Prodloužený výlet vybízí k výletu do přírody. Refresher ho pro tebe naplánoval od začátku do konce.
Dnes si na své přijdou milovníci a milovnice Jihomoravského kraje, lužních lesů, šumících potoků, tajemných jeskyní či malebných údolí v ještě malebnější přírodě. Vyrazíme totiž do Moravského krasu, perly nejen Moravy, ale celého Česka.
Láká tě prozkoumat přístupné jeskyně, dozvědět se o ponuré historii Býčí skály, kde mělo docházet k rituálním vraždám, a u toho se provětrat na čerstvém vzduchu? Tak pojď s námi na výlet!
Odkud půjdeme?
Naše trasa povede z Josefovského údolí. Nejhlubší a zřejmě i nejkrásnější údolí nalezneš mezi obcemi Křtiny a Adamov a vychází z Františčiny huti v Josefově. Pokud pojedeš z Brna, poměrně pohodlně se sem dostaneš i hromadnou dopravou – nejdřív pojedeš vlakem do Adamova a odsud autobusem do zastávky Adamov, Stará huť. Nezabere ti to ani 35 minut čistého času.
Přímo u autobusové zastávky se ale nachází i malé neplacené parkoviště, jež zřejmě rádi využijí ti, kteří pojedou z větší dálky. Z Prahy se sem autem dostaneš za 2 hodiny a 20 minut, z druhé strany z Ostravy tu budeš do dvou hodin.
Čeká nás okruh dlouhý asi 9 kilometrů, proto si na výlet vyhraď nejlépe celé dopoledne, minimálně ale alespoň tři hodiny. Začínáme na modré turistické značce.
Jeskyně podobná ženskému lůnu
Hned na samém začátku výletu půjdeme kolem samoobslužného lesního baru U Poustevníka Jáchyma. Můžeš se zde najíst a napít dle libosti v jakoukoli denní či noční hodinu a pak zaplatit příslušnou částku do kasičky. Pokud s sebou nemáš svačinu, tohle místo určitě využij, po celou dobu trasy nic podobného nebude. Od tohoto turistického zpestření budeme po naučné stezce Josefovské údolí pokračovat dál. Cestu nám po celou dobu bude zpříjemňovat Křtinský potok, který s přicházejícím jarním počasím už skoro vybízí ke svlažení unavených chodidel.
Po zhruba půl kilometru dojdeme k jeskyni zvané Jáchymka, kterou si můžeš prošmejdit dle libosti, samozřejmě ale se zachováním zdravého rozumu a na vlastní nebezpečí. Lidé využívali jeskyni již od pravěku, sídlili zde třeba lovci medvědů a sobů. Při průzkumech zde tak bylo nalezeno velké množství kostí fosilních savců. Během třicetileté války se tu pak místní obyvatelé ukrývali před Švédy.
Těžil se tu ale i netopýří trus, používaný jako hnojivo. Přestože se jeskyni říká Jáchymka, podle poustevníka Joachyma, který v ní žil v 19. století, vysloužila si i další jméno – Evina. Podle některých se totiž nápadně podobá ženskému lůnu. Schválně, co uvidíš ty.
Rituální vraždy na Býčí skále
Až si prolezeš všechny škvíry v jeskyni Jáchymka, půjdeme asi 700 metrů k Býčí skále, která je druhým nejdelším jeskynním systémem v České republice. Její celková délka dosahuje neuvěřitelných 18 kilometrů.
Do ní ani do její přímé blízkosti se ale nedostaneme. Okolí Býčí skály se totiž pro turisty uzavřelo kvůli hnízdění sokolů stěhovavých nejpozději do 15. června. Pokud tě ale její návštěva opravdu láká, můžeš sem vyrazit během dnů otevřených dveří, které najdeš vypsané tady. Vůbec bychom se nedivili, pokud tě to do Býčí skály bude táhnout, obestírá ji totiž ponurá historie.
Jedná se totiž o naleziště tzv. „pohřbu halštatského velmože“, které zde v druhé polovině 19. století objevil archeolog Jindřich Wankel. Nalezl tady lidské ostatky a postupně vyplynulo na povrch, že Býčí skála měla být místem rituálního pohřbu významného náčelníka. Ten ale do hrobu neputoval sám, následovat ho musely i živé ženy, zvířata a čeleď.
„Ženy s čeledí byly zavlečeny dovnitř, zbaveny ozdob a usmrceny. Některým byly useknuty ruce, jiným rozťaty hlavy a vraždilo se neúnavně, dokud nebyly úplně všechny oběti zabity; i koně byli rozsekáni na kusy a jejich údy rozsety po jeskyni. Nádoby s obětními dary byly navršeny na jednu hromadu a na vše bylo rozestřeno zuhelnatělé obilí. Když bylo po pohřební hostině, navalilo množství lidu obrovské balvany na mrtvoly i na celou předsíň jeskyně a nasypalo na ně štěrk s pískem, aby bylo posvátné místo uchráněno před zneuctěním,“ popisuje Wankel barvitě ve své knize.
Uf. To jsi uprostřed nádherné CHKO Moravský kras asi nečekal*a, co?
Na Alexandrovu rozhlednu chodí turisté už 136 let
Od Býčí skály následně půjdeme pár metrů podél silnice a napojíme se na žlutou turistickou trasu, která nás povede údolím zvaným Vaječník. S párovým orgánem ale nic společného nemá, podle pověsti tu měli během třicetileté války místní shodit do údolí poslední vůz zde tábořících Švédů. Vůz byl z velké části naložen vajíčky, která se po pádu logicky rozbila. Proto Vaječník.
Postupovat budeme směrem k rozcestí Na Újezdě, kde nás čeká asi jediné mírné stoupání. Pak už půjdeme jen po rovince nebo z kopce. Z rozcestí půjdeme zhruba 2,4 kilometru k našemu dalšímu bodu: Alexandrově rozhledně, která je též využívána jako televizní vysílač. Turistům a turistkám je rozhledna, která loni oslavila 135. výročí, zpřístupněna neomezeně, a co víc, zadarmo. Vidět odsud můžeš třeba Pálavu a za dobré viditelnosti i Alpy.
Nyní nás čeká už jen cesta zpět do Josefovského údolí, přičemž jsme zvolili nejkratší možnou trasu. Na mapách sice není oficiálně značená, ale pěšina je pohodlná, vyšlapaná a bezpečná. Zřejmě se jedná o jednu ze starších cest. V údolí opět narazíme na potůček, kde můžeš ulevit ušlapaným nohám nebo napojit svého čtyřnohého mazlíčka. V okolních obcích pak najdeš celou řadu restaurací, takže se nemusíš bát, že bys zůstal*a o hladu
Budeme rádi, když se na výlet přidáš i příště!
