Ukrajinci se nemohou smířit s tím, že jim Rusové okupují strategicky důležitý Hadí ostrov v Černém moři.
Kdyby Kyjev nechal nevelký kus skály napospas Moskvě, ruská armáda by Hadí ostrov přeměnila na plnohodnotnou vojenskou základnu, ze které by efektivně dokázala dosáhnout bojové dominance nad ukrajinským pobřežím. A najednou by se muselo začít bát Rumunsko jako člen NATO, neboť ostrov leží méně než 50 kilometrů od jeho území.
Veřejnost zpočátku nechápala, proč se Rusové zmocnili Hadího ostrova prakticky okamžitě po vypuknutí invaze. Z ostrova se ze dne na den stalo symbolické místo, když ukrajinští obránci z pobřežní stráže poslali ruský křižník Moskva do jistých míst a raději byli ochotni zemřít, než by se měli vzdát a ostrov předat Rusům. Vladimir Putin ale věděl, že Hadí ostrov musí získat pod kontrolu za každou cenu.
„Navrhuji, abyste složili své zbraně a vzdali se, ať předejdeme krveprolití a zbytečným obětem. Jinak vás bombardujeme,“ zněla slova, která vyřkl do vysílačky ruský námořník na palubě křižníku Moskva, když se plavidlo po vypuknutí invaze přiblížilo k Hadímu ostrovu. Na ostrově sloužilo méně než 15 ukrajinských členů pobřežní stráže, kteří Moskvě vzkázali, ať jde někam. Rusové ukrajinské vojáky vzápětí zajali, píše BBC.
Ukrajina si pár let po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 začala uvědomovat, že o Hadí ostrov ležící v severozápadní části Černého moře nesmí přijít. Kdysi patřil Rumunsku, později si ho pod svá křídla vzal právě Sovětský svaz, od kterého ostrov Ukrajina zdědila. Až v právě probíhající válce se naplno ukazuje, proč je pro Ukrajinu ostrov natolik důležitý, že se o něj byl Kyjev kdysi ochoten přít s Rumunskem.
„Kdokoli kontroluje tento ostrov, může kdykoli zastavit civilní lodě směřující k jižní Ukrajině ze všech směrů. Hadí ostrov je ukrajinské území a my budeme bojovat až do konce, aby to tak zůstalo,“ prohlásil v uplynulých týdnech šéf ukrajinské rozvědky Kyrylo Budanov. Ovládnutí Hadího ostrova však neznamená jen to, že Rusové mohou kontrolovat lodní dopravu do strategicky důležitého přístavního města Oděsa.
Rusové by z Hadího ostrova mohli zasáhnout Rumunsko, které je v NATO
Ukrajinci už museli uzavřít své přístavy, což výrazně komplikuje vývoz plodin jako obilí, kterým Ukrajina zásobuje řadu zemí světa.
Podle Velké Británie se Rusové snaží získat dominanci nad severozápadem Černého moře, aby na Hadí ostrov mohli bez obav přivézt těžkou vojenskou techniku – protivzdušné raketové systémy i raketové systémy, které jsou schopné zasáhnout cíle na pobřeží vzdáleném desítky kilometrů.
Toto ale podle Britů nejsou jediné komplikace v případě plné ruské okupace ostrova. Hadí ostrov leží jen 45 kilometrů od nejbližšího pobřežního města v Rumunsku, což znamená, že když Rusové na ostrov přivezou a nainstalují na něm raketové systémy, v případě potřeby by bez problémů dokázali zasáhnout rumunské území. Jelikož Rumunsko je členská země NATO, takový vývoj by znamenal značnou eskalaci konfliktu.
Kontrola nad Černým mořem, Dunajem i pobřežím Ukrajiny
„Pokud by ruské jednotky obsadily Hadí ostrov a vybudovaly na něm svůj systém protivzdušné obrany, získají kontrolu nad mořem, souší a vzduchem v severozápadní části Černého moře a na jihu Ukrajiny,“ říká ukrajinský bezpečnostní expert Oleg Ždanov pro BBC.
Podle Ždanova nyní Rusové potřebují udržet neprolomitelnou kontrolu nad ostrovem, aby v oblasti mohli shromáždit větší množství plavidel a jednotek. S aktivní protivzdušnou ochranou by Rusové mohli svou flotilu poslat na Oděsu, aniž by se museli obávat, že by se Ukrajině podařilo lodě zasáhnout raketami jako v případě křižníku Moskva.
Nejenže by podle Ždanova získali přístup k ukrajinskému pobřeží, ale měli by také zjednodušený přechod k Podněstří. Díky krytí protivzdušné obrany by se Rusové mohli dostat do Podněstří, odkud je možné na Oděsu zaútočit ze západní strany, zatímco z jihu by na město mohly táhnout jednotky, které se vylodí z plavidel.
Po první světové válce ho dostali Rumuni, těm ho vzali Sověti
Hadí ostrov přitom není obyčejnou skálou v moři – jak před lety tvrdili Rumuni v soudním sporu s Ukrajinou – protože skrývá bohatou historii. Legenda říká, že na ostrově, který kdysi nesl jméno Bílý ostrov, odpočívá řecký hrdina Achilles.
Na ostrov podle legendy dala převézt Achillovy pozůstatky jeho matka Thetis, a tak se prý Hadí ostrov stal místem, kde mu starověcí Řekové vybudovali svatyni. Na ostrově se pak proháněl Achillův duch, protože se z místa svého posledního odpočinku zbláznil, ale jako jiné legendy, i tato je založena jen na historických zápiscích, píše Daily Beast.
Mnohem důležitější roli sehrál Hadí ostrov ve 20. století. Po první světové válce připadl podle mírových smluv Rumunsku, a tak ve druhé světové válce pár let sloužil jako vojenská radiostanice nacistického Německa, což z ostrova udělalo terč pro letectvo Rudé armády.
I když ostrov po druhé světové válce stále technicky patřil Rumunsku, jelikož země připadla do sféry vlivu Sovětského svazu, Sověti si řekli, že kus pevniny v Černém moři dokáží využít lépe než Rumuni. S rumunskou vládou, ať už chtěla, nebo ne, se dohodli, že ostrov budou spravovat, a tak po rozpadu SSSR v roce 1991 zdědila kontrolu nad ostrovem Ukrajina.
Tím se opětovně rozpoutal konflikt o to, zda náhodou nemá patřit Rumunům, vysvětluje CNN.
Rozzlobení Rumuni zažalovali Ukrajinu u mezinárodního soudu
Přestože Rumunsko si s Ukrajinou udržovalo korektní vztahy, otázka Hadího ostrova se znovu vynořila tehdy, když geologické průzkumy zjistily, že oblast kolem ostrova může být bohatá na zásoby ropy a zemního plynu.
Černomořský kontinentální šelf plný ropy a plynu zněl příliš lákavě pro vlády v Bukurešti i Kyjevě, a tak se ani jedna země nechtěla vzdát svých územních nároků. Konflikt se vyostřil natolik, že Rumuni v roce 2004 zažalovali Ukrajinu u Mezinárodního soudního dvora, od kterého chtěli, aby spor vyřešil a určil, komu ostrov patří, informuje RFERL.
Vtip spočíval v tom, že Rumuni Hadí ostrov označovali za obyčejnou skálu v Černém moři, což by pro Ukrajinu znamenalo, že by si díky němu nemohla uplatnit nárok na výlučnou ekonomickou zónu rozprostírající se až do vzdálenosti 370 kilometrů kolem ostrova. Pro Rumunsko by to znamenalo výrazné omezení její ekonomické zóny v moři.
Ukrajinci proto v roce 2007 zareagovali osobitě a na Hadím ostrově vybudovali vesničku Bile, kde do vypuknutí ruské invaze nebydlel nikdo jiný než jen parta ukrajinských vojáků a členů pobřežní stráže. Rumuni to označili za provokaci, Ukrajinci to viděli opačně, ale Bile nakonec nesehrálo významnou roli ve verdiktu soudu. Ten přidělil 80 procent kontinentálního šelfu kolem Hadího ostrova Rumunům a zbytek připadl Ukrajině.
Když Bayraktar natáčí, jak ukrajinské stíhačky ničí Hadí ostrov
Ukrajina se nyní snaží zabránit vývoji bojů, které by vedly k ruskému převzetí kontroly nad celým jejím pobřežím či případnému obsazení Oděsy. Od konce dubna proto podnikla několik útoků přímo na Hadí ostrov, kde se jí podařilo zničit místní infrastrukturu, aby zpomalila ruské budování útočných pozic.
Ukrajinská armáda se už 27. dubna pochlubila, že bombardovala Hadí ostrov, ale veřejnost se dozvěděla podrobnosti o sérii útoků až po více než týdnu. Od začátku května se stal Hadí ostrov s nevelkou ruskou posádkou terčem ukrajinských útoků prostřednictvím dronu turecké výroby Bayraktar TB2, ale také neobvyklého bombardování stíhačkami.
Na sociálních sítích se 7. května objevilo video dvou ukrajinských stíhaček Su-27, které podnikly nálet na Hadí ostrov, obě na místní vojenskou infrastrukturu shodily nálože a vytratily se zpět na základnu. Celý útok si Ukrajinci natočili dronem Bayraktar. Tyto drony se v boji s ruským námořnictvem kolem Hadího ostrova ukázaly jako mimořádně účinné.
Ukrajinci ničili ruské lodě jednu po druhé, trefili i vrtulník
Ze zveřejněných videí lze usoudit, že Ukrajinci pomocí dronů zničili minimálně čtyři rychlé útočné čluny třídy Raptor, jinak známé pod názvem Projekt 03160, ale přímo v doku na Hadím ostrově potopili i ruskou výsadkovou loď třídy Serna, známou jako Projekt 11770. Rusko by mohlo tento typ lodí použít k vylodění vojáků na ukrajinském pobřeží.
Na Hadím ostrově se dokonce dronu Bayraktar TB2 podařilo zasáhnout a zničit ruskou helikoptéru, i když tento dron obvykle neútočí na letectvo. „Toto může být první zničení letectva dronem Bayraktar TB2. Vypadá to tak, že ruská helikoptéra Mi-8 byla zasažena v momentě, kdy vysazovala vojáky na Hadím ostrově,“ konstatoval bezpečnostní analytik Rob Lee na Twitteru. Ukrajinci na ostrově zasáhli také ruský raketový systém Tor-M1.
Ruská média se v reakci na ukrajinské útoky na Hadí ostrov snažila incidenty vylíčit tak, že se ukrajinská armáda snažila vyslat na ostrov vojáky, aby jej opětovně obsadili, ale tento cíl se nepodařilo splnit. Rusové tvrdili, že Ukrajincům dokonce sestřelili dvě letadla Su-24 a Su-27, jenže neposkytli žádné důkazy, že se tyto sestřely opravdu odehrály.
Nová fronta v Černém moři, kde musí NATO vytvořit koridor?
Strategický význam Hadího ostrova, který se Rusové snaží udržet za každou cenu, stoupá každým dnem zejména se zvětšujícím se množstvím uvízlého obilí v ukrajinských přístavech. Východní pobřeží Ukrajiny v Černém moři kontrolují Rusové, zatímco pobřeží u města Oděsa, kde Moskva zatím nezískala kontrolu, Kreml nechal zaminovat.
V praxi to znamená, že na Ukrajině nyní podle Organizace spojených národů uvízlo více než 25 milionů tun obilí. Tento stav bude mít za následek postupný nedostatek potravin v mnoha rozvojových zemích, kam Ukrajina obilí vyvážela, stejně jako nárůst cen obilí na světových trzích a zvyšování cen v obchodech.
Na blokádě ukrajinského obilí nyní vydělává právě Rusko. Bloomberg vysvětluje, že ceny obilí letos narostly o více než 50 procent, přičemž Kreml podle konzultantů z firmy Sovecon za prvních pět měsíců probíhajícího roku na exportu obilí vydělal 1,9 miliardy dolarů. Satelitní snímky dokonce ukázaly, že se Rusové snaží blokované ukrajinské obilí krást.
Bývalý velitel NATO James Stavridis si proto myslí, že by Severoatlantická aliance měla Ukrajině pomoci s vytvořením bezpečného obchodního koridoru v Černém moři, přes který by nákladní lodě mohly vyvézt aktuálně blokované suroviny – jako obilí – beze strachu z ruského útoku. Stavridis vyzývá NATO, aby Ukrajině pomohlo zajistit kontrolu nad jejím pobřežím.
