Vidíš ho na TikToku, jak si užívá přírodu na houbách, chodí rybařit nebo rozdělává oheň pouze dřívky. Matěj Houška z Teamu 2010 je skoro patnáctiletým českým fenoménem, který správně využil vlnu oblíbenosti survival videí, přestože to ani neměl v plánu.
Těžko mu tipneš 14 let. A je pravdou, že za chvíli mu bude 15. Od října se svým rodinným „týmem“ s názvem Team 2010 obohacuje český TikTok artikulovanými videi o rybaření, zajímavostmi z přírody a věčně pozitivní náladou. Mluvíme o Matěji Houškovi, mladíkovi ze západu Čech, jenž svým zápalem do rybaření a zálesáctví uchvacuje internet.
Do svých 15 let se dokázal s pomocí své rodiny nejen proslavit na internetu, ale také napsat knihu, psát do prestižních časopisů, potkat se se slavnými lidmi, vystupovat na přednáškách a to všechno s dikcí moderátora v televizi. Proto nám přišlo zvláštní, že ještě nemá svůj vlastní dokument. Proč? A proč například nechce studovat nic ve spojení s rybářstvím či lesem? Na to nám odpověděl níže.
Existuje něco lepšího než trávení času v přírodě?
Pro mě osobně je to to nejcennější, čeho si vážím, a je to věc, která mě v životě naplňuje. Ale samozřejmě je to o tom, že si každý musí najít něco, co ho baví. A když se někomu, podobně jako mně, podaří, že bude mít takovou lásku jak k přírodě, tak i rybaření, tak si myslím, že je to to nejlepší, co ho může v životě potkat.
Jak to, že sis k ní vytvořil již v mládí tak pevný vztah?
Já jsem ze západních Čech, kousek od Plzně, a studuji na osmiletém gymnáziu ve Stříbře, takže mám štěstí, že okolo máme spoustu lesů, krásnou přírodu, a jistě mi to pomohlo v tom, abych si svůj koníček mohl naplno užívat.
Mám to štěstí, že už od nepaměti máme rybaření a celkově lásku k přírodě v rodině. Děda, taťka i brácha to mají podobně, takže jsem se od nich mohl učit. Do přírody mě vozili v kočárku. U vody jsem se začal motat od tří let a matně si pamatuji, že když mi byly tak čtyři roky, tak mě taťka s bráchou vzali poprvé na ryby na přehradu. Tehdy mě rybaření chytlo naplno, položil jsem se do toho, začal se učit, zdokonalovat a troufnu si říct, že se z toho po dvanácti letech stala taková moje životní cesta.
Co tě na rybaření tak uchvátilo?
Jde především o to, že jsem lovec a neskutečně mě baví samotný lov. Orientovat se v přírodě, najít, přelstít a ulovit rybu na nějakém obtížném revíru a potom ji, pokud to lze, zase vypustit zpátky do přírody je prostě něco, co mne nikdy neomrzí. Hlavně je to všechno dobrodružství. Pobyt v přírodě není jak sledování virtuálního světa doma u počítače. Pokud jste v přírodě, tak o ty zážitky prostě nemáte nouzi.
Myslíš, že bys zvládl i jiný lov? Pastmi, střelbou?
Jestli bych to zvládl, je jedna věc, a druhá, jestli by mě to bavilo. Oba mí strejdové jsou myslivci, takže mi o tom něco pověděli a nějak mě to netáhne. Mám rád, když můžu jít v klidu do lesa, „upéct si buřtíka“, vyřezat si lžičku a pak jít na ty ryby. Myslivost spíše ne.
Je pravda, že to „lovení“ spojujete s mírumilovnou myšlenkou chycené zvíře pustit, což by v tomto případě asi nešlo.
Přesně tak. Je důležité, že provozuji styl lovu chyť a pusť. Vše, co chytím, pošlu zpátky do přírody, ale osobně nemám nic proti rybářům, kteří si nějakou rybu vezmou i domů k snědku. Naopak problém vidím v tom, že si někteří „rybáři“ odnesou od vody za rok stovky kilogramů ryb včetně těch trofejních, které by se rozhodně měly vracet vodě.
Velký problém je také to, že se ani v dnešní době spousta rybářů neumí k rybám náležitě chovat. Znamená to, že je kvůli fotografiím uchovávají dlouhou dobu v sítích a nešetrně s nimi manipulují na břehu. Pokud chtějí rybu pustit zpátky do přírody, tak se to musí udělat takovým způsobem, aby se ryba netrápila a později neuhynula.
Určitá část rybářské veřejnosti, konkrétně šlo o lidi předdůchodového a důchodového věku, mi začala strašně závidět a začala si na mě vymýšlet lži, pomlouvat mě, zesměšňovat a jakýmkoliv způsobem se mě snažila ponížit.
Vím, že na YouTube vytváříte videa o rybaření a zálesáctví jako Team 2010, což je, dle vašeho webu, rodinná záležitost. Vzhledem k tomu, že byl ale vytvořen v roce 2010, počítám, že ti bylo teprve něco přes rok. Takže asi nejsi zakládajícím členem…Určitě ne, ten založili taťka s bráchou po mnohaletém chytání. Já jsem se u nich motal už od svých tří let, ale oficiálně mě do něj vzali v den, kdy jsem si udělal rybářské zkoušky. Takže v osmi letech v roce 2016.
Perličkou bylo to, že jsem svým příchodem vše změnil. Kluci se původně věnovali výhradně moderní kaprařině, ale nyní, díky mé všestrannosti, děláme nejen více rybářských disciplín, ale i zálesáctví. Hlavně jde teda o to, že to děláme rodinně, což nás nejvíc baví, ale také ten formát tvorby, který děláme, není možné dělat jednotlivě.
Je pravda, že kolem toho dneska lítá spousta lidí a zabere to spoustu času. Dnes nám ale pomáhají i kamarádi, známí a samozřejmě i naši finanční partneři, za jejichž podporu jsem moc vděčný.
Přesto vlastně v prvním videu na YouTube vystupuješ ty. Kolik ti tehdy přesně bylo?
Začal jsem natáčet, když mi bylo jedenáct let. A k tomu musím říct, že se váže docela i zajímavá věc, na kterou se mě lidé ptají.
Pověz.Jde o hejtry. O téma, které je s veřejným projevem spojené a prostě to k tomu patří, ale já jsem moc rád, že dnes toho mám naprosté minimum a naopak mě podporují statisíce lidí. Každopádně právě v těch jedenácti letech jsem zažil to nejhorší období. Bylo to v době, kdy jsem vydal svůj první Zapomenutý revír, o čemž se začalo hodně psát, vznikaly články a rozhovory, a já říkám, že to byl můj největší zlom.
Určitá část rybářské veřejnosti, konkrétně šlo o lidi předdůchodového a důchodového věku, mi začala strašně závidět a začala si na mě vymýšlet lži, pomlouvat mě, zesměšňovat a jakýmkoliv způsobem se mě snažila ponížit. Tehdy to pro mě bylo velmi složité období, a dokonce jsem i uvažoval, že s natáčením skončím a že mi to za to nestojí.
