Ložiska objevilo vozítko Curiosity.
Vozítko Curiosity, pomocí kterého provádí americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) průzkum povrchu na Marsu, objevilo na této planetě rozsáhlá naleziště opálů. Tyto minerály bohaté na vodu by mohly pomoci vyřešit otázku, zda na rudé planetě někdy existoval život. V budoucnu by zase mohly poskytnout vodu pro případné budoucí lidské mise, které se na Mars vydají. Uvedla to nedávná studie publikovaná v časopise Journal of Geophysical Research: Planets.
Voda byla na Marsu i v mladších dobách
Opály jsou ceněnými drahokamy díky svým třpytivým barvám. Na Zemi vznikají, když se oxidy křemíku rozmělní ve vlhkém prostředí a poté ztvrdnou v puklinách mezi horninami. Tento proces mění opály v miniaturní oázy, které mohou obsahovat až 20 procent kapalné vody.
Tyto opály na Marsu už dříve spatřila z dálky orbitální sonda NASA a byly identifikovány také v takzvaných marťanských meteoritech, které dopadly na povrch naší planety. Ložisky těchto opálů přímo na Marsu se nyní zabýval tým vedený Travisem Gabrielem, vědeckým pracovníkem United States Geological Survey.
Gabriel a jeho kolegové uvedli, že opály jsou na Marsu častější a že voda byla na povrchu této planety i v mladších dobách. „Podpovrchová síť bohatá na vodu, která vytvořila ložiska opálů, byla chráněna před drsnými povrchovými podmínkami, což v novější době umožnilo potenciálně obyvatelné prostředí na Marsu,“ uvedl Gabriel a jeho kolegové ve studii. Je také možné, že se v těchto drahých kamenech dokonce zachoval mikrobiální život.
Vědci vědí, že Mars byl před zhruba 3,7 miliardy let mnohem vlhčí a teplejší, ale přítomnost opálových ložisek v kráteru Gale naznačuje, že planeta mohla během posledních několika set milionů let zažít také krátkodobé záplavy. I když je nepravděpodobné, že by na vysušeném povrchu Marsu stále přetrvával život, tyto krátké záplavy pomohly mikrobům přežít hlouběji pod povrchem nebo uchovaly jejich mikrobiální pozůstatky v opálech, které jsou snadno přístupné z povrchu.
Vysoký obsah vody v opálech by z nich mohl v budoucnu činit důležitý zdroj vody pro případné lidské mise, které se na Mars vydají.
Sonda Curiosity přistála v Galeově kráteru na Marsu v srpnu 2012. Od té doby přinesla řadu objevů. Vozítko například nashromáždilo důkazy o tom, že před miliardami let nad kráterem Gale pravděpodobně tekla voda a vytvářela podmínky vhodné pro život. Nástupcem Curiosity se stala sonda Perseverance, která na Marsu přistála v roce 2021.
