Test grilovacích klobás: Drahá německá balení kupovat nemusíš, v supermarketu mají kvalitní produkt o desítky korun levnější

Každé léto zahltí supermarkety obrovská nabídka jídla na grilování a nebylo by grilovačky, kdyby se na ní neobjevily oblíbené chuťovky. Letošní cenovky jsou ale tak vysoko, jako už dlouho ne, a tak jsme byli trochu na rozpacích, co si vybrat. Hlavní pro nás v testu byla snadná dostupnost, proto jsme si posvítili na nabídku supermarketů.

Rozhodli jsme se otestovat klobásy, o kterých se na etiketách tvrdí, že jsou kvalitní. Česká republika má navíc tu výhodu (a možná nevýhodu zároveň), že přímo sousedí s klobásovou velmocí Německem, tudíž těch „nejkvalitnějších“, tedy bavorských či norimberských, klobás není málo. Můžeme ale najít i levnější a stejně kvalitní tuzemskou alternativu? Než si odpovíme, řekneme si něco o historii tohoto grilovacího evergreenu.

Doporučeno

Velký test kečupů. Který je nejlepší a od kterého dát ruce pryč? 19. září 2021 v 11:30

Bavorská vs. norimberská klobása

Od Ašského cípu až po hranici s Rakouskem. Celou tuto část západní hranice s Českou republikou zabírá Bavorsko. V největší spolkové zemi Německa drží tradici výroby již po staletí, a proto není divu, že se malé chutné klobásky rozšířily i do světa. 

Rozdíl mezi norimberskou a bavorskou klobásou je jasně dán. Vzhledem k tomu, že Norimberk v Bavorsku leží, se územně jedná prakticky o jednu a tu samou věc. Nicméně receptura se od každého regionu liší. Proto „klobása bavorského typu“ nemusí nutně úplně chutnat jako ta z Norimberku. Každopádně ta norimberská má, například od té mnichovské, v Česku mnohem větší věhlas a rozšíření.

Původ klobás z Norimberku

Většina Čechů se s pravými malými kořeněnými klobáskami setkala na tamních vánočních trzích. Místní jsou na ně hrdí, jelikož jsou spjaty s historií města; ostatně poprvé byly zmíněny v historických pramenech v roce 1313, kdy měly být servírovány v restauraci Bratwurstglöcklein, která fungovala až do bombardování Spojenci v roce 1944. Váže se k nim také spousta legend. Jedna z nich například vypráví o tom, že byly vytvořeny tak malé proto, aby je bylo možné protlačit klíčovou dírkou norimberské šatlavy. 

Realita je však jinde. Jak píšou stránky Norimberských vánočních trhů, jejich velikost má co dočinění s městskými regulacemi ze 16. století, podle nichž se musela velikost klobásek zmenšit, aby se zachovala jejich kvalita. Regulace také uváděla, že „k výrobě klobásového masa mají řezníci používat pouze nejlepší celé kusy vepřové panenky“.

Jejich věhlas se dočkal vrcholu v polovině 19. století, kdy se Norimberk pro svůj kulturní rozkvět stal „výkladní skříní Německa“. A i dnes se člověk v bavorském městě dočká gastrozážitku v šesti podnicích – Bratwurstthäusle, Bratwurströslein, Bratwurstglöcklein, Bratwurstherzle, Zum Gulden Stern a Goldenes Posthorn. Klobásy se tu servírují obvykle se zelím, bramborovým salátem a křenem.

Schlütter's Echte! Original Nürnberger Rostbratwürste

Chtěli jsme mít nějakou referenční hodnotu, proto jsme začali s pravou norimberskou klobáskou. Jak jsme to poznali? Kromě země výrobce na fakt upozorňovala známka Chráněného zeměpisného označení a označení Original Nürnberger Rostbratwürste. Dle Ministerstva zemědělství Německa a Norimberských trhů se jedná o snahu zachovat pochoutce její pravou identitu.

Proto jí, jako první klobásce v Evropě, udělila Evropská unie v roce 2003 chráněné zeměpisné označení, jež zajišťuje, že jsou všechny tamní rostbratwürsty vyráběny v rámci městských hranic podle předepsané receptury. A jak je vidno, na mase se opravdu nešetří; klobásy jím byly tvořeny z 95 %, nicméně tuku v nich bylo ze všech testovaných balení také nejvíce: 32 g na 100 g.

Jíst je ale byl opravdu zážitek. Hned na začátku provoněla kuchyň vůně bylinek, po zakousnutí na chuťové pohárky zaútočí zejména majoránka. Produkt je velmi masový, přičemž jsme necítili nějak velké kousky masa, šťavnatý, ale tuk z něj neteče. Ocenili jsme také poměrně poddajné střívko, které nezůstává v zubech. Po polknutí zůstane na jazyku jemná ostřina. S hořčicí se jejich chuť nebije, ale spíše doplňuje.

Jasnou nevýhodou je však cena, která nemusí vyhovovat každému. Překvapivě ale nebyla nejvyšší. Druhý problém může být kořeněnost, jež nemusí zejména lidem s dráždivým tračníkem vyhovovat. Každopádně se jednalo o bezva začátek, který nám napověděl, že tento test bude příjemná výzva.

Hodnocení: 8,5/10

K-Classic Let's BBQ francká klobása

Hned na začátku jsme narazili na tzv. šneka, tedy klobásy bavorského typu, které nejsou krátké, ale jsou zatočené jako ulita. Obvykle je možné je koupit v balení po dvou, přičemž gramáž je o 20 g menší (180 g) než u obyčejného balení s deseti klobáskami (200 g). Podobná balení také bývají levnější (třeba jako toto), což může být pro někoho výhoda.

Etiketa nás láká na šneka s „vepřovým masem z EU“ a také ručí za kvalitu. Pokud sis ještě nevšiml, konkrétně Kaufland často nabízí vrácení peněz za produkt v momentě, pokud bys s ním nebyl spokojen. Konkrétně píše: „Po předložení výrobku a obalu dostanete ve vaší prodejně bez zbytečných řečí peníze zpět.“ Tato možnost se ale nevztahuje na celý sortiment, takže pozor na to.

Celkově 91 % masa v klobáskách není úplně „richtig“, ale přes devadesát se už dá očekávat kvalitní výrobek. Tuku na 100 g také nebylo příliš, tudíž složení na etiketě vypadalo nadějně. Jenže chuť nás úplně nepřesvědčila. Šnek měl hrubší konzistenci – narazili jsme na větší nepomleté kousky, chutnal až „paštikovitě“ (když se zakousneš, pochopíš), byl sušší a měl „žužlavější“ střívko.

Klobása také není pro ty, kteří mají rádi hodně kořeněný zážitek. Celkové hodnocení zkrátka nemůže být nikterak vysoké, a šnek je tak spíše vhodný kandidát na vrácení.

Hodnocení: 4/10

K-Classic Nürnberger Rostbratwürste