Takto si s námi hraje vlastní mozek. Déjà vu je opředeno tajemstvím, jehož poznání může vést k léčbě epilepsie i Alzheimerovy choroby.
Černá kočka. Za chvíli další. Chyba v Matrixu a velký problém. Pro fanoušky slavné filmové série už není třeba dalšího popisu. Pokud mezi ně patříš, víš, že výše zmíněné útržky definují jev známý jako déjà vu. Jestli ses ve filmové referenci ale nenašel*a, zkus si představit následující situaci.
V životě narazíš na nového člověka. Je fajn a brzy se skamarádíte. Když poprvé přijdeš k němu domů, máš neodbytný pocit, že toto místo už důvěrně znáš. Ale jak to? Víš přece s jistotou, že jsi u nového kamaráda poprvé. Je to tím, že mozek si s tebou jednoduše pohrává.
Déjà vu zaznamenáváme již po staletí. Objevuje se v popkultuře, starých spisech, vědeckých i ezoterických teoriích. Lidem, kteří pocit „již viděného“ prožili, se přisuzovaly nadpřirozené schopnosti včetně dovednosti předpovídat nepříliš vzdálenou budoucnost. Podívej se společně s námi, jak déjà vu vysvětlujeme se současnými poznatky. Nejdřív popíšeme, jak bylo déjà vu vnímáno v historii a kdy se z nadpřirozena přetvořilo ve vědu.
Co se dozvíš po odemknutí?
- Kdo tento jev popsal poprvé.
- Jak mozek pracuje se vzpomínkami v reálném čase.
- Kdy dostalo déjà vu své jméno.
- Jaká je teorie kvantových fyziků.
- Kdo zkoumal déjà vu v České republice a na co v této oblasti přišel.
