Zpravodajský portál pro moderní generaci, která se zajímá o aktuální dění.
Zajímá tě aktuální dění? Zprávy z domova i ze světa najdeš na zpravodajském webu. Čti reportáže, rozhovory i komentáře z různých oblastí. Sleduj Refresher News, pokud chceš být v obraze.
Nepodařilo se uložit změny. Zkus se nově přihlásit a zopakovat akci.
V případě že problémy přetrvávají, kontaktuj prosím administrátora.
OK
Hraní videoher nám může pomoct zlepšit náladu, potlačit stres, ale i najít nové přátele. Hry už se dnes využívají i v rámci terapie na pomoc lidem s duševními problémy. V čem může být hraní her prospěšné a na co si dát pozor?
Herní průmysl každým rokem roste, a to jak ve světě, tak i v Česku a na Slovensku. Celosvětový obrat v letošním roce atakuje hranici 200 miliard dolarů a podle aktuálních statistik se na planetě nachází více než tři miliardy hráčů. A očekává se, že jejich počet v nadcházejících letech dál poroste.
Hraní videoher už ale dávno není jen obyčejnou kratochvílí a formou zábavy. To, na co generace starších může stále ještě i dnes nahlížet jako na plýtvání časem a bezvýznamnou zahálku, má potenciál nám i pomáhat. Své využití už totiž hry našly také v rámci terapie na pomoc osobám s depresemi či úzkostmi.
Refresher se dlouhodobě věnuje tématu duševního zdraví. Pokud nás chceš v tvorbě tohoto obsahu podpořit a získat neomezený přístup k exkluzivním článkům a rozhovorům, přidej se do našeho Refresher+ klubu.
Videohry nabízí propojení s lidmi, což je klíčový aspekt duševního zdraví. Dodávají vám pocit, že jste součástí komunity podobně smýšlejících lidí. – profesor Glenn Platt
Pozitivní vs. negativní stránky her
Řada výzkumů se v minulosti zabývala hlavně negativními dopady hraní, jako je například často skloňovaná závislost, zejména ale v posledních letech se do popředí začaly dostávat i studie, které ukazují opak, tedy v čem pro nás může být hraní přínosné. Jak totiž vědci tvrdí, u her musíme posuzovat nejen jejich negativní, ale i pozitivní stránku.
Přidej se do klubu Refresher+ již od 125 Kč 25 Kč
Co se dozvíš po odemknutí?
Jak nám mohou hry pomáhat?
Proč se v terapii využívají i hry jako Roblox nebo Fortnite.
Co se při hraní děje v našem mozku.
Proč je prospěšné hrát s jinými hráči?
Na co si při hraní dát pozor a jak hrát hry zdravě.
Jedním z důvodů, proč byly benefity hraní dlouho přehlíženy, může být podle odborníků ten, že masová média často ignorovala fakt, že hry se velice rychle vyvíjí, jsou stále více různorodé, komplexní, stávají se realističtějšími a čím dál více propojují hráče mezi sebou. A kromě silných, emocionálních příběhů a zážitků, které s hrami prožíváme, mohou dle vědců podpořit právě i naše duševní zdraví a pomoci nám vyrovnat se s problémy v reálném životě.
Zajímavostí v tomto směru je, že komerční herní tituly, které jsou primárně určeny k volnočasové zábavě, ne k léčbě, mohou být podle všeho stejně nebo podobně prospěšné jako specializované terapeutické hry. Naznačuje to alespoň studie publikovaná v žurnálu JMIR Serious Games. Podle vědců mají totiž komerční hry potenciál pomoct například těm lidem, kteří nemají možnost vyhledat jiný druh pomoci, ať už kvůli vzdálenosti, či finančním nákladům s tím spojeným.
Jak nám hry pomáhají?
Odborníci vyzdvihují mimo jiné spojení s jinými hráči. „Videohry nabízí propojení s lidmi, což je klíčový aspekt duševního zdraví. Dodávají vám pocit, že jste součástí komunity podobně smýšlejících lidí, kteří oceňují vaši participaci a sdílí s vámi ve hře stejný cíl,“uvedl profesor Glenn Platt. „Izolace hraje podstatnou roli u úzkostlivých a depresivních poruch. Podpora ze strany komunity v herním ekosystému to může zmírnit,“ dodal.
Určité hry mohou také pomoci s ovládáním emocí a regulováním nálady. To bylo zjištěno v rámci studie, podle které měli tyto schopnosti lépe rozvinuté ti teenageři, kteří hráli závodní hru Mario Kart, než ti, kteří hru nehráli.
Videohry mohou lidem v náročných životních situacích pomáhat hned několika způsoby. (...) Mohou stimulovat vyplavování dopaminu a vyvolat pozitivní emoce, jako jsou radost nebo překvapení.
Pozitivní účinky na duševní zdraví byly zjištěny i při hraní dalších her. Jak například píše deník The Guardian, experti z Oxfordu zkoumali známý tower defense titul Plants vs. Zombies od společnosti EA a hit Animal Crossing na konzole od Nintenda. Podle výsledků jejich experimentu se cítili lépe ti, kteří zmíněné hry hráli více.
Studie podle vedoucího výzkumu Andrewa Przybylského „ukázala, že pokud hrajete čtyři hodiny denně Animal Crossing, jste o hodně šťastnější člověk. Překvapivé to je ale jenom proto, že předchozí výzkumy byly provedeny tak mizerně“. Jedním dechem je však nutno dodat, že stejné výsledky nemusí platit globálně u všech her a čas, který strávíme hraním, bychom si měli hlídat a stanovit si limity.
U her vyplavujeme hormon štěstí
Hraní her zaznamenalo nemalý nárůst také s příchodem pandemie covidu-19, kdy lidé trávili spoustu času doma. Domácí izolace měla na duševní zdraví lidí po celém světě negativní vliv a právě hraní her pro spoustu lidí představovalo nejen způsob, jak se v dlouhých dnech zabavit, ale také způsob, jak se vypořádat s touto těžkou životní situací a ulevit si od stresu či úzkostí. To mimo jiné díky tomu, co se při hraní her děje v našem mozku.
„Videohry mohou lidem v náročných životních situacích pomáhat hned několika způsoby. V řadě případů, jak tomu je i u jiných forem zábavního průmyslu, mohou hry poskytovat dočasné rozptýlení od skutečných nepříjemných událostí a emocí. Dále, stejně jako jiné příjemné aktivity, mohou videohry v člověku stimulovat vyplavování dopaminu a vyvolat pozitivní emoce, jako jsou radost nebo překvapení. To má následně pozitivní efekt na psychologické zdraví daného jedince,“uvedli autoři studie.
Mezi druhy titulů, které tímto způsobem mohou fungovat, odborníci uvedli například jednoduché, odpočinkové hry, které vyžadují jen krátké množství času, jako jsou například Tetris nebo Angry Birds, dále videohry, které kombinují hraní s fyzickou aktivitou, jako například Just Dance a Ring Fit Adventure, nebo hry postavené na bázi rozšířené reality (AR), jako byl třeba světový mobilní hit Pokémon Go.
S podobnými závěry přišla i další studie. Podle jejích autorů ke zmírnění stresu a úzkostí nedochází jen například u zmíněných her propojených s fyzickou aktivitou, ale také u akčních (Doom, Call of Duty) nebo adventurních titulů (Beyond: Two Souls, Life is Strange, Heavy Rain). Pozitivní účinky byly prokázány jak u hraní na mobilu, tak i na počítačích a konzolích. Zmírnění stresu a úzkostí bylo navíc pozorováno už i po jednom hraní.
Hry jako terapie
Kromě toho ale mají hry i další využití, a to přímo v rámci terapií. „Videohry mohou terapeutům pomoci porozumět svým klientům. (...) Některé hry se dotýkají hlubokých témat, jako jsou pohřby, úmrtí nebo traumata,“ píší autoři další studie s tím, že různé druhy her lze využívat právě tímto způsobem. Například jeden z terapeutů využíval při sezení závodní videohru, která u klienta vzbudila vzpomínky na otce, s nímž videohry hrával, a dokázal se díky tomu lépe otevřít smutku, který cítil po jeho smrti.
V rámci terapie se užívají ale i další hry. Jedná se o takzvanou play therapy, tedy terapii hrou. Jak uvedla Josué Cardona, prezidentka a zakladatelka Association For Play Therapy, klienti při takových sezeních hrají například tituly jako Minecraft, Roblox, Fortnite nebo již zmíněný Animal Crossing. U toho pak dokáží lépe mluvit o svých problémech, depresích či úzkostech a na sezení se rádi vracejí.
„Moje oblíbená hra (v rámci terapie, pozn. red.) je momentálně asi Fortnite. Je to velmi populární hra, o které si hodně lidí myslí, že prostě 100 lidí dopadne na ostrov a navzájem se pozabíjí. O tom to ale není, ve hře doopravdy nikdo neumírá. Když někdo přijde o body, odveze jej mimozemská loď a teleportuje se pryč, takže to není tolik násilné. Násilí je zde hodně cartoonové. Hra má také hodně režimů, takže můžete skočit do party módu nebo kreativního módu a vytvářet prostor společně. Můžete designovat vlastní zážitky na terapii nebo spolu prostě trávit čas a procházet se kolem, v tomto je to velmi podobné Minecraftu,“ přiblížila terapeutka.
Kromě toho však existují specializované hry, za kterými stojí samotní terapeuti, aby dokázali lépe diagnostikovat problémy svých klientů a dále s nimi pracovat. Za pomoci umělé inteligence tak vznikla například herní platforma Thymia, která pomáhá diagnostikovat a léčit symptomy deprese. Speciální hra vznikla také ve vědecké laboratoři v americkém Utahu a pomoci má lidem s depresemi, ADHD a v neposlední řadě těm, kteří se potýkají s mentálním úpadkem vlivem stárnutí.
„Není to hra, kterou si stáhnete na App storu, PlayStationu nebo podobně. Pochází z federálně financované neziskové laboratoře, která vyvíjí hry zaměřené na léčbu kognitivních poruch, zejména u stárnoucích mozků. (...) Nevypadá to jako normální hra. Máte tam základní barevnou obrazovku a splňujete různé úkoly jako zalévání květin určitou barvenou konvicí, než vyprší čas. Je to docela jednoduchý design, ale trénuje to pacientovu paměť a reakce. Nemá to být zábava, je to terapie,“ popsal projekt pro NPR Keller Gordon. A výsledky jsou podle něj slibné.
Tyto a další objevy jsou důležité mimo jiné z toho důvodu, jak rozšířené duševní potíže jsou. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) se s depresemi potýká celosvětově přibližně 280 až 300 milionů lidí a většina z nich nepodstupuje žádnou léčbu – ať už kvůli nedostatku odborných pracovníků v dané oblasti, společenskému stigmatu, které je s duševními problémy (bohužel) stále do jisté míry spojené, nebo drahotě. S depresemi pak mohou souviset i další problémy jako užívání alkoholu či drog. A právě hry mají dle vědců potenciál symptomy deprese zmírnit a těmto lidem pomoct v léčbě.
Jak již bylo řečeno, hry nemají jen jednu stránku a stejně jako může hraní her člověku prospět, může i uškodit. Přestože totiž vědci jasně potvrzují, že nám hry mohou pomáhat, musíme vnímat i jejich možné negativní účinky. To zejména tehdy, když se nám běžné hraní vymkne kontrole a staneme se na něm závislí. I to totiž hrozí. Světová zdravotnická organizace v roce 2019 zařadila právě závislost na hraní her mezi duševní poruchy.
Problém dle odborníků z WHO nastává ve chvíli, kdy člověk začne hraní dlouhodobě upřednostňovat před povinnostmi v reálném životě (škola, práce, rodina...) a není schopen s tím přestat ani ve chvíli, kdy se nevyhnutelně dostaví následky tohoto chování.
„Aby byla závislost na hraní diagnostikována, musí být tento vzorec chování natolik závažný, že významně poškozuje náš osobní, rodinný, společenský, školní nebo pracovní život, a je patrný po dobu nejméně dvanácti měsíců,“uvedla Světová zdravotnická organizace. Na pomoc lidem s touto závislostí existují i specializované kliniky.
5 tipů, jak hrát hry zdravě:
Nastav si limit, kolik času hraním za den nebo týden strávíš. Například hodina v běžný den a dvě hodiny o víkendu.
Dbej na dostatek spánku. Spánková deprivace není pro nikoho zdravá a může být i životu nebezpečná.
Dej si hraní jako odměnu, například až po splnění povinností do školy, uklizení bytu apod. Vyvaruj se prokrastinaci.
Zkus do hraní zapojit přátele, partnera nebo partnerku. Z hraní her můžete udělat společenskou aktivitu.
Dělej si přestávky. Nezapomeň se v pravidelných intervalech zvednout a projít, protáhnout, napít, občerstvit.