Nedávná studie poukázala na to, že na jednoho obyvatele Česka v průměru připadá nábytkový odpad, který odpovídá jednomu vyhozenému křeslu ročně.
Jak se v Česku zachází s opotřebeným nábytkem, zkoumala nedávná studie od výzkumné agentury Ipsos, kterou si švédský nábytkářský gigant IKEA nechal vypracovat ve spolupráci s českou ekologickou platformou Cyrklem. Studie, kterou zástupci a zástupkyně firem tento týden představili na tiskové konferenci, se zabývala velkoobjemovým dřevěným a čalouněným nábytkem – tj. stoly, židle, skříně nebo křesla, pohovky či rámy postelí bez matrací.
Ve sledovaném roce 2022 se Češi a Češky podle studie zbavili 250 až 353 tisíc tun velkoobjemového nábytku. Problematiku vyhazování nábytku ukázala IKEA na modelovém příkladu svých tradičních křesel STRANDMON (na fotce), podle kterého těch zmíněných 353 tisíc tun nábytku odpovídá více než 11,3 milionu kusů křesel. Na každého obyvatele tak v průměru připadá nábytkový odpad odpovídající více než jednomu vyhozenému křeslu ročně.
„Přesné množství nábytku, které končí v odpadu, není snadné určit. Chybějí totiž data a přesná klasifikace nábytku v odpadovém hospodářství,“ popisuje okolnosti vzniku studie Vojtěch Pilnáček z platformy Cyrkl. „Proto jsme museli oslovit zařízení, ve kterých se vyhozený nábytek shromažďuje, a ze získaných dat vypočítat předpokládané množství odpadového nábytku, které ročně v rámci ČR vzniká. Výzvou bylo získat reprezentativní vzorek dat,“ doplňuje.
Kam s opotřebovaným nábytkem?
Respondenti a respondentky v otevřené otázce přiznali, čeho se obecně nejčastěji zbavují. Jde zejména o pohovky, což přiznalo 27 % z nich, následují postele (24 %) a dřevěné židle (22 %). Naopak nejméně se vyhazuje venkovní nábytek a dětské postýlky.
Nejčastějším důvodem, proč Češi a Češky dávají nábytek pryč, je to, že si koupili nábytek nový (36 %). To ostatně potvrzuje také Alexandr Komarnický, tiskový mluvčí Pražských služeb. „Podle zkušeností z našich provozů se lidé zbavují i nábytku, který není nijak výrazně poškozený nebo starý. V loňském roce se například na sběrných dvorech, které městská společnost provozuje, likvidovalo necelých 21 000 tun objemného odpadu,“ přibližuje.
Dalšími důvody pro zbavení se nábytku bylo, že původní nábytek byl starý (30 %) či poškozený (26 %) nebo že zrovna probíhala rekonstrukce bytu (26 %).
Dobrou zprávou je, že Česko je národem recyklace. Nechtěný nábytek totiž Češi a Češky nejčastěji odevzdávají do recyklačního centra nebo sběrného dvora (30 %). Případně jej darují (28 %) nebo prodají na internetu (16 %). Nicméně je zde i značná část nábytku, která už šanci na druhý život nedostane. „Ve 13 procentech ho lidé uskladní v garáži nebo sklepě, 3 procenta lidí ho dají k popelnici a 3 procenta ho vyhodí do komunálního odpadu,“ vypočítává další závěry studie Pilnáček.
Secondhandový trh s nábytkem roste
IKEA poukazuje na to, že celkový vyhozený odpadový nábytek v Česku (353 tisíc tun) představuje zhruba jednu třetinu objemu nábytku, kterou firma ve stejném období u nás prodala (870 443 tun). „Ukončení životního cyklu nábytku, který u nás zákazníci koupili, se na naší klimatické stopě v Česku podílí ze 6,2 procenta, což je mnohonásobně víc než například operativa obchodních domů,“ říká Barbora Kotoun, manažerka pro udržitelnost IKEA Česká republika. „Neudržitelná spotřeba je velkou výzvou této doby a my chceme nabízet řešení.“
Už od roku 2017 proto IKEA vykupuje od zákazníků a zákaznic nábytek, který následně ve svých obchodních domech prodává dál prostřednictvím služby Druhý život nábytku. Loni se tímto způsobem prodalo přes 6 tisíc kusů nábytku. Pro prodloužení životního cyklu nábytku nabízí IKEA také náhradní díly. Za rok si je objednalo téměř 9 tisíc zákazníků, stejně jako sortiment pro údržbu.
Kotoun dodává, že IKEA má globálně 10procentní podíl na secondhandovém trhu s nábytkem. „V přeprodeji a doplňkových cirkulárních službách spojených s výrobky z druhé ruky vidíme velký potenciál,“ doplňuje Barbora Kotoun.
Odvětví nábytku z druhé ruky přitom celosvětově roste čím dál rychleji. Ze zprávy Straits Research vyplývá, že tento byznys by měl v příštích sedmi letech růst až o 7,80 procenta ročně. Hodnota globálního secondhandového trhu s nábytkem, která v roce 2021 činila přes 29,80 miliardy dolarů (kolem 655,7 miliardy korun), by měla do roku 2030 dosáhnout 58,58 miliardy dolarů (přes 1,2 bilionu korun).
Zpráva také ukázala, že prodejem nábytku z druhé ruky se zabývá i řada dalších korporátních firem. Mezi předními globálními hráči v tomto odvětví se kromě IKEA řadí také například eBay, Etsy nebo Steelcase.
Re-use pointy po Praze
Pokud zrovna nemáš nábytek značky IKEA a chceš přispět k tomu, aby tvůj nábytek dostal šanci na druhý život, existuje ještě další řešení. Na území hlavního města provozují Pražské služby čtyři re-use pointy, jejichž zřizovatelem je Magistrát hlavního města Prahy. Prostředním aplikace Nevyhazujto si lze zarezervovat věci, které lidé městu darovali, a následně si je za odvoz vzít.
Tiskový mluvčí Pražských služeb Alexandr Komarnický uvádí, že pro eliminování jakýchkoliv rizik se darované věci v re-use pointech vždy pečlivě kontrolují na místě. Lze zde najít všelijaké poklady, od knih po běžný nábytek, ale i třeba lyže.
„V loňském roce odevzdali lidé do čtyř re-use pointů, spadajících pod Pražské služby, více než 3 300 předmětů. Dále bylo předáno téměř 2 700 kusů. Podporujeme rozvoj cirkulární ekonomiky, předcházení vzniku odpadu a oběhové hospodářství. Stále pracujeme na zdokonalení systému, prioritou je pro nás i edukace malých a velkých obyvatel města,“ uzavírá Komarnický.
