Jeho nejnovějším počinem je videoklip ke skladbě BMM od Yzomandiase a Nik Tenda. Jak se mu na něm pracovalo, s kým by klip nikdy nenatočil a proč s Glebem spolupracoval už na 7 videoklipech, se dozvíš v článku.
Yzomandias, Gleb, Smack, Fallgrapp a mnoho dalších umělců svěřilo své hudební videoklipy do rukou dvaadvacetiletého režiséra Simona Seriše, který pracuje pod jménem Saymon. „Yzomandias a Nik Tendo už déle komunikovali s produkčním, který se mnou pracuje. Kontaktovali ho, že by se mnou chtěli spolupracovat. Pracovalo se mi s nimi perfektně. Cítil jsem, že mi věří,“ popisuje nejnovější práci Saymon.
Saymon má za sebou již několik spoluprací s umělci české a slovenské hudební scény. Jeho videa se umisťují v žebříčcích nejlepších videoklipů. Jak sám řekl, do videí se snaží vkládat něco víc než jen pěkné záběry. Zabývá se hlubší podstatou, což spolu se skladbou vytváří dokonalý celek. Jeho rukopis poznáš už po prvních pár střizích.
Jak se ti pracovalo na videoklipu ke skladbě BMM od Yzomandiase a Nik Tenda?
Příjemně. Setkala se partička úžasně kreativních lidí. Každý se věnoval svému oboru, jako stylingu či kameře. Já jsem celý klip režíroval, následně stříhal. Všechno šlo bez nějakých velkých problémů. Oba natáčecí dny šly podle časového plánu.
Yzomandias a Nik Tendo už déle komunikovali s produkčním, se kterým spolupracuji. Kontaktovali ho, že by se mnou chtěli spolupracovat. Komunikace byla perfektní, vždy přišli na natáčení včas, splnili vše, co řekli. Cítil jsem, že mi věří.
Měli nějaké speciální požadavky, kterých ses musel držet, nebo ti nechali volnou ruku?
Se základním námětem a s vizí přišli oni, konkrétně Yzo. Chtěli, aby byl videoklip černobílý. Měl mít klasické rapové prvky, které jsme natáčeli v ateliéru. Další část se natáčela venku, na česko-slovenských hranicích. Chtěli znázornit příběh, kde je upálí. Celý námět a myšlenky jsem rozepsal do konkrétního scénáře. Samozřejmě jsem se držel jejich vize.
Jaká to byla myšlenka, co bylo tvou inspirací?
Ve videoklipu se objevují prvky, které jsou na coveru alba. Meč nebo rytířská tematika. K tomu ladí také styling videoklipu. Druhá část je příběhová. Ta je inspirována československým filmem, ale neprozradím kterým. Kdo ho uhodl, je super. (smích)
Jak dlouho to celé trvalo?
Psaní scénáře trvalo čtyři dny, produkční věci nám zabraly dva týdny. Točili jsme dva dny, 12 hodin v ateliéru a osm hodin venku. Střih trval i s nabarvením dva a půl týdne. Během toho jsem měl i jiná videa. Byl jsem ve workoholickém módu, spal jsem velmi málo. (smích)
Máš někdy obavy, že ti umělci kvůli tvému věku nebudou důvěřovat?
Strach nemám. Sebevědomí mám, i co se týče nápadů. Na začátku jsem ale točil videoklipy tak, že jsem dělal všechno sám. Režii, kameru, některé produkční věci i střih. Měl jsem toho hodně, byl jsem v neskutečném stresu. Dnes nás na klipu pracuje víc, každý řeší svůj obor. Já řeším jen věci, které mám na starost v rámci režie. Potom klip stříhám.
Před natáčením mě vždycky chytaly úzkosti, až destruktivní myšlenky. Nedokázal jsem vypnout mozek. Jsem perfekcionista, na všem mi neskutečně záleží. Aby všechno šlo, jak má, aby se nic nezkazilo. Teď už je to samozřejmě lepší.
Videoklip bych nenatočil s takovým člověkem, se kterým si osobnostně vůbec nerozumím, který jde podle nějaké trendové struktury klipů. Není otevřený inovativním nápadům, nerad experimentuje. Mám rád, když někdo dokáže jít i za hranici bizáru.
Lidé tě znají pro tvou častou spolupráci s Glebem, natočil jsi mu už sedm videoklipů. Čím tě jako umělec zaujal?
Gleb byl první z raperů, který mě oslovil. Spolupracuji s ním od svých začátků. Pak už to nějak šlo samo a začali mě oslovovat jiní rapeři. Samozřejmě netočím klipy jen pro ně. Vždy jsem chtěl dělat s lidmi, kteří jsou umělci.
Na raperech mám rád, pokud se neškatulkují jen v tom svém odvětví rapu, ale jsou inspirováni mnoha věcmi. Gleb je přesně takový. Sleduje různé filmy, má naposlouchanou rozmanitou hudbu, má rád umění. Dal mi prostor, abych se mohl umělecky realizovat.
Čím to podle tebe je, proč si tě tak často zve ke spolupráci?
Jsme už sehraní. Já vím přesně, co chce on, on ví, co dám do klipu já tak, aby to splnilo jeho požadavky. Přesně tuší, která písnička se hodí pro naši spolupráci.
Ví, že mé střihové cítění se do jeho tvorby hodí. Ty videoklipy jsou stříhané přesně do hudby, není tam mnoho „příběhovosti“. Jsou značně odlišné od ostatních klipů, neboť i jeho hudba je odlišná. Celková estetika klipu ve výsledku vystihuje jeho tvorbu.
Jak ses dostal k natáčení videoklipů?
Vždy mě bavila elektronická hudba. Studoval jsem reklamní tvorbu v Trenčíně. Začal jsem si sám pro sebe stříhat krátká videa do takové hudby. Bylo mi 15 let, poprvé jsme se s Glebem potkali na jeho koncertě. Udělal jsem mu z vlastní iniciativy pár aftermovies z koncertu.
Následně se mi ozval, jestli bych mu nenatočil klip na skladbu OFF. Byl to můj první videoklip, první spolupráce s tak známým jménem. V tu chvíli se to celé nastartovalo. Postupně se mi začala ozývat jiná známá jména. Spolupracoval jsem například se Smackem, Korben Dallas, Fallgrappem a Annet X či Jimmym Pé. Obecně se na ně nedívám jako na „hvězdy“. Vnímám je jako umělce, se kterými chceme vytvořit něco společného.
Nepřemýšlel jsi nad filmovou školou?
Kdysi jsem nad tím uvažoval. Po čase jsem změnil názor. Byl jsem vždy samouk. Bavily mě knihy o filmové literatuře. Na videoklipy a filmy jsem se však potom začal dívat jako na matematiku, ne jako na umění. Tak jsem se čtením odborné literatury přestal.
Někteří režiséři nemají filmové školy, „porušují“ šablonová pravidla filmů. To mě opravdu baví. V dnešní době může být film různorodý ze všech stránek. Nechtěl bych se učit daná pravidla, baví mě to, protože je to umění. A to lze natočit i jinak, s porušením filmových principů.
Podle čeho se rozhoduješ, jestli budeš s někým spolupracovat? Je někdo, komu bys klip nikdy nenatočil?
Nad tím, s kým budu spolupracovat, uvažuji velmi dlouho. Odmítl jsem spoustu áčkových raperů. Neseděli mi ani hudbou, ani vizuálem klipů. Není mi sympatické, když používají prvoplánovou komerční estetiku a snaží se jít s trendem.
Videoklip bych nenatočil s takovým člověkem, se kterým si osobnostně vůbec nerozumím. Není otevřený inovativním nápadům, nerad experimentuje. Mám rád, když někdo dokáže jít i za hranici bizáru. (smích)
Yzomandiase a Nik Tenda jsem vzal proto, že se mi líbí estetika jejich videí. I oni jako lidé mi připadali velmi zajímaví. Když mi objasnili námět ke skladbě BMM, velmi mě to zaujalo. Chtěli do videa zasadit i nějaký příběh, já jsem se s tou myšlenkou ztotožnil.
Co tě inspiruje?
Mou největší inspirací jsou filmy. Nemyslím ty komerční, spíše méně známé. Mám své oblíbené režiséry, už se to na mě lepí podvědomě. Chodím pravidelně sám do art kina. Když jsem měl více času, doma jsem se přes den podíval i na čtyři filmy.
U videoklipů mají umělci někdy svou představu, tak se toho držím. Většinou to však vymýšlím sám. Pustím si písničku, jdu někam ven a začnou mě napadat myšlenky. Chytím se nějaké emoce, která ve mně při poslechu vzniká.
Na čem momentálně pracuješ?
Aktuálně pracuji na dokumentu, který natáčíme už tři roky. Je o trans ženě, která se věnuje hudbě. Zachycuje tedy zejména její hudební vývoj, který byl samozřejmě ovlivněn i změnou pohlaví.
V budoucnu bych se chtěl věnovat právě filmům. Zatím mi vyšel jeden dokumentární film, který jsme spolu s vietnamským bistrem NhaBe natáčeli ve Vietnamu.
