Zpravodajský portál pro moderní generaci, která se zajímá o aktuální dění.
Zajímá tě aktuální dění? Zprávy z domova i ze světa najdeš na zpravodajském webu. Čti reportáže, rozhovory i komentáře z různých oblastí. Sleduj Refresher News, pokud chceš být v obraze.
Nepodařilo se uložit změny. Zkus se nově přihlásit a zopakovat akci.
V případě že problémy přetrvávají, kontaktuj prosím administrátora.
OK
Vstup Finska a Švédska do NATO bude znamenat výrazné posílení vojenské síly Aliance.
Finsko a Švédsko požádají o vstup do NATO. Ačkoli ruský prezident Vladimir Putin celé roky tvrdil, že se Severoatlantická aliance rozšiřuje směrem k ruským hranicím, čímž vytváří tlak na eskalaci konfliktu, svou válkou na Ukrajině dotlačil do NATO dvě historicky neutrální země. Najednou se hranice Ruska s NATO prodlouží o 1 300 kilometrů.
Obě severské země se dlouho pyšnily svou neutralitou. Švédové zůstávali neutrální posledních 200 let, v roce 1814 dobojovali ve své poslední válce, zatímco Finové si pamatují na brutální tzv. zimní válku proti Sovětům z let 1939 a 1940.
Všechno se změnilo, když Rusové začali na hranicích s Ukrajinou shromažďovat desítky tisíc vojáků. Nejdříve Kreml tvrdil, že invazi neplánuje, ale 24. února se válka proměnila ve skutečnost a severské země zůstaly zaskočeny. Začaly se bát, že historická neutralita v budoucnu nebude stačit k tomu, aby se Moskva nepokusila získat jejich území.
Před vypuknutím války na Ukrajině podporovalo vstup do NATO méně než 20 procent obyvatelstva. Dnes? Podpora vstupu do NATO přesáhla 80 procent. Švédové jsou sice opatrnější, ale v porovnání s 27procentní podporou vstupu před válkou už členství v Severoatlantické alianci podporuje více než 52 procent obyvatelstva. Co tyto země alianci přinesou?
Když finský prezident volal Putinovi, ruský prezident zůstal klidný
Finský prezident Sauli Niinistö se po oficiálním rozhodnutí finského vedení o podání přihlášky do NATO rozhodl informovat o této skutečnosti přímo Vladimira Putina, aby si Helsinky směrem k Moskvě zachovaly korektní vztah.
V rozhovoru pro americkou televizi CNNNiinistö uvedl, že Putin byl „klidný a tichý“, když mu oznámil, že se Finsko chce stát členem Severoatlantické aliance. „Ve skutečnosti bylo překvapením, že to vzal tak klidně. Ale v bezpečnostní politice, zejména v dialogu s Ruskem, si je třeba uvědomit, že i když něco řekne, neznamená to, že není třeba zůstat ve střehu,“ okomentoval telefonický rozhovor s Putinem finský prezident.
"The surprise was that he took [the news] so calmly."
„Zatím to vypadá tak, že na obzoru není vidět žádné blížící se problémy,“ zhodnotil Niinistö bezpečnostní situaci na severu Evropy. Finsko se ovšem o svou bezpečnost začalo obávat hned po zahájení ruské invaze na Ukrajinu, a tak vyslyšelo výzvy členských zemí NATO v čele se šéfem Aliance Jensem Stoltenbergem, který od začátku tvrdil, že Finsko společně se Švédskem jsou v NATO vítány, píše Euronews.
Finský prezident přizvukoval, že ruská invaze na Ukrajinu „prokázala, že Moskva je připravena zaútočit na nezávislou sousední zemi“. V takové situaci podle něj Finsku nezůstávala jiná možnost, než se připojit ke svým přirozeným partnerům v NATO.
Na druhé straně Niinistö nevěří, že by Rusko bylo schopno napadnout Finsko dnes či v budoucnosti. „Rozdělené politické prostředí Evropy a světa nenechává prostor pro neutrální země,“ uvedl.
Nezkoušejte vyprovokovat naši vojenskou odpověď, říká Putin
Blížící se vstup Finska a Švédska do NATO vyvolal v Rusku obavy. Prezident Vladimir Putin už na rozhodnutí obou zemí podat si přihlášky do Aliance zareagoval na pondělním zasedání členských zemí Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti, kterou tvoří bývalé sovětské republiky Bělorusko, Arménie, Kazachstán, Kyrgyzstán a Tádžikistán, píše Al Arabiya.
„Jaká bude naše odpověď, bude záviset na rizicích, která pro nás vzniknou,“ nechal se na zasedání zemí slyšet samotný Putin. „Bezdůvodně se pro nás vytvářejí problémy,“ uvedl ohledně finské a švédské přihlášky do NATO.
Když se poprvé objevily zprávy o tom, že by severské země mohly vstoupit do Aliance, Kreml několikrát uvedl, že vůči Finsku a Švédsku podnikne „odvetné kroky“, a nevyloučil ani přemístění jaderných zbraní blíže k hranicím. Nyní ale Putin řekl, že s Finskem a se Švédskem „v podstatě Rusko nemá žádný problém“, a tak rozhodnutí vstoupit do NATO nechápe.
Eskalaci by podle Putina způsobilo, kdyby NATO začalo na území Finska a Švédska budovat vojenské základny či přesouvat své zbraně. „Expanze vojenské infrastruktury na těchto územích by rozhodně vyprovokovala naši odpověď,“ konstatoval Putin. Na základě tvrzení ruského prezidenta se Moskva nechystá aktivně zasahovat do vstupu Švédska a Finska do NATO, ale zůstane v roli pasivního pozorovatele situace.
Zdroj: Unsplash/Simon Infanger/na voľné použitie
Ruské hranice s NATO se přes noc zdvojnásobí
Po vstupu Finska do NATO zřejmě Vladimiru Putinovi přibydou na tváři nové vrásky. Celé roky se snažil zabránit přibližování NATO k ruským hranicím. Také anexe Krymu a rozpoutání zástupného konfliktu v Donbasu měly podle analytiků za cíl zejména zabránit Ukrajině vstoupit do obranného spolku se Západem. Nyní se zdá, že toto snažení přineslo přesně opačný efekt a „přibližování se Aliance k Rusku“ poskočí mílovými kroky.
Finové posledních 75 let zůstali vojensky neutrální, do velké míry jako následek zimní války proti Sovětskému svazu. Finsko po ní akceptovalo, že se vojensky bude jen minimálně přibližovat k Západu, aby pro Moskvu nepředstavovalo hrozbu. V příštích měsících se však ruská hranice s NATO právě díky přihlášce Finska prodlouží o 1 300 kilometrů.
Rusko má přitom společnou hranici se čtrnácti různými zeměmi, z nichž jen pět dosud patřilo do NATO. V současnosti dosahujedélka hranic členských zemí Severoatlantické aliance s Ruskou federací 1 215 kilometrů, přičemž nejdelší, více než 300kilometrovou hranici s členským státem NATO má Rusko s Lotyšskem. Po vstupu Finska se tato délka ze dne na den zdvojnásobí, a tak se celková délka společných hranic NATO a Ruska prodlouží na 2 515 kilometrů.
Švédsko s Ruskem přímo nesousedí, a tak se shoda na vstupu do NATO společně s opuštěním ideálů neutrality rodila obtížněji. Premiérka Magdalena Andersson vylučovala vstup Švédska do NATO až do 8. března, jenže krutost ruské armády na Ukrajině její pozici nahlodala, vysvětluje The New York Times.
Ve Švédsku se navzdory rozhodnutí vlády vstoupit do NATO nadále ozývají kritické hlasy. Strana zelených tvrdí, že NATO může Švédsko zatáhnout do války, v níž nikdo v zemi nebude chtít bojovat, a obává se případného návratu Donalda Trumpa. „Chceme se aktivně účastnit krizí, které si zvolíme,“ řekla členka Strany zelených Märta Stenevi.
Finové mohou urychleně zmobilizovat téměř 1 milion vojáků
Finsko dokáže po vojenské stránce NATO výrazně posílit. Žebříček Global Firepower (GFP), který každoročně sestavuje seznam nejsilnějších armád světa, v roce 2022 umístil finskou armádu na 53. místo ze 142 hodnocených zemí před armády zemí jako Rakousko, Maďarsko či Slovensko. Česko je 41.
Tento žebříček odhaduje, že finská armáda má ve standardním režimu kolem 23 tisíc aktivních příslušníků, jenže v případě vypuknutí války by společně s rezervisty mohla zmobilizovat až 937 tisíc vojáků, píše BBC. Vláda by ovšem musela nařídit všeobecnou mobilizaci, což by byl zřejmě až poslední krok.
🇫🇮 At the Santahamina military base near Helsinki, the training programme for Finnish army reservists has taken on a new sense of urgency.#Finland has announced its bid to apply for #NATO membership, but not all Finnish citizens support the move ⤵️ pic.twitter.com/Cv9p3tsazE
Samotná finská armáda na svém oficiálním webutvrdí, že ve válečném stavu dokáže urychleně poslat na frontu 180 tisíc vojáků. Finové otevřeně říkají, že mají k dispozici 200 bojových tanků, 200 bojových vozidel, 700 obrněných transportérů a více než 1 200 pásových vozidel. Ve výbavě finské armády najdeš také 20 helikoptér. Finsko navíc letos podepsalo smlouvu v hodnotě 9,4 miliardy dolarů na nákup 64 kusů nejmodernějších stíhaček Lockheed Martin F-35, které firma začne doručovat v roce 2025.
Bývalý šéf finských obranných sil Juhani Kaskeala pro Foreign Policyuvedl, že finská armáda zaměstnává kolem 12 tisíc příslušníků, ale tyto počty doplňuje množství branců.
„Věděli jsme, že bychom byli přispěvatelé a ne konzumenti bezpečnosti v Evropě,“ konstatuje Kaskeala. Odhady hovoří o tom, že až tři čtvrtiny všech finských mužů v mládí absolvují vojenskou přípravu, po které se z nich stávají rezervisté. To je důvod, proč by Finsko zvládlo ve válce zmobilizovat téměř milion vojáků.
Švédská armáda je prý dvakrát silnější než finská
Pokud bychom měli přijmout závěry žebříčku Global Firepower, tak bychom mohli konstatovat, že švédská armáda je téměř dvojnásobně silnější než ta finská. V seznamu nejsilnějších vojsk se Švédové v roce 2022 umístili na 25. místě ze 142 hodnocených zemí, zatímco Finové obsadili 53. místo. Díky tomu konkurují síle kanadské či polské armády.
Švédsko na oficiální stránce armády neinformuje o počtu svých příslušníků tak otevřeně jako Finsko. Z dokumentů vyplývá, že zaměstnává 24 tisíc aktivních příslušníků a 31 800 rezervistů.
Speaking at today’s press conference, Sweden’s Defence Minister Peter Hultqvist stated that Sweden’s decision to join NATO can also be explained by how Russia has waged the war in Ukraine.
He says that Russian Army is waging the war in a particularly cruel and evil way. pic.twitter.com/jd1PTLavH1
GFP však odhaduje, že ve švédské armádě působí 16 tisíc aktivních příslušníků, zatímco celkový počet vojáků může v případě potřeby dosáhnout 38 tisíc osob. Pokud by došlo k obecné mobilizaci, toto číslo by se mohlo pohybovat v milionech.
Ve své výbavě má švédská armáda podle odhadů kolem 203 letadel včetně 71 stíhaček, 121 tanků a 3 371 obrněných vozů a transportérů. Zajímavě vyznívá fakt, že Švédsko ročně utrácína obranu a armádu jen kolem 1,1 procenta HDP, zatímco sousední Finsko až kolem 2 procent. Členské země NATO se přitom při vstupu zavazují právě k 2% roční investici do armády.
