Pozitivní odkaz s sebou nese poslední letošní díl seriálu Fresh Beats, do něhož přijal pozvání český producent žijící v Nizozemsku.
Konec roku je vždy o bilancování. Ale než se k němu dostaneme, chceme ti představit ještě jednoho producenta, jenž zaštítil poslední měsíc v seriálu FRESH BEATS. Pro někoho nepůjde zrovna o nováčka, jelikož dotyčný má za pasem poměrně vysoká čísla. Vděčí za ně nejen svému umu v samplingu a vychytávání atmosféry, ale také známé tváři, jelikož spolupracoval s Darewinem.
Mladý producent s pseudonymem Oxygen Archives nicméně není osobou, která by se nechala táhnout vydlážděnou cestičkou. Pozitivně se jevící Čech žijící v Nizozemsku si chce svou cestu ke slávě vydřít po svém. Hezky tak, aby nezůstal nikomu nic dlužen.
Vyprávění jeho story se proto točí nejen kolem hudby, ale také kolem osobní roviny, morálních hodnot a tužeb. Kromě výše zmíněného ale přišla řeč i na vzpomínání na mladickou zakomplexovanost, toxickou pozitivitu lidí, barvitost světa, který není černobílý, sny, rady i predikce, co nás v českém hip-hopu čeká v blízké budoucnosti. Kdy také než na konci roku.
Pseudonym Oxygen Archives zní opravdu vymazleně. Je komplexní, dlouhý, ale má švih a je snadno zapamatovatelný. Není divu, že nám po několika klipech u Darewina uvízl v paměti. První otázka proto byla pro dvaadvacetiletého Dominika Sedmíka, rodáka z Jihlavy, samozřejmě na to, co jej při jeho vytváření inspirovalo.
Rap však není pouze o slovech, nýbrž i o melodiích. Proto ti také jednou za měsíc přinášíme story tuzemských producentů v rámci seriálu FRESH BEATS.
O tom, co se aktuálně děje ve vodách mladého českého hip hopu, vydáváme i dvoutýdenní updaty. Proto pokud ještě nesleduješ FRESH RELEASE, klikni sem.
„Oxygen Archives je spojení dvou věcí, které nejvíce souvisí s mojí tvorbou. Už odmala jsem hrozně rád chodil do lesa. Je to pro mě místo, kde se doslova cítím jako doma,“ nejprve nám vysvětluje. Za slovem „Oxygen“ schovává kus přírody. Archives zase doslova symbolizují archivy, což je trochu matoucí.
„Jde o znázornění různorodých aktivit, kterým jsem se věnoval už od malička. Ať už šlo o editing, nebo grafický design, nikdy to nebyla jedna věc. Přišlo mi nejrozumnější to zahrnout do takových ‚archivů‘, které všechny tyto aktivity sjednocují,“ dal svému „příjmení“ smysl, který jsme již pochopili.
Gatekeeping interpretů
Abychom pochopili i jeho vztah k rapové muzice, museli jsme to vzít klasicky úplně od začátku. Dominikovu budoucnost začal rýsovat už jeho starší bratr, který mu ukázal rozmanitý rapový svět. „Ve třech letech mi začal pouštět lidi, jako jsou Eazy-E, 2Pac a T-Pain. Tito interpreti a spousta dalších se v mých uších drželi dlouhou dobu, ale kolem desátého roku jsem se dostal i do jiných sfér, například k dubstepu nebo DnB,“ odhaluje.
Překvapivě to bylo ale editování, které mu představilo moderní vlnu. Jako malý se totiž ztrácel ve Photoshopu nebo dělal videa ze hry Call of Duty. „V této době jsem se poprvé dostal k lidem, jako je SESHOLLOWATERBOYZ, Night Lovell, DJ Smokey, Three 6 Mafia nebo A$AP Rocky. Komunitě editorů jsem vážně vděčný úplně nejvíc, protože jejich selekce hudby mě ovlivnila jako nic jiného,“ vzpomíná s vděčností.
Oxygen Archives však kromě brzkých hudebních vlivů vzpomíná také na jeden ze svých zlozvyků, jenž vznikl kvůli jakési upjatosti. „Mluvím o něčem, čemu se dá říkat ‚gatekeeping‘, který jsem si s sebou nesl v dospívání. Ve zkratce jsem lidem nechtěl ukazovat určité interprety, protože jsem cítil vlastnictví k jejich objevení,“ popisuje. „Můj pohled na lidi jako na ‚normies‘ zapříčinil to, že jsem se o ně nechtěl podělit s nikým. Pokud tedy nešlo o nejbližší kamarády,“ zmiňuje nechuť dělit se o dobrou hudbu.
Dnes si uvědomuje, že se jednalo o velmi toxické jednání. „Potichu jsem soudil lidi podle toho, co poslouchají, ale to především kvůli tomu, že hudba tvořila 95 % mé veškeré osobnosti. V retrospektivě bych byl rád, kdyby někdo přišel a vysvětlil mi, že o tomhle život není... Ale co se dá čekat od dětské hlavy,“ krčí rameny. Z jeho popisu asi chápeš, že je to u něj dávno jinak.
„Dnes hudbu beru jako tu nejkrásnější věc na světě. Už to není definice mé osobnosti a neurčuje to, k jakým lidem mluvím. Hudba se stala jakousi spirituální aktivitou, kterou si nejvíce užívám s lidmi, co to mají stejně,“ říká, jak si udělal jasno.
Neměj očekávání a nesnaž se být „originální“
Nezůstalo ale pouze u duchovních prožitků, Dominik začal dělat vlastní „seance“ v podobě rané produkce. „Prvním impulsem byly chopped and screwed songy, které jsem začal dělat v After Effects. Nešlo ale o moji tvorbu,“ směje se, když mluvíme o jeho produkčních začátcích. „To přišlo až v době, kdy jsem potkal svého kamaráda z Prahy, se kterým jsme měli identický taste. Měli jsme vidinu nás obou na stagi, což mě motivovalo natolik, abych si sehnal FL Studio a začal zkoušet první věci,“ uvádí nás do kontextu.
Mluvíme o roku 2015. Od té doby se produkci věnuje. Během sedmi let si ale žádné pracovní rituály nevypěstoval. „Nemám žádný specifický rituál, který by mě dostal do flow, i když je to něco, co pravděpodobně začnu dělat, vzhledem k tomu, že v tom vidím benefity,“ uznává. „Co se týče hudby samotné, vždycky začínám melodií, poté buď basou, nebo drums a zakončuji efekty,“ zní jeho jednoduchý pattern.
Může se stát, že s námi nebudeš souhlasit, ale když posloucháme produkci od Oxygen Archives, slyšíme spoustu samplingu a pozitivní vlny. Jako bychom narazili na českého Nujabese. Dominik by však tak specifický nebyl. „Všechno se to odvíjí podle toho, co zrovna nejvíce poslouchám. V historii to bylo hodně phonku, trapu či oldschoolu a dnes je to třeba hyperpop, rage nebo house,“ vysvětluje, že sampling není všechno.
Jasnou silnou stopu nemá. Vždy, když zapne svůj Ableton 11 Live, jede takzvaně podle pocitu. „Sampling bych nenazval svým poznávacím znakem, jelikož se často schyluji k tomu, že vezmu sample a rozřežu ho do milimetrů, ale čím dál více vytvářím své vlastní melodie nebo používám loops,“ tvrdí. A když potřebuje trochu popostrčit, poslechne si producenty, kteří jej inspirují – konkrétně Last (LoVePhiltr) Flansie, Taylor Morgan, ccured, 4evr, Shinju a další.
Motivace je k tvorbě třeba, na druhou stranu je nutné ji krotit. „Neměj očekávání a nesnaž se být ‚originální‘, protože z principu nikdy nebudeš,“ vzkazuje novým potenciálním producentům. „Dělej to, co se ti samotnému chce poslouchat, a když tomu dáš dostatek času, dostaneš se tam, kam chceš,“ věří. Je třeba být nad věcí.
„Poslední věc: Neměj hranice a neodsuzuj přístupy jiných. Klasika, kterou slýchám, je, že bleh autotune, bleh loops… Nemá to cenu, jenom se omezuješ,“ klade na srdce.
Sázka s Darewinem
Na beaty od Oxygen Archives narazíš poměrně jednoduše, jelikož je svými slokami podpořil pražský Darewin. „Naše spolupráce odstartovala zprávou na Instagramu,“ začíná interpret klasikou dvacátých let jednadvacátého století. „Darewina už jsem v té době dlouho poslouchal a začal jsem mít jistotu ve svém zvuku. Proto jsem mu napsal a voila, vyšlo to,“ popisuje začátek velké spolupráce.
Nebyla z toho pouhá vlaštovka, ale dlouhodobější spolupráce, z níž vyplynulo několik stovek tisíc views. „Začali jsme pár songy a postupně jsme se dostali až do bodu, kdy jsem pro Darewina začal pracovat v e-shopu,“ seznamuje nás s vývojem. „Dále přišly Kruhy v konopí, ve kterých jsme se hecli a vytvořili mezi sebou soutěž. Denně jsem udělal dva beaty a on nahrál do jednoho z nich. Ten, kdo to neudělal, dlužil druhému pětikilo. Po měsíci jsme měli hromadu tracků a už jsme jen vybírali,“ končí.
Dominik každopádně pracuje i s jinými umělci, například s Lil Lastym. „Spolu jsme vydali zatím dva projekty. První byl Stoner Souls, který je dostupný jen na Soundcloudu, druhý Nöri, který vyšel teď v září. Momentálně pracujeme na dalších věcech, takže projektů bude jistě více. Nejen kvůli tomu, že jsme velice dobří kamarádi, ale taky máme podobný vkus,“ ujišťuje.
Jenže donedávna se Dominik Sedmík musel soustředit na několik věcí naráz. Hlavní byla totiž škola, kterou studoval v Nizozemsku. Kvůli mentálnímu zdraví a ztrátě motivace však studovat přestal a přišla na řadu selflove. „Začal jsem se více soustředit na sebe, podstupovat denní meditaci a celkově o sebe mnohem víc pečovat. Řekl bych, že už jsem na dobré cestě k tomu se dostat tam, kde jsem byl dřív,“ je motivován.
Hudba pro něj tak znamená ještě něco víc než dříve, přestože tvrdí, že jako koníček ji nebral ani na vysoké škole. „V té době jsem už věděl, že to bude potřeba skloubit nějak dohromady a najít kompromis, abych měl čas i na ni. Určitě je to něco, čím bych se rád živil full time,“ neskrývá. První krok do světa, který mohl udělat již v Nizozemsku, tedy komunikace se zahraničními umělci, ale ještě neměl šanci udělat.
„Vzhledem k mé mentální situaci jsem nebyl úplně schopen na té konexi více zapracovat. Je to ale rozhodně něco, co si nechávám na rok 2023, a doufám, že se mi to povede,“ má naději.
Obklop se lidmi, kteří tě podporují, vzkazuje Dominik
Přitom když se člověk podívá na Instagram, nepřijde mu, že by Oxygen Archives měl vůbec nějaké problémy. Po konverzaci se nám jevil jako velmi pozitivní člověk. Jak to dělá? „Přijdu si jako pozitivní člověk, a i když poslední rok tahle moje stránka dostala silně zabrat, dokázal jsem si to i tak udržet,“ culí se. Dokonce má radu k pozitivnímu životu.
„Recept na to, jak být pozitivní, podle mého spočívá v tom být obklopen lidmi, kteří tě podporují. I kdyby to měl být jenom jeden člověk. Je nutné rozeznat patterny negativity, které si každý neseme, a překopat je na druhou stranu,“ jde na to profesorsky. „Taktéž je ale důležité nespadnout do toxické pozitivity. Chce to zanechat otevřenou hlavu a zvažovat všechno. Chovat se realisticky,“ seznamuje nás s tím, co se naučil v zahraničí.
„Musel jsem si uvědomit, že všechny věci nejsou černobílé, i když to tak jako lidé chceme. Chceme mít jasný názor na všechno. Každopádně při uvědomění si toho, že je všechno milionem typů šedi a na všem je všechno negativní a pozitivní, to člověku dá prostor přemýšlet a udržet střízlivou hlavu ve světě, kde nás každý přetahuje na svou stranu,“ nezapomíná zmínit také lásku jako poslední věc.
„Dneska jí je málo, hlavně v sociálních kruzích mimo rodinu. Je to jedna z věcí, kterou každý z nás potřebuje od narození a bohužel se bez ní neobejdeme. Každý chceme validaci, každý chceme pozornost a podporu, tak proč si jí nedát víc a explicitně si říct, že se máme rádi a vážíme si jeden druhého?“ ptá se.
Láska se dá například přenášet i v hudbě. Cit k ní se u Dominika snoubil právě v posledním projektu Nöri s Lil Lastym, kterým by se lidem představil. „Celý průběh třídenní session, kdy jsme to nahrávali, byl až doslova magický v tom, jak to vše probíhalo. Od začátku až po konec je to přesně ta spirituální smršť energie, která člověka zanese do všech zákoutí,“ nechává se unášet.
Závěrem se nám milovník například drain gangu a Whitearmora, jehož bere jako génia dnešní doby, kvůli kterému „budou i u nás v Česku rage a hyperpop velký“, svěřil s plány. „Rok 2023 bych rád věnoval co nejvíce spolupráci. Je to totiž to, proč hudbu vlastně dělám. Další věcí je určitě vydávání pravidelně, o čemž ale nevím, jak moc se mi to povede,“ přidává ještě naději tlačit na vydávání na platformě BeatStars, což jej ale prý nebaví.
Kdyby to šlo, chtěl by si také co nejdříve zřídit studio. „Ale v Holandsku jsou ultra drahý nájmy,“ komentuje s povzdechem. Pak už jen doufá ve spolupráce s lidmi, které obdivuje. Na závěr má beatmaker jedno takové vánoční sdělení, se kterým se pro letošek loučíme.
„Byl bych moc rád, kdyby každej, kdo si tohle přečte, šel a řekl člověku, který pro něho něco znamená, že ho miluje a že si váží jeho osoby tak, jak je. Podporujte lidi kolem sebe, co to jde,“ vzkazuje Oxygen Archives.
