Takto StB naverbovala v Československu 50 psychiatrů, kteří zdravé lidi posílali do ústavů. Na rozkaz jim vymysleli diagnózy

Pokud někdo v minulém století navštěvoval psychiatra, komunistická Státní bezpečnost to mohla zneužít a citlivé informace o soukromí a zdraví použít proti němu. Pokud byl příliš nepohodlný, mohlo se stát, že mu stanovili diagnózu, kterou ve skutečnosti netrpěl.

I tuto „pomocnou funkci“ zastávali někteří psychiatři spolupracující se Státní bezpečností. Přestože se v dobách socialismu zpronevěřili svému poslání, žádný z nich nepřišel o titul.

„Někteří psychiatři dostávali jako tajní spolupracovníci StB odměny či věcné dary. Tajná policie zajišťovala i různé protislužby, například při žádosti o cestu do zahraničí, dopravních nehodách, zdravotních problémech – čili zabezpečení zahraničních léků –, přijímání potomků či známých na školy,“ řekl pro Refresher historik Petr Blažek z Ústavu pro studium totalitních režimů.

Aby ho umlčeli, skončil na léčení

Augustin Navrátil pocházející z české obce Lutopecny se od 70. let minulého století tvrdě bránil režimu, a tak mu stanovili diagnózu, pro kterou si jej mohli posílat mezi psychiatrickými léčebnami.

Provinil se tím, že si chtěl ponechat malou část soukromého hospodářství a sepisoval petice, kterými poukazoval na nedodržování náboženské svobody ze strany státu. Navrátil skončil dokonce v cele s vrahem, který mu vyhrožoval smrtí. Do této situace se dostal proto, že vzdorovitě odmítal socialistickou kolektivizaci, a když mu odebrali půdu, rozhodl se, že si bude písemně stěžovat.

Své argumenty vycházející ze zákonů směřoval i na ministerstvo hospodářství a generální prokuraturu. Kromě toho se podílel i na katolickém samizdatu a patřil mezi signatáře Charty 77. Jeho nejznámější petici s názvem Moravská výzva z roku 1988 podepsalo 600 tisíc věřících, uvádí databáze Paměť národa.