„Je hrozné, že i přes všechny technologie v oblasti zemědělství, které máme k dispozici, řešíme ve 21. století stále otázku hladomoru,“ uvedly organizace v dopise, který zaslaly politickým lídrům.
Každý den zemře na světě hlady přibližně 19 700 lidí, každé čtyři sekundy tedy jeden člověk. Vyplývá to z odhadů přes 200 nevládních organizací ze 75 zemí, které v úterý vyzvaly světové lídry k podniknutí konkrétních opatření k ukončení globální potravinové krize. Informovala o tom agentura TASR.
Situace se navzdory slibům zhoršuje
Nevládní organizace poslaly otevřený dopis představitelům států, kteří se účastní Valného shromáždění OSN v New Yorku. Vyjádřily v něm znepokojení nad prudce stoupajícími případy hladomoru. „Neuvěřitelných 345 milionů lidí trpí akutním hladem, což je dvakrát více, než v roce 2019,“ píší organizace v dopise a dodávají, že „navzdory slibům světových lídrů, že hladomor se již ve 21. století nesmí zopakovat, hrozí riziko jeho vzniku zejména v Somálsku“.
Podle organizací je hrozné, že i přes všechny technologie v oblasti zemědělství, které máme k dispozici, řešíme ve 21. století stále otázku hladomoru. Upozornily také, že hladomor se „netýká pouze jedné země či jednoho kontinentu a rovněž nemá jen jednu příčinu“.
Alarmující čísla v Africe
Nejhorší situace přesto zůstává na africkém kontinentu. Světový potravinový program (WFP) v srpnu varoval, že počet lidí ohrožených hladomorem v oblasti Afrického rohu se zvýšil na 22 milionů. Jen v samotném Somálsku ohrožuje nedostatek potravin 7,8 milionu lidí, což je přibližně polovina populace.
Ve východní Africe naléhavě potřebuje jídlo 21 milionů lidí. Nejkritičtější situace dlouhodobě zůstává v Etiopii, Somálsku, Keni a Jižním Súdánu. Zatímco první tři zmíněné země čelí nejhoršímu suchu v historii, Jižní Súdán sužují už pátý rok velké záplavy.
Jen v Somálsku bude humanitární pomoc letos potřebovat 7,7 milionu lidí. Přibližně polovina dětí v této zemi je pravděpodobně akutně podvyživená. V Etiopii hynou kvůli nedostatku vody hospodářská zvířata. Všechny země čelí také ozbrojeným konfliktům a důsledkům nemocí včetně covidu-19.