Siamská dvojčata Christine a Millie byla poprvé prodána v pouhých 10 měsících. Celý život pak trávila po cirkusech a freak show, nakonec však zemřela v zapomnění.
Siamská dvojčata Millie a Christine se narodila zotročenému páru, a okamžitě tak připadla podnikateli Alexandru McKoyovi. Když bylo dívkám pouhých 10 měsíců, majitel plantáže je kvůli nebývalému zájmu o ně prodal překupníkům, kteří sestry vystavovali po celém světě. Ačkoli k sobě byly Millie a Christine srostlé v dolní části páteře, je pravděpodobné, že se ony samy považovaly za jednu osobu. Takový byl jejich život plný strastí i radostí.
Siamská dvojčata se narodila zotročenému páru
Millie a Christine se narodily 11. července 1851 na plantáži pana Alexandra McKoye poblíž města Whiteville v Severní Karolíně. Jejich matka i otec byli panem McKoyem zotročeni, pracovali u něj na plantáži, a tak se i samotná dvojčata narodila do otroctví. Monemii, jak se matka jmenovala, bylo tehdy dvaatřicet let, byla velmi pohledná, drobně stavěná a pyšnila se výborným zdravím. Otec dvojčat, Jacob, byl maurského původu, štíhlý a velmi aktivní. Monemia již před narozením siamských dvojčat porodila sedm dalších dětí, pět chlapců a dvě dívky. Všichni potomci byli běžné velikosti, fyzicky se nijak neodlišovali od ostatních, a narození Millie a Christine tak šokovalo mnoho lidí.
Dívky k sobě totiž byly v dolní části páteře srostlé a stály k sobě téměř v úhlu 90 stupňů. Sdílely jednu pánev, ale každá měla své ruce i nohy.
Protože se dvojčata narodila do otroctví, už od prvního dne nepatřila svým rodičům, ale panu McKoyovi. Srostlé dívky tehdy ohromily okolí, začaly přitahovat zvědavce, a protože se McKoy domníval, že by se pro něj dvojčata stala přítěží, rozhodl se jich zbavit. Když bylo Millie a Christine pouhých 10 měsíců, McKoy je za 10 000 dolarů (223 tisíc korun) prodal jistému Johnu C. Pervisovi, se kterým uzavřel dohodu, že dívky může vystavovat, ale určitá procenta ze zisku musí odevzdat jemu.
To bylo poprvé, co byla dvojčata prodána. Během života je však takových transakcí čekalo více.
Jako mladá byla vyměněna za pozemek
Jen 14 měsíců poté, co byla dvojčata prodána panu Pervisovi, je odkoupil jistý Brower, muž, za nímž stál bohatý obchodník Joseph Pearson Smith. V roce 1853 pak Brower spolu s dívkami odjel na státní veletrh v Severní Karolíně, kde „hříčky přírody“, jak jim přezdíval, poprvé vystavil. Účast na veletrhu byla velmi úspěšná, ale Browerovo štěstí se brzy přeměnilo na smůlu.
Pár měsíců poté se totiž nechal podvést texaským dobrodruhem, který Browerovi za dvojčata nabídl pozemek v hodně 45 000 dolarů (jeden milion korun). Brower nabídku s radostí přijal a těšil se z toho, jak na dívkách vydělal. Ale brzy okusil hořkou chuť pravdy. Obchodník siamská dvojčata vyslal do Texasu a čekal, až mu přijdou listiny k pozemku. Jenže pošta stále zela prázdnotou, a Browerovi tak po pár dnech došlo, že se nechal podvést.
Obchodník se se sklopenou hlavou musel vrátit k bohatému podnikateli Smithovi, kterému dal na dvojčata směnku. Smith se tak oficiálně stal jejich majitelem. V roce 1857 se mu podařilo dívky vypátrat ve Velké Británii, kam odcestovala také Monemia a spolu s nimi se snažila začít žít novým životem. Jenže dívky patřily Smithovi, který se rozhodl soudit o jejich navrácení do péče. Soud vyhrál a dvojčata se měla vrátit do Severní Karolíny.
„Dvouhlavý slavík“ našel štěstí u bohatého podnikatele
Smith si pro dívky sám přijel do Velké Británie, kde vyzvedl také jejich matku Monemii, od které byly odděleny už jako malé. Spolu se svou ženou pak dvojčatům poskytl vzdělání, naučil je mluvit pěti jazyky, tančit, hrát na hudební nástroje a zpívat.
Tyto dovednosti pak Millie a Christine využily, když byly znovu vystavovány. Po zbytek století se těšily úspěšné kariéře a nikdo jim neřekl jinak než „Dvouhlavý slavík“. Dívky vystupovaly s Barnumovým cirkusem, a to nejen po Spojných státech, ale také v Kanadě.
Když pak skončilo jejich otroctví, rozhodly se zůstat u Smithových. V létě roku 1871 dokonce odcestovaly do Velké Británie, kde vystupovaly pro královnu Viktorii, která dívkám věnovala diamantové sponky do vlasů.
Cítíme se být pouze jednou osobou
Život Millie a Christine byl plný strastí, ale protože měly jedna druhou, všechny nástrahy zvládaly s úsměvem. Nebo se o to alespoň pokoušely. Ostatně právě jejich vztah je velmi zajímavý. V roce 1869 vznikla biografie s názvem History and Medical Description of the Two-Headed Girl, kterou napsala bývalá soudní reportérka Janne Fish Martell na základě vzpomínek, jež dívky sepsaly v 17 letech.
Biografie mapuje jejich život již od útlého věku. „Překážky se snažily proměnit v přednosti. Jako batolata byla nemotorná a často padala. Nakonec se u nich vyvinula chůze bokem, která se proměnila v davově oblíbený taneční styl. Zvládly klávesové duety s jedním sopránovým a jedním altovým hlasem a naučily se harmonizovat,“ píše se v ní.
V životopise sester je pak nejvíce zajímavá jejich odpověď na otázku, zda jsou jedna osoba, nebo dvě. „Ačkoli o sobě mluvíme v množném čísle, cítíme se být pouze jednou osobou. Ve skutečnosti jsme za takové byly vždy považovány, ačkoli neseme jména Millie a Christine,“ odpověděla siamská dvojčata.
Obě dívky zemřely na tuberkulózu
Dvojčata cestovala po celém světě, diváky bavila zpěvem, tancem a snažila se zapomenout na úskalí, která jejich život přinášel – otroctví, nucené lékařské pozorování i nucené vystupování na poutích a tzv. freak show.
Když pak bylo dívkám 30 let, přestěhovaly se zpět na farmu, kde se narodily a kterou jejich otec po zrušení otroctví od McKoye odkoupil. Začaly finančně podporovat černošské školy a kostely v okolí a snažily se užít si život naplno.
Christine a Millie se dožily věku 61 let. Dne 8. října 1912 zemřela Millie na tuberkulózu, a aby se Christine netrápila a mohla bezbolestně ukončit svůj život, lékaři jí podali morfium. Jen 17 hodin po smrti Millie tak odešla i její sestra Christine. Na jejich náhrobku jsou vyryta tato slova: „Duše se dvěma myšlenkami. Dvě srdce, která bijí jako jedno.“
První loď s otroky přijela do Spojených států v roce 1619, a ačkoli původně mezi otrokem a jeho majitelem vznikal smluvní vztah, postupem času se otrokáři k lidem černošského původu začali chovat jako k bezprávnímu majetku. Během více než dvou stovek let se o zrušení otroctví pokoušeli různí lidé, ale úspěch zaznamenal až v roce 1863 prezident Abraham Lincoln. Otroctví se mu však podařilo zrušit pouze na území Unie neovládané povstaleckými státy. V celých Spojených státech bylo otroctví kompletně zrušeno až v únoru 2013.
