Box bez rukavic ovšem nebyl doménou výhradně mužské populace, jak by si někdo mohl myslet. První boxerský zápas v Anglii mezi dvěma ženami se totiž uspořádal už v roce 1722. Do boje se tehdy postavila Elizabeth Wilkinson, která se později stala první ženskou šampionkou. Jeden z jejích zápasů, proti jisté Marthě Jones, trval úctyhodných 22 minut. Není bez zajímavosti, že ženy v té době běžně bojovaly „nahoře bez“, což mělo přilákat více diváků, nicméně Elizabeth Wilkinson zápasila oblečená, aby tak zdůraznila, že je vážnou sportovkyní.
Box se postupně začal šířit i do dalších zemí a doputoval i do Austrálie, kam se zřejmě dostal na lodích se zločinci, které Spojené království posílalo do svých kolonií. Box v té době přitahoval spíše lidi z nižších společenských vrstev a právě v Austrálii se dvojice bojovníků postarala o rekordně nejdelší zápas bez rukavic. Jeho protagonisty byli James Kelly původem z Irska a Jonathan Smith z Anglie, kteří se spolu údajně měli rvát neuvěřitelných 6 hodin a 15 minut. Smith se po 17 kolech vzdal.
Navzdory brutálnímu průběhu zápasů (nebo možná právě díky tomu) začal box bez rukavic mezi diváky a divačkami získávat stále větší popularitu. Lví podíl na tom měl již zmíněný James Figg, který kromě toho, že byl sám úspěšným zápasníkem, souboje bez rukavic taky pořádal. Minimálně v Londýně získal Figg slušné renomé a stal se známým mužem. Na jím pořádané akce chodilo až tisíc lidí a sám o sobě tvrdil, že vyhrál přes 200 zápasů. Zda je to pravda, ovšem nelze ověřit.
Jednou z pozdějších hvězd tohoto sportu se stal Američan John L. Sullivan. Ten je obecně považován za posledního šampiona boxu bez rukavic a prvního šampiona v boxu po zavedení nových pravidel a rukavic. Už jako teenager se rval v barech a vyznačoval se obrovskou silou, kterou převálcoval mnoho starších mužů. Jako řada jeho kolegů se ale příliš velkého věku nedožil. Zemřel v 59 letech na infarkt. Na jeho špatném zdraví se podepsal i alkoholismus.
Zavedení pravidel
Box bez rukavic ale i přes rostoucí popularitu nebyl v začátcích považován za legitimní sport. To se začalo měnit mimo jiné díky Jacku Broughtonovi, boxerovi a učni Jamese Figga, který ve 40. letech 18. století jako první kodifikoval základní boxerská pravidla. Jejich smyslem bylo především chránit bojovníky, kteří při bojích i umírali.
Takzvaná Broughtonova pravidla zahrnovala mimo jiné zákaz úderů na zemi, zákaz chytání soupeře od pasu dolů a zaváděla třicetisekundový limit, který měl bojovník na to, aby se znovu postavil a prokázal, že je připraven pokračovat v zápase. Broughtonova pravidla zahrnovala celkem 7 bodů, podle kterých se box řídil dalších bezmála 100 let. Díky svému přínosu pro sport je Jack Broughton přezdívaný jako „Otec boxu“.
Jednou z dalších novinek, kterou Broughton představil, byla primitivní verze boxerských rukavic, jejichž účelem bylo chránit ruce daného boxera a obličej jeho soupeře. Při úderu pěstí do hlavy totiž boxer mohl zranit nejen svého soupeře, ale právě i sám sebe. Proto při boji holýma rukama boxeři mnohdy mířili na měkčí místa na těle, aby si při úderu sami nezlomili ruku.
Poškození mozku v MMA a boxu: Jak vypadají projevy a jak se můžeš chránit?
11. května 2022 v 7:00
Broughtonova pravidla boxu vydržela až do roku 1838. Toho roku byla představena nová, komplexnější pravidla, tzv. London Prize Ring Rules, která se později v roce 1853 dočkala ještě další revize. Na tento systém pak v 60. letech 19. století navázal anglický sportovec markýz Marquess z Queensberry, který vypracoval přesná pravidla, jež položila základy těm, která známe v boxu dnes.
Nová pravidla popsaná markýzem Marquessem z Queensberry mimo jiné zahrnovala:
- Časový limit kola na tři minuty
- Mezi koly se zavedla minutová přestávka
- Zakázal se wrestling
- Stanovily se rozměry ringu
- Používání rukavic se stalo povinností
- Zavedl se bodový systém
