Dnes je to dvanáct let, co deníky The Guardian, The New York Times, Le Monde, Der Spiegel a El País spolupracovaly na zveřejnění výňatků ze 250 000 dokumentů, které Assange získal v rámci úniku „Cablegate“.
„Zveřejňování není zločin,“ uvedly mediální domy v dopise určeném americké vládě. Vyzývají v něm k ukončení stíhání Juliana Assanga, spoluzakladatele serveru WikiLeaks. Jeho stíhání podle nich podkopává svobodu tisku a je přímým útokem na svobodná média. Dopis zasílají mediální organizace, které mu jako první pomohly zveřejnit uniklé diplomatické depeše. Informoval o tom server Guardian.
Před dvanácti lety deníky The Guardian, The New York Times, Le Monde, Der Spiegel a El País spolupracovaly na zveřejnění výňatků ze 250 000 dokumentů, které Assange získal v rámci úniku tzv. „Cablegate“. Materiál, který WikiLeaks poskytla tehdejší americká vojákyně Chelsea Manning, odhalil vnitřní fungování americké diplomacie po celém světě.
Redaktoři a vydavatelé mediálních organizací, které tato odhalení zveřejnili jako první, se nyní spojili a veřejně se postavili proti tomu, aby byl Assange souzen. A to podle zákona, který sloužil k trestnímu stíhání špionů z první světové války.
Assange je od svého zatčení na ekvádorském velvyslanectví v Londýně v roce 2019 držen ve věznici Belmarsh v jižním Londýně. Předchozích sedm let žil uvnitř diplomatických prostor, aby se vyhnul zatčení poté, co se nevzdal britskému soudu v záležitostech týkajících se jiného případu. Tehdejší britská ministryně vnitra Priti Patel v červnu schválila Assangovo vydání do USA, ale jeho právníci se proti tomuto rozhodnutí odvolali.
Americká vláda, tehdy pod administrativou Baracka Obamy, v roce 2010 uvedla, že Assanga nebude za únik informací stíhat, protože by to byl precedens. Média nyní apelují na úřad prezidenta Joea Bidena – který byl v té době Obamovým viceprezidentem –, aby od obvinění upustil.