Vstal Ježíš o Velikonocích z mrtvých, nebo jde o podfuk? Přečti si o možných historických vysvětleních, proč byl jeho hrob nalezen na velikonoční neděli prázdný.
Velikonoce jsou pro křesťany spojeny především se vzkříšením Ježíše Krista. Jejich název pochází ze spojení „veliká noc“, což je noc ze soboty na neděli, kdy Ježíš podle bible vstal z mrtvých. Všechno ale bylo možná jinak a zmrtvýchvstání je 2 tisíce let trvající velikonoční podfuk. V ateistickém Česku málokdo věří, že by Ježíš skutečně vstal z mrtvých, takových lidí je po světě více. Někteří z nich mají svoji teorii, proč byla hrobka, do které byl mrtvý Ježíš uložen, prázdná – Ježíš byl ukraden.
Modré pondělí – V kostelích se vyvěšovaly modré látky.
Šedivé úterý – Doma se vymetaly pavučiny a uklízelo se.
Škaredá (černá) středa – Vymetaly se komíny, a kdo se mračil, tak mu to zůstalo každou středu v roce. V tento den zradil Jidáš Ježíše.
Zelený čtvrtek – Měla se jíst zelená jídla (špenát, kopřivy, řeřicha apod.), aby byl člověk zdravý. Zvony „odlétají do Říma“ a vesnicemi místo odbíjení obcházejí až do soboty „klapači“, chlapci s řehtačkami.
Velký pátek – Je dnem smutku. Ježíš měl být vyslýchán, odsouzen a ukřižován. V některých městech se hrají pašijové hry. Podle starobylých pověr se v těchto dnech otvírala země s poklady, nesmělo se orat a kopat na poli, nepralo se prádlo.
Bílá sobota – Den, kdy byl Ježíš uložen do hrobu. Doma se bílilo, vařily a pekly se obřadní pokrmy, pekly se mazance a beránci, muži a chlapci pletli pomlázky, zdobila se vajíčka.
Velikonoční neděle (Boží hod velikonoční) – Je největším svátkem celého liturgického roku. Jedly se pokrmy posvěcené v kostele a každý, kdo do domácnosti přišel, musel být takovým jídlem obdarován.
Velikonoční (červené) pondělí – V tento den se mělo darovat červené vejce a chodívá se koledovat.
Hypotéza o ukradeném Ježíši nevyvrací, že byl Ježíš skutečný. Za pravé považuje i zprávy o nálezu hrobu. Myšlenku, že by však Ježíš vstal z mrtvých, už jako pravděpodobnou nevidí. Všechno jsou to však pouze dohady. A kdo tedy mohl velikonoční podfuk udělat a Ježíše z jeskyně ukrást? Tato teorie pracuje s více možnostmi.
Historik Charles Freeman vidí za Ježíšovým zmizením nejvyšší soud starověkého Izraele sanhedrin. Dle něj odstranili jeho členové Ježíšovo tělo, aby odvrátili možné občanské nepokoje Ježíšových stoupenců. Sanhedrin doufal, že vyprázdněním hrobu zabrání tomu, aby se z něj stala svatyně.
Mohli to být ale také Ježíšovi učedníci, kteří mohli chtít buď Ježíše pohřbít sami, anebo očistit Ježíšovo jméno poté, co byl jako zločinec ukřižován. Jejich záměr tedy mohl počítat s tím, že pokud lidé uvěří, že Bůh vzal Ježíšovo tělo do nebe, nebude pochyb, že Ježíš byl skutečným svatým mužem.
Teologové však považují myšlenku, že by učedníci kradli Ježíšovo tělo, za nepřesvědčivou. Autor prvních církevních dějin Eusebius tvrdí, že velký počet apoštolů byl kvůli své víře umučen. Je proto nepravděpodobné, že by zemřeli pro něco, o čem by věděli, že je falešné. To je také hlavním argumentem pro odmítnutí teorie o ukradeném těle.
Vykradači a nekromancie
Dalším možným pachatelem mohli být vykradači hrobů. Vykrádání hrobů bylo v 1. století v Judeji častým problémem. Je tedy možné, že Ježíšovo tělo odnesli právě oni. Ani na tom se ale spousta teologů neshodne – hroby totiž byly vykrádány především kvůli cennostem, odnos těla by takový lup dost ztížil. Na druhou stranu, někteří starověcí vykradači hrobů těla skutečně kradli. Možným motivem mohlo být využití Ježíšova těla v nekromancii, kdy několik tehdejších obřadů vyžadovalo „jednoho předčasně zemřelého“ nebo tělo svaté osoby. Podle jedné z tehdejších pověr mohl například člověk vložit mrtvole do úst svitek a klást jí otázky.
Pomlázku nemá rádo 79 % žen, evokuje jim bolest a modřiny, ukazuje průzkum
18. dubna 2022 v 11:03
Podle jiné domněnky o ukradeném těle ale k žádnému spiknutí nedošlo a Ježíšovo tělo bylo prostě z hrobu přemístěno z neznámých a nepodstatných důvodů. Apoštolové pak našli hrob prázdný a byli skutečně přesvědčeni, že byl Ježíš vzkříšen. To by dle některých historiků také vysvětlovalo jejich pozdější zápal pro šíření křesťanství.
Kritik Bart Ehrman uvádí, že ačkoli je hypotéza ukradeného těla nepravděpodobná, z historického hlediska je stále mnohem pravděpodobnější než Ježíšovo vzkříšení. Ehrman dále uvádí, že pro krádež těla existuje spousta motivů a podle něj je jedním z těch pravděpodobných například ten, že Ježíšova rodina toužila pohřbít jeho ostatky v nějaké rodinné hrobce.
Odpůrci teorie potom například mimo jiné tvrdí, že ukrást Ježíšovo tělo by bylo nemožné. Některé prameny považují za lehce vyvratitelnou možnost, že by stráže střežící Ježíšovo tělo usnuli, a to proto, že jim za to hrozil trest. V případě takové akce by potom podle odmítačů teorie o ukradeném těle únosci pravděpodobně tělo nevybalovali, ale odnesli jej i s plátny.
Ať už to bylo jakkoliv, pravdu o tom, jak to s Ježíšovým tělem skutečně bylo, dohledat nelze. Ve většině případů jde pouze o domněnky či konspirační teorie, které historici a teologové předkládají.
Kde historie nebo teologie nestačí, může nabídnout přístupný úhel pohledu filozofie. Podle jednoho z nejslavnějších žijících filozofů, Slavoje Žižka, nemůžeme brát vzkříšení Ježíše Krista jako doslovné zmrtvýchvstání. Kristovo hmotné tělo umírá, ale je vzkříšeno do společenství věřících. Právě toto společenství je hmatatelnou realitou božství či Boha jako takového.
Tradiční výklad Kristova slibu, že pošle věřícím utěšitele, tedy také nemusíme chápat doslovně jako „druhý příchod Krista“, ale utěšitel je v této paralele samotná komunita věřících. Stejně jako byl Ježíš trpící na kříži opuštěn Bohem, tak byli i věřící opuštěni po smrti Ježíše. Smysl a božství ale právě nalézali ve své sdílené víře či hodnotách. I proto není podle Žižkova chápání křesťanství v opozici k ateismu, ale křesťané a ateisté toho mají více společného, než by se na první pohled mohlo zdát.
