To, že jsou psi velmi užiteční společníci nejen při mazlení nebo hlídání objektů, ví už prakticky každý. Výzkumníci potvrdili, že není náhoda, že psi dokáží vycítit také chemické signály lidí, kteří jsou ve stresu.
Psi umí vycítit, když je člověk ve stresu. Potvrdili to výzkumníci ze severoirského Belfastu, kteří podrobili testům čtyři štěňata. Vědci už vědí, že psi dokáží – v reakci na chemický signál vyslaný člověkem – reagovat na změnu v lidském těle. Ve studii publikované ve vědeckém časopisu PLOS ONE potvrdili, že psi dokáží reagovat i na signál stresového emočního stavu.
Už jsi možná někdy narazil na cukrovkáře, který měl u sebe psa. V momentě, kdy se mu snížila hladina cukru v krvi, to dotyčný netušil. Najednou se ale u jeho nohou objevil čumák, který jej několikrát šťouchnul. Tehdy si psí majitel jistě uvědomil, že by si měl změřit hladinu cukru v krvi. Přitom nevěděl, že skrze chemický signál byl on tím, kdo upozornil psa, že je něco v nepořádku.
Chemickými signály lidé komunikují často a existují další příklady cvičených čtyřnohých parťáků, kteří například vycítí přicházející lidský záchvat a snaží se jej uklidnit. Stejný předpoklad existoval i u obyčejného stresu, jenž severoirští vědci nedávno potvrdili.
Stres má totiž svůj vlastní „kód“, jenž pochází z fyziologických změn v těle. Hormony kortizol a adrenalin, které se do krve vlévají, zvyšují srdeční frekvenci, dýchání a krevní tlak, což je signál, jenž psi vycítí. Potvrdila to čtyři štěňata Winnie, Soot, Fingal a Treo, která se výzkumu zúčastnila.
Stres cítili skoro bezchybně
Psi hned v 93 % správně určili, když byl někdo ve stresu, což podle profesorky psychologie Julie Meyers-Manor, která zkoumá zvířecí kognitivní chování na Ripon College, jak uvádí Inverse, není náhoda. Přestože se výzkumu nezúčastnila, nepřekvapuje ji to. Šestatřicet testovaných lidí odevzdalo výzkumníkům vzorky dechu a potu na gázu poté, co byli vystaveni počítání zpaměti.
Museli odpočítávat od čísla 9000 po nulu v intervalu po 17 bez telefonu, pera nebo papíru. Kladli jim přitom na srdce, že je zcela důležité, aby to měli co nejrychleji, správně a efektivně. A úkol museli dokončit; pokud někdo odpověděl špatně, výzkumník řekl ostré „ne“ a poskytl poslední správnou odpověď testovaného. Tolik ke stresu.
Zajímavým detailem je skutečnost, že hned 11 osob muselo být diskvalifikováno proto, že se během testu zkrátka nezpotilo. Psi poté následně dostali k očichání tři vzorky – jeden byl odebrán před úkolem, druhý po něm a třetí nenesl žádnou stopu.
PTSD
K čemu by mohl být takto vycvičený pes vlastně dobrý? „Je možné, že bychom mohli tyto psy předem naučit nejen osoby utěšovat, ale také předvídat, kdy se úroveň stresu zvýší,“ uvedla Meyers-Manor pro magazín Inverse. „Pro lidi by mohli být ještě výhodnějšími, protože proaktivitou by se dalo zabránit tomu, aby stresová reakce byla příliš vysoká,“ dodala.
Osob léčících se s posttraumatickým syndromem (PTSD) je mnoho. Jedná se například o válečné veterány a další, jimž by takto vycvičení lidé mohli pomoci. Podle psycholožky to ale neznamená, že takto mohou být cvičeni všichni psi. Otázka prý zněla tak, jestli jsou někteří z nich vůbec něčeho takového schopni. První výzkum ukázal, že to možné je.
Která plemena na to budou vhodnější a která méně, výzkum nespecifikoval. Testu se zúčastnili kokršpaněl, cockapoo, míšený lurcher a míšený teriér. Předpokládá se, že psi s horším čichem, jako třeba mopsi, nebudou k výcviku vhodní.
