranu mohli vést. Tím by se Rusko mohlo vyhnout i velice bolestivým a hodně ztrátovým bojům ve městech, protože dobývat města s sebou vždy nese obrovské ztráty na obou stranách, a tomu se armáda zřejmě bude chtít vyhnout.
 
Vyhlídky nejsou nijak optimistické, ale co optimistické je, je, že je tu ještě další strana věci, a tou je celý sankční režim a opatření proti Rusku, které mají za cíl podlomit vůli a schopnost Ruska pokračovat v této operaci. Pokud Rusko nebude mít dostatečné zdroje, aby udržovalo tak velký počet vojáků v operaci, pokud nebude mít zdroje na to, aby jim dávalo dostatek paliva, munice, potravin a dalších, tak by nakonec mohlo být donuceno operaci zastavit. To je ale poměrně vzdálená představa, protože Rusko zdroje má, takže i kdyby došlo k úplné blokaci všech jeho zdrojů ze zahraničí, tak je schopno poměrně dlouho zdroje generovat ještě z vnitřních zásob.
 
Pokud Ukrajinci budou pokračovat v takto hrdinské obraně a vydrží a pokud zároveň západní opatření budou dostatečně silná, tak lze doufat ve stav, kdy prezident Putin pochopí, že další postup je patová situace, slepá ulička a donutí ho to sednout ke stolu a začít jednat o podmínkách příměří či ukončení konfliktu.

2. března 2022 v 9:30 Čas čtení 5:17 Pronikl k Putinovi zrádce, který donáší USA? Podle experta je to možné, neboť Američané vědí i to, kdy má záchvat vzteku

Zmiňujete, že si Ukrajina stojí velmi obstojně a její počínání je hrdinské. Je to něco, v čem má Ukrajina oproti Rusku navrch?

Ano, Ukrajina totiž bojuje za spravedlivou věc, bojuje proti agresi, která nebyla vyprovokovaná a která je protiprávní. Ukrajinci jsou na svém území, a protože už mají historické zkušenosti s Ruskem, tak moc dobře vědí, za co bojují. Pro ně svoboda a nezávislost nejsou pouze prázdným pojmem, jsou připraveni pro ně přinášet i nejvyšší oběti, a to na straně Ruska není.

Proč ruským vojákům chybí motivace?

Ruští vojáci, kteří jsou na Ukrajině, buďto stále ještě věří ruské propagandě, že jdou Ukrajinu osvobozovat od neofašistů, anebo už prohlédli a vidí nesmyslnost takové války. Jejich vůle a morálka bojovat určitě není tak vysoká jako na straně Ukrajinců.

Koridor, kterým konvoj prochází, je za prvé pod kontrolou ruských sil a za druhé Ukrajina v tomto území již nemá vzdušnou převahu. Pokud by tedy vůbec byla schopná vyslat do vzduchu nějaké letadlo nebo vrtulník, tak je ve velkém ohrožení, protože ruská protivzdušná obrana by ho určitě v krátké době sestřelila.

Posledních pár dní takřka celý svět sleduje 64 kilometrů dlouhý konvoj ruské armády, který míří ke Kyjevu. Proč se ho Ukrajinci nepokouší zničit?

Myslím si, že pokud by Ukrajinci měli možnost, tak se o to určitě pokusí. Ale koridor, kterým konvoj prochází, je za prvé pod kontrolou ruských sil a za druhé Ukrajina v tomto území již nemá vzdušnou převahu. Pokud by tedy vůbec byla schopná vyslat do vzduchu nějaké letadlo nebo vrtulník, tak je ve velkém ohrožení, protože ruská protivzdušná obrana by ho určitě v krátké době sestřelila. Ukrajinci v tuto chvíli nemají moc možností, jak konvoj zastavit nebo zničit.
 
Na druhou stranu se jim nyní podařilo zničit jiný konvoj, v centrální Ukrajině, kde možnost vzlétnout a úspěšně provést vzdušnou misi měli. Na konvoj, který směřuje ke Kyjevu, bude možné s největší pravděpodobností dosáhnout až tehdy, když bude v blízkosti Kyjeva.

Ve společnosti rezonuje otázka, zda by mělo být legální, aby na Ukrajině mohli bojovat i Češi. Mělo by jim to podle vás být povoleno?

To je velice citlivá otázka, která společnost rozděluje. Někteří tvrdí, že je to vměšování se do vnitřních věcí, a jiní naopak říkají, že je to otázka svědomí. Já jsem toho názoru, že když hovoříme o kategorii „spravedlivá válka“, a nejenom mezinárodní a válečné právo tento pojem zná, tak bychom měli hovořit i o spravedlivé účasti v takové válce. Jestliže se z objektivních důvodů země NATO nemohou postavit po bok ukrajinské armády v boji proti ruským agresorům, protože by se tím okamžitě staly součástí války a vznikla by tak válka mezi Ruskem a NATO, která by mohla nabýt mnohem větších rozměrů než konflikt, který tam je teď, tak bych považoval za správné, aby členské země NATO anebo Evropské unie umožnily svým občanům, aby bojovali po boku Ukrajinců jako individuální občané, a to bez trestního postihu.

S ohledem na historii, jak dlouho může taková válka trvat?

Horká fáze, tedy válka této intenzity, pravděpodobně nebude trvat příliš dlouho, protože je extrémně náročná nejenom na životy lidí – a ani jedna strana nemá neomezené počty vojáků –, ale samozřejmě je extrémně náročná i na zdroje. Dříve nebo později jedna ze stran buďto deklaruje vítězství, nebo naplnění svých cílů a horká fáze skončí. To ale neznamená, že skončí celý konflikt, že skončí válka.
 
Ukrajina se s výsledkem, který jí nebude garantovat suverenitu území a celistvost, nesmíří a určitě tam budou síly, které i nadále budou pokračovat v odporu jiným způsobem. Slyšeli jsme o možnosti partyzánské války, o různých jiných formách individuálního odporu a s tím se dá počítat i dál. Kdyby došlo k ukončení války jako takové, tak útoky mohou pokračovat další měsíce a možná i roky.

Prezident Putin dnes moc možností, jak z této situace vycouvat bez ztrát, nemá. Pokud by ustoupil, tak nejenom že ztratí tvář před Západem, ale zároveň ztratí jakýkoli respekt i doma v Rusku.

Co by podle vás mohlo Vladimira Putina zastavit, kromě toho, že by získal Ukrajinu?

Obávám se, že prezident Putin dnes moc možností, jak z této situace vycouvat bez ztrát, nemá. Vsadil na to všechno, Rusku a celému světu se snaží konflikt prezentovat tak, že jinou možnost neměl, že neexistuje jiné východisko než demilitarizovat Ukrajinu a přimět ji k závazku, že nikdy nebude členem NATO. Pokud by ustoupil, tak nejenom že ztratí tvář před Západem, ale zároveň ztratí jakýkoli respekt i doma v Rusku. Jen těžko si dovedu představit situaci, za které by prezident Putin od těchto cílů odstoupil, stáhl své jednotky z Ukrajiny a smířil se s tím, že nedosáhl ničeho.

Česká republika je bezpečnostně v poměrně dobré pozici, protože je členem NATO, Evropské unie, a to jsou uskupení, která dávají všem svým členům dostatečné záruky, že se nestanou snadným terčem takových predátorů, jako je Vladimir Putin.

Ruský prezident vyhrožoval i všem státům, které Ukrajině nabídnou pomoc. Má se podle vás Česko obávat útoku?

Nejenom prezident Putin, ale i předtím Sovětský svaz dost často používal taktiku zastrašování, jen prezident Putin to teď dohnal až do extrému, kdy všechny zastrašoval dokonce použitím jaderných zbraní. Rusko bohužel z parametrů velmocí splňuje jen jedno kritérium, a to v oblasti zbraní. Proto tento nástroj využívá nejčastěji, a i proto je Rusko tak neatraktivní, protože nic jiného než vyhrožovat silou svých zbraní ani nemůže. Z hlediska ekonomiky rozhodně žádnou velmocí není, z hlediska vědy a techniky už také ne a dost těžko dokáže inspirovat ostatní k následování nebo k tomu, aby chtěli být jeho spojenci, když se chová takto arogantně a agresivně ke svým sousedům.
 
Česká republika je bezpečnostně v poměrně dobré pozici, protože je členem NATO, Evropské unie, a to jsou uskupení, která dávají všem svým členům dostatečné záruky, že se nestanou snadným terčem takových predátorů, jako je Vladimir Putin. Alianční smlouva svým článkem 5 v případě napadení zajišťuje právo na pomoc všech ostatních, a Česká republika navíc není hraniční zemí aliance. Kdyby kterákoli z hraničních zemí aliance byla napadena Ruskou federací, tak se Rusko dostane do války s NATO, a to ze svého popudu, což znamená, že by jakákoli odveta z naší strany byla považována za legitimní. Nepochybuji o tom, že země NATO mají dostatečné kapacity, aby v takovém případě velice rozhodně zasáhly.

4. března 2022 v 8:38 Čas čtení 1:45 Zešíleli, reaguje Drábová na ostřelování jaderné elektrárny. Johnson chce setkání OSN

Pokud se Putin rozhodne použít jaderné zbraně, existuje šance, že zasáhnou ruští oligarchové?

Taková možnost sice v teorii existuje, ale Rusko je dnes mimořádně centralizovaný systém a nic zásadního se tam neděje bez toho, aby o tom prezident Putin nevěděl nebo by to osobně neschválil. Pokud jde o použití jaderných zbraní, tak je to výlučně na schválení a nařízení prezidenta. Samozřejmě v tom exekutivním řetězu je celá řada dalších lidí a je otázkou, zda by mohlo dojít k nějakému rozkolu v Putinově nejbližším vedení, pokud by skutečně zašel za hranici toho, co je pro jeho nejbližší okolí přijatelné. Ale v současné době si to asi moc nedokáži představit, a navíc ani v tak hraniční situaci nejsme.

Zároveň jsme podle mě měli z naší strany přerušit odběr plynu a ropy, protože pokud tím největším diskomfortem pro nás je, že se budeme muset například doma lépe obléknout anebo platit o něco více za benzín a naftu do našich aut, tak je to ta nejmenší oběť, kterou pro to můžeme přinést.

Vrátím se k vámi zmiňovaným sankcím uvaleným na Rusko. Udělaly podle vás ostatní země dostatek?

Upřímně musím říct, že začátek mi připadl takový vlažný. Následná reakce byla velice povzbudivá, protože došlo k mimořádnému sjednocení nejenom západních zemí, ale i dalších demokratických zemí, které nejenom verbálně odsoudily agresi, ale velice rychle se dokázaly shodnout na ekonomických, finančních a jiných opatřeních, která mají Rusko izolovat. Jestli opatření budou dostatečně účinná, to se ukáže v následujících dnech.
 
Myslím ale, že jsme stále nevyužili všechny možnosti a například v odstřižení Ruska od mezinárodního bankovního systému SWIFT jsme mohli být razantnější, protože odstřihnout pouze 7 z těch asi 300 ruských bank, které jsou v systému zapojeny, je opravdu zlomek. Nevím, zda si Západ ještě ponechává nějakou část opatření pro případ dalšího zhoršení, ale dokáži si jen těžko představit, co horšího by na Ukrajině mohlo nastat. Také si myslím, že vlna mezinárodní izolace včetně té finanční a ekonomické měla nastat ne po několika dnech jednání, ale v okamžiku, kdy agrese začala. Měla být vyhlášena velice striktní opatření vůči Rusku.
 
Zároveň jsme podle mě měli z naší strany přerušit odběr plynu a ropy, protože pokud tím největším diskomfortem pro nás je, že se budeme muset například doma lépe obléknout anebo platit o něco více za benzín a naftu do našich aut, tak je to ta nejmenší oběť, kterou pro to můžeme přinést. Pro Rusko by to bylo naprosto devastující, protože 60 % jeho příjmů z exportu pochází z prodeje surovin.

Jak hodnotíte přístup české vlády k ruské invazi?

Česká vláda udělala v posledních dnech opravdu velice rychlé, razantní a efektivní kroky. Musím říct, že mě to až překvapilo, protože s takovou rychlostí jsem ani nepočítal. Bylo obdivuhodné, že v době, kdy vláda rozhodla o první pomoci za 180 milionů, se už téměř současně s tím začalo paletovat a vlak s technikou okamžitě zamířil na Ukrajinu. Stejně tak to bylo s druhou pomocí ve výší 400 milionů korun, která byla extrémně rychle expedovaná, a myslím si, že to je přesně ten způsob reakce, který bychom v takové situaci měli mít.

Vy jste na jaře roku 2020 založil iniciativu Spolu silnější. Co je jejím cílem?

Iniciativa vznikla s cílem smysluplně pomoci s řešením covidové krize. V úplném počátku to bylo sbíráním prostředků pro udržování chodu lidí, kteří přímo sami nějakou pomoc poskytovali. Ať už to byla výroba ochranných prostředků, péče o lidi se sníženou schopností se o sebe postarat, různé projekty, které směřovaly na konkrétní pomoc samoživitelům nebo lidem nemocným… V další části jsme se zaměřili na to, co měl dělat stát a nedělal, a sice sběr poznatků, jeho vyhodnocování a doporučení ke zlepšení systému tak, abychom lépe reagovali na krize. Paralelně s tím jsme podporovali projekty, které se ukázaly jako velice potřebné, a těmi byla například psychoterapeutická pomoc lékařům a zdravotnickému personálu, který se během loňské podzimní vlny dostával na hranici svých možností.
 
V dnešní době jsou tyto aktivity utlumené, protože covidová krize je na ústupu a našich aktivit není tolik zapotřebí.

3. března 2022 v 11:30 Čas čtení 4:32 „Ztratili jsme budoucnost.“ Ruští influenceři, sportovci i oligarchové se staví proti válce

Plánujete pod iniciativou Spolu silnější rozvíjet i další aktivity, které by se mohly týkat například pomoci Ukrajině?

Přemýšleli jsme o tom, ale vzhledem k tomu, že naprosto zásadním faktorem v ukrajinské krizi je čas, tak jsme to chtěli řešit způsobem, který přinese co největší efekt v co nejkratším čase. Rozhodli jsme se tedy podpořit Ukrajinu tím, že budeme nejenom sami přispívat, ale také propagovat výzvu ke sběru prostředků na ukrajinskou ambasádu. Od vyhrocení krize mezi Ruskem a Ukrajinou se nám touto cestou podařilo na konto ukrajinské ambasády zajistit prostředky v řádu milionů, což považuji za úspěch.
 
Kromě toho spolupracujeme s celou řadou individuálních přispěvatelů nebo malých skupinek, které chtějí poskytnout nějakou pomoc, pomáháme jim ji zprostředkovat, za prostředky, které máme pro tento účel na kontě, nakupujeme materiál pro vojáky, zařizujeme jeho dopravu na Ukrajinu a další.

Velká část české společnosti k vám svým způsobem vzhlíží a mnozí by vás rádi viděli na Hradě. Cítíte tlak veřejnosti na to, abyste kandidoval na post prezidenta republiky?

Nevnímám to jako tlak, ale spíše jako rostoucí poptávku po někom, kdo bude naplňovat představy lidí. Jestli to nakonec budu já nebo někdo lepší, to už je na voličích.

Moc bych si přál, aby to byl člověk, ať už žena, nebo muž, který nebude mít žádné pochyby o tom, že Česká republika patří do velké skupiny demokratických zemí a že je součástí NATO a Evropské unie.

Jak by podle vás měl vypadat náš další prezident? Koho Česko potřebuje?

Moc bych si přál, aby to byl člověk, ať už žena, nebo muž, který nebude mít žádné pochyby o tom, že Česká republika patří do velké skupiny demokratických zemí a že je součástí NATO a Evropské unie. Tyto organizace sice nejsou ideální, mají řadu svých problémů, ale je to ta nejlepší alternativa, kterou v současnosti máme. Měli bychom být aktivní a konstruktivní člen, který si je vědom nejenom svých práv a povinností, ale také možností, které mu členství dává. Můžeme přinášet návrhy stejně jako ostatní velké státy, můžeme spolupracovat s menšími, abychom vytvořili rovnováhu, a to si myslím, že hlava státu musí podporovat.
 
Zároveň se očekává i to, že prezident bude mluvit srozumitelně, ke všem problémům, které nás obklopují, a bude lidem dodávat jistoty a orientace v problémech, které jsou samy o sobě dost složité. Lidé potřebují slyšet někoho, kdo jim dá alespoň nějakou orientaci, nějakou jistotu, na kterou se lze v nejisté době spolehnout.

Když se ohlédneme zpět do historie, tak který český prezident vám byl svou politikou nejblíže?

Těch, ke kterým se dá trochu vzhlížet, zas tak moc nebylo, takže by to určitě byl Václav Havel.

Stále říkám, že jsem rozhodnut kandidovat, a to jediné, co jsem ještě neudělal, je oficiální oznámení kandidatury.

Vy kandidaturu na post prezidenta republiky stále zvažujete, nebo už jste se rozhodl, zda se o funkci budete ucházet?

Stále říkám, že jsem rozhodnut kandidovat, a to jediné, co jsem ještě neudělal, je oficiální oznámení kandidatury. Na to je podle mě ještě čas, nejenom z celkem pochopitelných důvodů, které se týkají volebních mechanismů, ale také proto, že si chci být jistý, že v okamžiku, kdy budu kandidaturu oficiálně oznamovat, jsme já i moje rodina ve zdravotním stavu, který mi umožní se do toho plnohodnotně pustit.

Vy jste armádní generál ve výslužbě. Co bylo vaší motivací pro vstup do armády?

Nikdy jsem neměl jasný cíl, jako mají některé děti, které od malička vědí, že chtějí být lékařem nebo kosmonautem, jdou si za tím, a nakonec se tím opravdu stanou. Byl jsem velice živé dítě, zajímala mě spousta věcí a také mě lákalo dobrodružství a možnost být daleko od rodiny, a to už na rozhraní 13. a 14. věku. To je to hlavní, co mě dovedlo nejprve na vojenské gymnázium, kde jsem se zhlédl ve výsadkářích, udělal jsem si základní výsadkový výcvik, a protože mě to bavilo, tak jsem se začal systematicky zaměřovat na to, že jednou budu výsadkář.

K mým zásadním hodnotám patří to, o co se dnes bojuje na Ukrajině, a to je svoboda ve všech jejích rozměrech.

Jaké hodnoty jsou pro vás v životě důležité?

Možná to pro některé bude znít jako klišé a někteří mě určitě napadnou, že jsem „převlékač kabátů“, ale musím říct, že jsem svým způsobem vděčný i za to, že jsem mohl část života, byť byla menší, prožít v minulém režimu. Na vlastní kůži jsem tak mohl poznat rozdíl, a tedy i na základě toho vím, čeho si vážit a co má skutečnou hodnotu. Za více než 30 let jsem za to hodně nasadil, takže je zřejmé, že jsou to věci, o kterých nejenom mluvím, ale také jim opravdu věřím.
 
K mým zásadním hodnotám patří to, o co se dnes bojuje na Ukrajině, a to je svoboda ve všech jejích rozměrech. Svoboda nejenom říkat si, co chceme, pokud se pohybujeme v mezích zákona, ale také svoboda zvolit si povolání, jaké chceme, mít možnost cestovat, uplatnit se v jakémkoli oboru, který chceme… to je věc, za kterou stojí něco obětovat.

Věnujete se mnoha aktivitám, co vás žene kupředu?

V některých případech je to rozhořčení, až vztek, jako třeba v případě ukrajinské krize, protože to, co se tam teď ze strany Ruska děje, mi připadne tak nehorázné, že mi to dodává spoustu energie, abych proti tomu bojoval, a to všemi možnými prostředky, které mám k dispozici.
 
Ale když bych byl na té pozitivní straně, tak to mám asi jako všichni ostatní. Člověk občas potřebuje vypnout, odpojit se od všech problémů a věnovat se něčemu úplně jinému, ať už je to procházka po horách, rodina, nebo čtení knih, motorka, prostě koníčky.

3. března 2022 v 7:30 Čas čtení 18:49 ZÁZNAM: Válka na Ukrajině: Rusko a Ukrajina se dohodly na vytvoření humanitárních koridorů. Zelenskyj chce mluvit s Putinem