S Michaelou Číhalíkovou o plýtvání jídlem v Česku.
Nejvíce jídla vyplýtvají domácnosti. Ty u nás tvoří více než polovinu z celkového plýtvání jídlem. „Víceméně má máslo na hlavě každý z nás,“ říká v rozhovoru ředitelka iniciativy Zachraň jídlo Michaela Číhalíková. Organizace usiluje o systémové změny, které by efektivně snižovaly plýtvání jídlem v Česku.
„Téma plýtvání jídlem se začíná brát jako vážné nejen ve společnosti, ale začínají to tak brát i firmy a organizace, které mají sílu změny udělat,“ říká v rozhovoru. Michaela popisuje, jak můžeme k zastavení plýtvání osobně přispět, kolik domácnost díky přemýšlení nad plýtváním jídlem ušetří, ale také jaké výzvy má organizace nyní před sebou.
S jakou potravinou se v Česku nejvíce plýtvá?
Na Mendelově univerzitě v Brně toto nyní zkoumali a byl to první průzkum svého druhu u nás. Zjistili, že to, čím se plýtvá nejvíce, je velmi závislé na ročním období, a jsou to často sezónní věci. Když je třeba na zahrádce velká úroda, tak lidé plýtvají zeleninou a ovocem, protože toho mají nadbytek, a když už to nikde neudají, tak to vyhodí. Pak jsou to samozřejmě i potraviny, které jí člověk po celý rok, jako například pečivo, toho se vyplýtvá úplně nejvíce.
Kdy se začalo jídlem plýtvat a kdo jím především plýtvá?
V momentě, kdy člověk zažije v průběhu života nějakou nouzi, tak v tu chvíli zjistí, že jídlo je komodita, se kterou by se plýtvat nemělo. Staří lidé tedy moc neplýtvají, mají sice tendence kupovat věci v akci, což má tedy bohužel tendenci skoro každý napříč věkovou skupinou, ale pořád je u nich nějaká taková znalost toho, že s jídlem se plýtvat nemá. Plýtvat se tedy začíná v momentě, kdy lidé přestanou mít o jídlo nouzi.
Nejvíce jídlem plýtvá skupina lidí, která začne žít sama, zároveň ještě nemá úplně potřebu šetřit a všímat si rozpočtu. Ti lidé jsou často po škole, vydělávají, chodí do práce a žijí ve městech. Najednou mají pocit, že jim svět leží u nohou a místo toho, aby přemýšleli o tom, co mají v lednici, kupují si to, na co mají zrovna chuť. Často je ani nenapadne vzít si jídlo, které v restauraci nedojí, v krabičce s sebou domů. Když už jim ho nějaká restaurace vnutí, tak jej potom většinou stejně vyhodí. Tito lidé se musí naučit přístup k jídlu trochu změnit. Naše cílová skupina v Zachraň jídlo – bráno z toho, kdo nás sleduje na Instagramu a na Facebooku – jsou lidé z větších měst okolo 25 až 35 let. To je tedy skupina, která by se dala nazvat největšími plýtvači.
Kde se v cyklu jídla od jeho výroby až po konzumaci plýtvá nejvíce?
Plýtvá se napříč všemi sektory. Překvapivě se však nejvíce vyplýtvá v domácnostech. Je to 53 % z celkového objemu vyplýtvaného jídla. Pak jsou tam samozřejmě v zastoupení supermarkety, restaurace i zemědělská výroba, ale mezi těmito sektory je plýtvání rozděleno dost rovným dílem, okolo deseti procent. Nejvíce jsou to ale opravdu domácnosti. Lidé mají často pocit, že to tak není, ten problém shazují a říkají: „To se plýtvá v restauracích nebo v supermarketech, tam se vyhazuje nejvíce jídla.“ Víceméně má ale máslo na hlavě každý z nás.
Jaké nejčastější chyby děláme, když přijde na plýtvání jídlem?
Co se dozvíš po odemknutí?
- Jaké nejčastější chyby lidé dělají.
- Jaký vliv mělo na plýtvání jídlem zdražování potravin.
- Jakých změn se už iniciativě Zachraň jídlo podařilo dosáhnout.
- Co Michaela Číhalíková radí, aby se předešlo plýtvání.
- Kolik by česká domácnost ušetřila, kdyby neplýtvala.
