Tanky, munice, bojové vrtulníky. Česká republika pomáhá Ukrajině vzdorovat ruské invazi jak může, což je vidět i na mezinárodních číslech.
Česká republika je jedním ze světových lídrů ve vojenské pomoci Ukrajině. Podle Kielského institutu pro světovou ekonomiku stihla od konce ledna 2022 darovat techniku i munici v hodnotě skoro 6,5 miliardy korun. To ji řadí na sedmé místo ve světovém žebříčku vojenské pomoci před Itálii, Francii nebo Austrálii. Nejvíce dosud poslaly Spojené státy.
Větší množství dodávek zbraní na Ukrajinu není úplným překvapením. Kromě historických faktů, které invazi na Ukrajinu spojují s okupací Československa vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968, zde totiž hraje roli i dovoz zbraní před okupací Ukrajiny.
Před invazí jsme tě informovali o tom, že Česká republika v roce 2020 vyvezla na Ukrajinu zbraně a vojenskou techniku za 19,45 milionu eur (zhruba 514 milionů korun), což z ní činilo druhého největšího exportéra zbraní na Ukrajinu ze zemí Evropské unie. Více vyváželo jen Polsko.
„V roce 2020 činil náš export na Ukrajinu zhruba 500 milionů korun, což jsou necelá tři procenta našeho celkového exportu. Samozřejmě by to mohlo být více, ale to závisí pouze na ukrajinské straně a její ekonomické situaci,“ uvedl tehdy šéf Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu České republiky Jiří Hynek.
Jakmile ale 24. února propukla invaze do země, Česko začalo jednat o pomoci. Slíbených 4000 dělostřeleckých granátů od vlády se tak najednou stalo jen malým příspěvkem. Již třetí den ruského útoku schválila dar Ukrajině za 400 milionů korun.
„Kulomety, samopaly, odstřelovací pušky, pistole a odpovídající munice v hodnotě 188 mil. Kč. Vláda v sobotu schválila další pomoc Ukrajině, která čelí ruskému útoku. Bezprostředně zajistíme i dopravu na místo, které určí ukrajinská strana. Naše pomoc nekončí!“ napsalo tehdy ministerstvo obrany na Twitter.
Těžká technika
Se zhoršující se situací na bojišti a vzhledem k prosbám ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského k Západu, aby dodal na obranu jeho země těžkou techniku, Česko zareagovalo jako jedna z prvních zemí a dodalo bojové vrtulníky i tanky. BBC informuje o tom, že Polsko a Česká republika dohromady darovaly 230 postsovětských tanků. Konkrétní čísla jsou ale z bezpečnostních důvodů neznámá.
Největším vojenským podporovatelem Ukrajiny jsou však Spojené státy, které dosud vyčlenily skoro 24,5 miliardy dolarů (zhruba 589,25 miliardy korun) na pomoc obráncům. Jednou z největší pomocí Západu jsou raketové systémy HIMARS, jimiž může Ukrajina kontrovat ruským systémům Smerch. Na úspěšnou obranu či protiofenzivu jich však má opravdu málo.
Druhou nejvyšší částku vyčlenila Velká Británie, jejíž protitankové střely NLAW výrazně pomohly zejména na začátku okupace. Království vyčlenilo na pomoc 2,53 miliardy dolarů (60,8 miliardy korun). Hned v závěsu jsou Poláci, jejichž role, ať už vojenská, či humanitární, byla v této situaci klíčová. Ti přispěli pomocí v hodnotě 1,81 miliardy dolarů (43,5 miliardy korun).
Před Českou republikou se ještě nachází Německo (1,48 miliardy dolarů – 35,59 miliardy korun), Kanada (0,8 miliardy dolarů – 19,2 miliardy korun) a Norsko (0,48 miliardy dolarů – 11,5 miliardy korun).
