Zuzana Phillips navrhuje interiéry pro nejbohatší lidi světa: Na meetingu stáli ozbrojení členové ochranky (Rozhovor)

Pracovat pro takový druh klientů znamená, že mnoho jmen ani projektů, na kterých jsme pracovaly, nemůžeme zveřejňovat. Proto například na naší stránce naleznete ukázky jen pár menších komerčních projektů. Pracujeme i pro celebrity, ale většinou jde o velmi významné podnikatele. S jednou velmi bohatou rodinou mám úžasný vztah. Navrhujeme jim domy po celém světě, také byty pro jejich děti. Nemohu však zveřejnit jejich jména. Jsou to většinou nejbohatší lidé z Ukrajiny, Ruska, Ameriky, ze Saúdské Arábie nebo z britské královské rodiny.

Zobrazit galerii

(10)

Jak se spolupracuje s takovým typem klientů?

Často se stává, že klienti, kterým navrhujeme mnohem levnější projekty, neznají po dvou letech ani mé jméno. Naopak, ti ​​nejbohatší se mě vždy zeptají, jak se mám, jestli jsem zdravá, jak se mají mé děti, kdy jsem byla naposledy na Slovensku. My máme asi velké štěstí, protože všichni, tedy až na pár případů, jsou velmi milí.

Mají speciální, neobvyklé požadavky?

Většinou chtějí všechno hned a neexistuje, že něco nejde nebo něco nelze. Jednou si jedna žena na setkání hrála s mými dětmi, plakaly jsme spolu v autě, protože její matka měla tytéž zdravotní problémy jako moje. Lidé mají o nich zkreslenou představu, ale jsou to milí, obyčejní lidé. Ne vždy chtějí ty nejdražší kousky, umí velmi dobře pracovat s penězi a přemýšlejí, kam je investují.

Boříme předsudky, že luxus nemůže být udržitelný. Recyklované materiály a designy dnes vypadají skvěle.

Někteří klienti mají sice stále u sebe telefon, ale nepoužívají wi-fi, nechtějí používat Whatsapp ani převádět peníze na účet přes internet. Vezmou tašky, řeknou, pojď, Zuzano, jdeme do banky převést peníze. (smích)

Kolik máte zaměstnanců?

Celkově na full-time zaměstnáváme devět zaměstnanců. Pracuje u nás mnoho lidí jako freelance, máme také mnoho stážistů. Ti dostávají menší projekty. Freelanceři u nás řeší vše, co se týká marketingu, grafiky, designu. Většinou pracujeme na dvaceti projektech ročně. Nejsou to samozřejmě jen luxusní vily a hotely, ale také maličké restaurace.

V jakých cenách se pohybují návrhy interiérů?

Cena za projekt a design se liší. Máme projekty malých restaurací, kde cena za servis začíná na 5 500 eurech měsíčně, pokud si povídáme o ceně projektu, tak to bude za malou restauraci minimálně 100 tisíc eur. No a pak máme projekty i za 55 milionů eur.

 
S nimi jste, předpokládám, začínaly? S malými restauracemi.

Ano, to byly naše první projekty. Přirostly nám k srdci a dosud na nich velmi rády s Linou pracujeme. Odstartovaly náš byznys. Nabídky pro nejbohatší klienty světa přicházejí na doporučení.

Asi nikdy se nestalo, že by si objednali naše služby přes naši webovou stránku. Vždy mi někdo zavolá s tím, že ti bude volat ten a ten. Na tyto milionové projekty se však nemůžeme stále spoléhat, nevíme, zda budou i příští rok.

Stačí mít na interiérový design „dobré oko“, nebo je třeba jej vystudovat?

Záleží, jaký interiérový design jdete dělat. Pokud vybíráte židle do obývacího pokoje, asi stačí dobré oko. Za sebe říkám, že naše projekty závisí na technické složitosti. Zaměřujeme se na velmi velké prostory, celé budovy.

Možná pokud bychom interiér jen navrhovaly, je to jiné. Málokdy se však stane, že by si zákazník vybral něco v obchodě a řekl „toto chci“. Boříme patra, stavíme, děláme bazény. Vše musí být vypočteno na sto procent. Instalujeme do sebe spoustu věcí, které musí dávat smysl, dobře vypadat a splňovat požadavky klientů.

Podílíš se někdy na výrobě i ty? Co všechno musíš za jeden den sledovat?

Každý den musíme vědět o všem od výroby až po logistiku. S Linou jsme už pracovaly i v dílně, nemám problém dát na sebe přilbu a dohlížet na stavbě.

Co se týče zásilek, musí vše přijít včas. Nic nemůže jen tak stát někde dva dny, automaticky to ztrácí na kvalitě. Naše logistika se pohybuje například mezi Mexikem, Slovenskem, Českem, Saúdskou Arábií.

Které projekty jsou tvoje srdcovka?

Nejoblíbenější projekty se nejvíce spojují s lidmi. Víceméně se starají o interiér manželky nebo personální agenti. V jednom případě na setkání byla manželka i klient, jejich personální asistentka nás vzala na meeting.

U dveří stáli ozbrojení členové ochranky, manželka seděla bez pohybu, žádná emoce, beze slova se celou dobu dívala do papírů. Mně se neskutečně třásl hlas, a to mě umí máloco vyvést z míry. Dosud nevím, jestli se jí projekt líbil. Interiér je velmi osobní věc, pokud vás nenechají vstoupit do svého nitra, na těchto projektech se pracuje velmi obtížně.

Stalo se, že byl někdy klient nespokojený?

To, že by byl klient vysloveně nespokojený, se nestalo. Naskytla se nám však situace, že při realizování projektu, konkrétně celého domu, dodavatel zlikvidoval svoji firmu. Tehdy přišel na klienta obrovský stres a čekal, jak se zachováme, protože my jsme zůstaly bez dodavatele a vše již bylo objednáno a zaplaceno.

V rámci našeho deadlinu jsme musely začít v rozdělaném projektu od začátku. Byli šťastní, že nás mají, že je v tom nenecháme. Záleží nám na tom, aby byly projekty dokončeny a klienti spokojeni. Vždy se snažíme zachovat profesionalitu, i když nám někdy klienti nezaplatí dva měsíce, my s nimi pořád pracujeme a doufáme, že to zaplatí. (smích)

To musí být velký risk. Máte v nich až takovou důvěru, nebo si to můžete dovolit?

Já s Linou nejsme zaměřené na peníze. I když nám lidé nezaplatili nebo se zpožděním, všechno jsme dokončily. Naštěstí můžu říct, že jsme finančně silná firma, takže nás to až tak nepoloží. Dva roky jsme měly pauzu v důsledku covidu. Později všechny projekty z Ukrajiny a Ruska stoply, ale sama jsem překvapená, že jsme to tehdy dokázaly ustát.

V práci často pracuješ s ekomateriály. Jsou vůči nim klienti skeptičtí, nebo si už začínají zvykat?

Upřímně řečeno, klienti si ekomateriály sami od sebe nikdy nežádají a vždy to přijde z naší strany. Kruhy, ze kterých pocházejí, vyprodukují za den „tolik“ odpadu, co celé Slovensko za měsíc. Ale snažíme se vytvářet věci, které jsou recyklovány a vypadají luxusně, a v mnoha případech to akceptují. Boříme předsudky, že luxus nemůže být udržitelný. Recyklované materiály a designy dnes vypadají skvěle.

S jakými materiály se ti nejlépe pracuje?

Já mám moc ráda dřevo a hlínu. Vždy, když jsem na Slovensku, tak si řeknu, že je tu spousta lidí, kteří dokážou něco vyrobit. Neskutečně se z toho těším a doufám, že si to uchováme. Není to tak všude a v Anglii už vůbec ne. Bohužel, když jsem doma, nemám moc času, ale absolvovala bych velmi mnoho kurzů, například hrnčířskou výrobu.

Vím, že některé produkty dáváte vyrábět i na Slovensku.

Ano, mnoho věcí dáváme vyrábět na Slovensku, například ve Veličné, v Dolním Kubíně, Ružomberku a Bratislavě. Je to většinou nábytek na míru z kvalitního dřeva. Ta kvalita výrobku je nesrovnatelná s výrobou v jiných státech. Chtěla bych ještě najít hrnčířskou výrobu, sklárny a kováře.

Stále hledám nové talenty. Ne vždy jdeme se zákazníkem do obchodu s nejdražšími věcmi za 100 tisíc eur a on je chce. My jim to navrhneme, ale přineseme také mnoho jiných možností. Nejsem za to, aby lidé investovali neskutečně mnoho peněz do nábytku, protože je to spotřební. Mnohdy jsme se setkaly s tím, že nezáleželo na tom, zda sedačka stála 20 tisíc eur nebo 2 tisíc eur, kvalita je tatáž, ale to je jen můj názor.

Při své práci často využíváš wabi-sabi filozofii, která se snaží hledat krásu v nedokonalosti. Pokud se však podíváme na vaše návrhy, nedokonalost tam tedy vůbec není vidět. Jak spojuješ krásu a funkčnost, nedokonalost?

Je velká škoda, že na naší webové stránce nemůžeme zveřejnit některé naše projekty. Právě wabi-sabi filozofii uplatňuji v mnoha hotelech a velkých kancelářích. Já vnímám tuto teorii jako zasazení určitého prvku nebo designu do prostoru, kde byste to vůbec nečekali, kde se to nejméně hodí. Například neopracované holé stěny se starou omítkou. Jsou to prvky, které nejsou prvoplánové, ale ve výsledku to funguje.

Co je největším trendem ve světě designu?

Vracíme se k přírodě. Řekla bych, že Londýn je v designu velmi „pozadu“. Někteří z našich zákazníků jsou fakt „experti“, někdy si vyberou tu nejhorší věc, kterou vidí. V Londýně jsou v designu ještě velmi konzervativní, přemluvit je na nějaké ekomateriály nebo neopracované stěny v bytech je někdy nemožné.

Doufám, že se to tam posune tím směrem, jak se to posouvá v celé Evropě. Budou se používat recyklovatelné přírodní materiály, něco, co zůstane, bude modelovatelné, ale stále pěkné.

Po tom všem, co jsi mi o vaší práci řekla, mě napadá otázka, zda je podle tebe interiérový design umění, nebo věda.

To je velmi těžká otázka. Záleží na tom, o jaký interiérový design se jedná, jak to kdo dělá. Asi dva v jednom, může to být umění i věda. Každý měsíc nabíráme velké množství internistů. To, kde nejvíce selhávají, je matematika a tyto chyby se nám opravdu nevyplácejí. My musíme v mnoha případech reagovat rychle. Máme krátké deadliny, stojíme v obchodě a rozhodnout se musíme v krátké době.