Cílem tohoto přelomového výzkumu není prodloužit mladistvý vzhled, ale zdraví, abychom mohli stárnout mnohem důstojněji.
Vědcům z univerzity v Cambridge se podařilo omladit buňky kůže z 53 let na 23. Použili k tomu vylepšenou techniku, pomocí které skotští vědci naklonovali ve slavném experimentu ovci Dolly v 90. letech. Píše o tom BBC.
Cílem tohoto přelomového výzkumu není prodloužit mladistvý vzhled, ale zdraví. Vědci totiž věří, že stejnou metodu dokáží aplikovat i na jiné tkáně v těle, čímž by mohli zlepšit léčbu nemocí souvisejících s vyšším věkem, jako je cukrovka, srdeční choroby či neurologické poruchy.
Vedoucí týmu, profesor Wolf Reik z Babrahamského institutu v Cambridge doufá, že tato technika pomůže udržet lidi déle zdravé. „Dlouho jsme o něčem takovém snili. I běžné nemoci se věkem zhoršují a je vzrušující přemýšlet o tom, jak bychom mohli v tomto směru pomoci. Dlouhodobým cílem není prodloužit délku života, ale zdraví, aby mohli lidé stárnout v lepším zdravotním stavu.“
A very promising development:
— Transhumanist Party (@USTranshumanist) April 9, 2022
"Researchers have rejuvenated a 53-year-old woman's skin cells so they are the equivalent of a 23-year-old's." https://t.co/v8pdq9Wm2Q
Dodává však, že výzkum, který publikovali v časopise eLife, je jen v raném stádiu a je třeba ještě překonat mnoho problémů, než se bude moci přesunout z laboratoře na kliniku.
Pilulka proti stárnutí?
Počátky této techniky pocházejí z 90. let 20. století. Vědci z Roslinského institutu nedaleko Edinburghu tehdy vyvinuli metodu, pomocí které přeměnili dospělou buňku mléčné žlázy ovce v embryo, čímž vznikla klonovaná ovce Dolly.
Cílem tohoto vědeckého týmu však nebylo klonovat ovce (či lidi), ale použít tuto techniku k vytvoření lidských embryonálních kmenových buněk. Doufali, že z nich pak mohou vytvořit specifické tkáně, jako jsou svaly, chrupavky a nervové buňky, kterými by mohli nahradit „opotřebované“ části těla.
Techniku Dolly zjednodušil v roce 2006 profesor Šinja Jamanaka z Kjótské univerzity. Nová metoda, která dostala pojmenování IPS, byla založena na tom, že do dospělých buněk se na 50 dní přidávaly chemické látky. To vedlo ke genetickým změnám, které změnily dospělé buňky v kmenové buňky.
Největším problémem je, že u obou technik – Dolly i IPS – je třeba, aby nové kmenové buňky znovu zarostly do buněk a tkání pacienta. Jelikož se jedná o náročný proces, použití kmenových buněk k léčbě chorob je stále ve fázi vývoje.
Velkou otázkou je, zda by výzkumné snahy v této oblasti vedly k možné obnově celého těla, elixíru mládí nebo pilulce proti stárnutí. Profesor Reik říká, že tato myšlenka není zcela přitažená za vlasy, protože něco podobného vědci aplikovali na geneticky modifikované myši.
