Je zajímavá, je svá, je neřízenou střelou. Projev vycházející rapperky s přezdívkou noyada se mezi kopou „chlapského“ rapu ztratit nemůže.
Tento rok jsme slíbili více ženského rapu a to také dodržíme. Když si to vizualizujeme, pomalu, ale jistě se v České republice otvírá trhlina, jež konečně boří zajetý stereotyp rádoby maskulinního hudebního žánru, z níž vyskakuje čím dál více interpretek s narůstajícím vlivem a sílou v hlase. S přibývajícími léty zažíváme něco, co tu ještě v rapu nebylo. A líbí se nám to.
Hezký kontrast nám do toho všeho vytvořilo sousloví, které razí právě jeden hlas z nově tvořené mozaiky. „Holky neumí rapovat“ jako slogan, vlajka, s níž jde hudebně hlavou proti zdi a neustoupí ani o krok, je v kontextu správně punkovým postojem k dosavadním pořádkům, jimž zrovna neholduje. Dvacetiletá noyada by ráda dokázala, jak jsou podobná tvrzení mimo.
Na druhou stranu, jak jsme poznali, je evidentní, že mladá umělkyně o svých krocích přemýšlí, je svědomitá a docela rozvážná. Pojďme se tedy trochu ponořit do jejího světa, trochu poznat její hudební perspektivu, její plány a směřování. Noyada je naší květnovou hostkou Fresh Rapu.
Rap však není pouze o slovech, nýbrž i o melodiích. Proto ti také jednou za měsíc přinášíme story tuzemských producentů a producentek v rámci seriálu FRESH BEATS.
O tom, co se aktuálně děje ve vodách mladého českého hip hopu, vydáváme i dvoutýdenní updaty. Proto pokud ještě nesleduješ FRESH RELEASE, klikni sem.
Dvacet let, Jihočeský kraj. Z místa svého bydliště se ale rozhodla odejít vstříc štěstí a větším možnostem. Kam jinam než do Prahy. „Snažím se využít toho, co skrze mou kariéru nabízí,“ mluví o hlavním městu. Každopádně „kariérní cesta“, kterou si vybrala, nebyla zrovna cestou, kterou by její okolí očekávalo. Tedy alespoň se umělkyně domnívá, vzhledem k tomu, jaký měla vztah k muzice od dětství.
Holky neumí rapovat
„V hudebce jsem nikdy neexcelovala, v rodině takový talent postrádáme,“ odpovídá zcela otevřeně. „Vždycky jsem ale psala básničky, ze kterých se pak staly texty. Zlomilo se to na střední škole. Poznala jsem tam člověka, nynějšího rapového kolegu, který mi řekl, ať je zhudebním. A jelikož jsem už od dětství tíhla k poslechu rapu namísto jiných žánrů, nemohla ani má tvorba jít jiným směrem,“ krčí rameny.
Vznikla proto noyada. My, jakožto anime fanoušci, slovo „yada“ slýcháme poměrně často v tom smyslu, ať někdo něčeho nechá. Frázi používají například děti, když se jim něco nelíbí. Zajímalo nás tedy, jestli má přezdívka něco společného s japonštinou. „Noyada je překvapivě jen pouhé spojení slabik, které se mi zalíbilo, když jsem ho vymýšlela. Pokud to zní jako něco japonského, je to jedině zajímavé plus,“ míní rapperka.
Když už ale hovoříme v záporech, oslím můstkem jsme přešli k popisku, který má na kanálu svého youtubového kanálu. Tedy tvrzení, že holky neumí rapovat. Ve spojení s její osobou je to velmi oxymórické tvrzení. „Ano, je to takový oxymóron a řekla bych, že mluví sám za sebe. Říct, že holky neumí rapovat, je jako říct, že kluci neumí prát. Jasně, moc kluků to nedělá. Ale kdyby to dělal každý druhý, určitě se mezi nimi najde spousta skvělých pradlen,“ porovnává noyada staromódní klišé.
„Holky rapovat umí, jen jich je tu na scéně málo a najít kvalitu je o to těžší, ale zahraniční scéna je této kvality jasným důkazem,“ míní. Podle ní nad Českem ještě stále „visí deka“ toho, že ženy do rapu nepatří.
„Ale má to svůj důvod,“ pokračuje. „Přijde mi, že ženy jsou nakloněné spíše zpěvu a popu. Neznám moc rapperek tvořících vyloženě rap. Myslím, že až přijde žena, která se vyrovná ostatním hráčům ve hře, nebude většinovou společností odsuzována jen kvůli pohlaví. K rapu je potřeba grind a ten holkám občas prostě chybí,“ tvrdí.
Noyada ke svému jménu pojí ještě jednu hlášku, konkrétně na Spotify, která zní: „Lapili mě do virtuální reality a já si z jedniček a nul míchám Felix Felicis.“ Zajímalo nás, co si z toho vzít. „Přemýšlela jsem, co tam napsat, a tohle bylo první, co mě napadlo. Teď, když na to koukám zpětně, nemám chuť to měnit,“ odpovídá.
V návaznosti na ni jsme si vzpomněli na hodnocení Robina Zoota během talentové soutěže The Mag Wrap, kde ji v tom nejlepším slova smyslu označil za „tak trochu blázna“. „Robin Zoot měl možná pravdu, jelikož tahle věta vystihuje moji povahu lépe, než kdyby tam bylo obyčejné bio,“ nenechala se vyvést z míry noyada.
Hudba, která má balls
Jaká tedy, vezmeme-li to z hudebního hlediska, doopravdy je? „Dlouho jsem o sobě tvrdila, že dělám převážně elektroniku, a vyhýbala jsem se klasickému trapu. Teď jsem se v něm ale docela našla, začaly mě bavit tvrdší věci, tvrdší bars,“ vysvětluje nám své vibes.
„V ženském podání je na takové věci zajímavý ohlas, jelikož to tu nikdo moc nedělá. Základním stavebním kamenem pro můj rap je, když to tak řeknu, mít balls. A toho se plánuji držet,“ má jasný plán. Tematicky jsou texty ještě stručnější a jasnější. „V nich rozebírám svoje subjektivní názory na věci, které se dějí kolem mě,“ zmiňuje.
Již při prvním poslechu lze v jejích textech najít rozdíly oproti konkurenci. Často jsou květnatější, technicky zvládnuté, najdeme v nich různé obraty a obrazy nutící člověka přemýšlet, což z její tvorby, vzhledem k nátuře produktu, dělá sexy zvuk pro širokou paletu posluchačů. Na druhou stranu nešetří ani trendy anglicismy, které mohou někoho i otravovat. Čím si tak dokázala vyšperkovat svůj slovník? Napadly nás knížky a hlasité předčítání....
„Upřímně řečeno, nesnáším čtení. Jako malá jsem ale chtěla psát knížky, takže jsem si na internetu hledala cizí slova, asi proto mám takovou slovní zásobu,“ nachází vysvětlení. „Techniku piluju denně, když píšu texty. Dbám na to, aby se moje lyrika ani flows neopakovaly. Klíčem je být inovativní, zkoušet nové věci, i když to občas může být přešlap,“ nebojí se změny.
Yzomandias, Nik Tendo či TK27. Který český rapper má nejlepší módní vkus?
26. února 2024 16:00
Takzvaně „ve hře“ přitom není tak dlouho. Její začátky se dají datovat do roku 2021. Mezitím se jí podařilo vydat album FILOZOFIE, EP POLYMORFOZA, spoustu singlů, videoklipy a v neposlední řadě také hudbu k filmu HEROIN od TENET EIGHT. „Mám své ambice a zároveň jsem docela workoholik, na pauzu bude čas, až budu stará. Proto zatím taková diskografie,“ nedává si pauzu.
Rozdílů mezi vlastní tvorbou a tvorbou k filmu mnoho neviděla. „Bylo třeba akorát přizpůsobit lyriku, nemluvit v ní tolik jen o sobě. Donutilo mě to zase zkusit něco nového a i na základě ohlasů od posluchačů si myslím, že se povedlo,“ domnívá se.
Dostat se do povědomí jako moderní rapperka
Když už jsme se bavili o změně a zkoušení nových věcí, noyada se, jak jsme již zmiňovali, zúčastnila druhého ročníku rapové talentové soutěže The Mag Wrap. Finále jí uteklo, její týmový vedoucí Ego ji nenominoval. „Určitě mi to pomohlo, přišla na mě spousta nových lidí. Je téměř neuvěřitelné, kolik té podpory bylo,“ pochvaluje si zkušenost.
„Co se týče samotné soutěže, rap je skill, ale je to i business. Pravděpodobně vyhraje někdo, kdo tyhle dva světy umí skloubit. V aktuální době nejsem dostatečně marketingově a rapově flexibilní na to, abych zapadla do mainstreamové tuzemské scény,“ dodává vcelku sebekriticky. Dosud se jí ani nepodařilo vydat píseň, na které by hostovala známější osobnost české či slovenské scény. To však nevadí, všechno má svůj čas.
„Nedávno jsem na pár věcech pracovala s Totallym Nothinem, což byla skvělá zkušenost. Mimo to jsem zatím spolupracovala jen s menšími rappery, na scéně ale nejvíc cením asi kluky ze Studio Session. Kdyby nabídka na spolupráci s někým z nich někdy přišla, považovala bych to za úspěch,“ říká. Momentálně si spíš užívá situaci, která nastala. Je v kurzu a za to je vděčná.
„Obecně beru za úspěch tu podporu, které se mi teď dostává. Pár měsíců zpět jsem si nedokázala představit, že bych někdy vůbec začala budovat své jméno, ale v momentě, kdy mě poznal první člověk na ulici, jsem si uvědomila, co se reálně děje,“ mluví o svém největším úspěchu. „Ta cesta je dlouhá a snad ani nemá jeden definitivní cíl, ale každý krok vpřed pro mě hodně znamená, ačkoliv jsem teprve na začátku,“ je jí známo.
K tomu nás vcelku logicky napadla otázka, jak má podle ní, jakožto up-and-comming české rapperky, vypadat moderní rapper. „Určitě ho tvoří z velké části vizuál, zvuk. Charisma je také podstatná část. Originalita, jak ve vizuálu, tak v dovednostech, si do budoucna určitě najde své publikum. Mým názorem je, že by to hlavně měl být inovativní člověk,“ stanovuje.
My se v našem seriálu často střetáváme i s lidmi, kteří jdou ještě dál a fungují jako samostatné jednotky. Produkují, dělají sound engineering. Jak je na tom ona? „Beaty neprodukuju, ale okolnosti mě donutily si mixovat a masterovat své tracky sama. Nové věci už ale zvučit nebudu, celkem mě to zdržuje od soustředění se na samotný rap a ani mě to tolik nebaví,“ hodnotí.
Jedním dechem však dodává, že alespoň část věcí by člověk měl znát, aby v tom neplaval. „Myslím, že by každý rapper měl mít minimálně pojem o zvukařině, aby věděl, jakým směrem chce svůj sound formovat, i když si ho nedělá sám,“ rámcuje.
„Život je game a já jsem hráč“
Noyadu většina posluchačů zná díky jejímu údernému singlu s názvem Pikachu, který nasbíral stovku tisíc přehrání. Podle ní se jedná o song, kterým by se lidem chtěla představit. „Minimálně zatím z těch, které vyšly,“ doplňuje. „Tento track obsahuje všechno, co obsahuje i má osobnost. Rapuji tam rychle, o hodně věcech a má to dost energie. Je to song, na nějž dostávám protichůdné názory, někdo ho zbožňuje, někdo nesnáší. Do budoucna se ale určitě můj výběr může změnit s tím, jak se i já budu vyvíjet,“ nevylučuje.
Rap je ale prozatím hlavní krevní skupinou. I v tracích, které si poslechne. „Těch, které mě baví, je málo. Pokud už něco poslouchám, musí mě to něčím zasáhnout nebo oslovit,“ udává kritéria. „Občas na Soundcloudu narazím na nějaký poklad, který si pak pouštím měsíc v kuse, dokud mě nepřestane bavit. A když zrovna nemám chuť poslouchat rap, pouštím si soundtracky z her nebo filmů,“ míní.
Závěrem nás zajímalo, o čem tak asi noyada sní. „Mým snem vždycky bylo být vidět, předat lidem názory, které si podle mě zaslouží pozornost, nebo lidi bavit. Už si v menším měřítku tenhle sen žiju. Ráda ale porážím limity, chci vidět, kam až se dokážu dostat. Život je game a já jsem hráč, proto chci projít všechny jeho levely,“ končí poeticky.
Brzy se budeme moci těšit na její nové album, které bude údajně tvrdšího trapového charakteru. Sama interpretka je zvědavá na reakce. „Do budoucna bych se chtěla věnovat menším projektům a více experimentovat, třeba se po letech zase vrátit k anglickým songům,“ odkazuje na své začátky.
A vzkaz? „Věta, kterou bych vzkázala všem, je každý svého štěstí strůjcem. Doufám, že i moje tvorba inspiruje ostatní k začátku svojí vlastní cesty. Jít jinudy než ostatní není lehké, a už vůbec ne komfortní, ale je to jedna z nejvděčnějších věcí, kterou jsem kdy udělala a které nikdy nebudu litovat, ať dopadne jakkoliv,“ ví.
