Zpravodajský portál pro moderní generaci, která se zajímá o aktuální dění.
Zajímá tě aktuální dění? Zprávy z domova i ze světa najdeš na zpravodajském webu. Čti reportáže, rozhovory i komentáře z různých oblastí. Sleduj Refresher News, pokud chceš být v obraze.
Nepodařilo se uložit změny. Zkus se nově přihlásit a zopakovat akci.
V případě že problémy přetrvávají, kontaktuj prosím administrátora.
OK
Před samotným zápasem musí MMA bojovníci svádět boj s váhou, u kterého si mnohdy sáhnou na dno. Drastické odvodňování však může způsobit vážné zdravotní komplikace. Měl by se systém vážení změnit?
Článek jsme doplnili o rozsáhlé vyjádření a poznatky, které redakci REFRESHERu poskytli zápasník Karlos Vémola a profesionální cutman Bohumil „BoBesh“ Vojkůvka z Alpha Cutman Teamu. Původní verze článku obsahuje také vyjádření bojovníka Patrika Kincla.
Budeme čekat, až někdo z nás zemře? – Georges St-Pierre.
S profesionálním MMA se pojí poměrně kontroverzní téma, které se čas od času stává předmětem diskusí a kritiky, a tím je hubnutí. Řada zápasníků totiž těsně před zápasem podstupuje drastické procedury, aby splnili smluvený limit na vážení, které bývá zpravidla den před bitvou. Pokud by váhový limit nesplnili, hrozí jim, že se zápas zruší nebo přijdou o nemalou část výplaty. Během pár dní před vážením jsou tak bojovníci díky takzvanému odvodňování schopni zhubnout v některých případech i kolem 10 kilogramů, z toho však mohou plynout i vážné zdravotní potíže.
Jedním ze známých příkladů je anglický bojovník UFC Darren Till, který při přípravě na zápas v roce 2018 během drsného shazování váhy dočasně oslepl. Jsou však i příklady z poslední doby. Je tomu totiž jen pár týdnů, co UFC zápasnice Julija Stoliarenko přímo na vážení hned dvakrát omdlela.
Drsným shazováním si prošel i Jorge Masvidal, který v létě roku 2020 na poslední chvílí naskočil do titulového zápasu s Kamaru Usmanem a za 6 dní musel zhubnout kolem 9 kilogramů. Záběry z hubnutí ukazují, že málem přišel o vědomí.
Špatné prokrvení orgánů, v nejhorších případech smrt
Dehydratace vede ke špatnému prokrvení orgánů, může způsobit srdeční arytmii a v těch nejhorších případech může skončit smrtí. Proč se tedy bojovníci tomuto riziku vystavují? Důvod je prostý. Váhu, kterou ze sebe při odvodňování vypotí například v sauně nebo horké vaně, totiž dokážou rychle nabrat zpátky, a bojovník, který tento náročný proces zvládne lépe, může mít v samotném zápase nad soupeřem váhovou převahu, přestože den předtím na vážení měli váhu stejnou. To pak pro zápasníka může být samozřejmě velkou výhodou.
Rapidní shazování velkého množství váhy může ohrozit životně důležité orgány (...) a už bylo spojeno s úmrtím několika mladých, zdravých sportovců. – Dr. Johnny Benjamin.
Stojí to ale za to? Mezi hlasité kritiky systému vážení za dob své kariéry patřil bývalý UFC šampion Georges St-Pierre, podle mnohých jeden z nejlepších bojovníků všech dob, ne-li zcela nejlepší. I ten sice hubnul před svými zápasy, ale zároveň zdůraznil, že pro něj „vždy bylo prioritou zdraví“. To ale podle legendárního francouzsko-kanadského bojovníka bohužel neplatí u všech bojovníků. „Je to smutné, ale někdy si říkám, jestli vážně budeme čekat na to, až někdo zemře, než zavedeme změny,“uvedl.
Zdroj: Jon Kopaloff/FilmMagic/Getty Images
V rámci UFC k podobné tragédii sice zatím naštěstí nedošlo, ovšem víme o případech z jiných organizací, kde zápasníci za rapidní hubnutí skutečně zaplatili vlastním životem. Jedním z nich byl například Yang Jian Bing, zápasník asijské organizace ONE Championship (dříve známá jako ONE FC), který kvůli problémům spojeným s extrémním hubnutím zemřel v roce 2015.
K tomuto tématu se pro REFRESHER vyjádřil i profesionální cutman Bohumil „BoBesh“ Vojkůvka ze známého Alpha Cutman Teamu.
„Shazování jako práce s vodou a ionty v těle, je už v podstatě medicínská záležitost. Je to určitě nebezpečné a velmi nezdravé, jelikož tělo dostáváte během krátké doby do extrémní dehydratace. V krvi nechybí jen voda, ale i základní ionty, jako jsou draslík, sodík, vápník a další. Ty jsou důležité pro mnoho biochemických procesů. Když uděláte v době shazování chybu, můžete si poškodit důležité orgány, v první řadě ledviny. Ty jsou, jakožto taková naše čistička odpadních vod, nejvíce citlivé na nedostatek vody v těle, nebo naopak na přebytek iontů,“ vysvětluje Vojkůvka.
Je to nebezpečná věc, říká bojovník Patrik Kincl. K tomuto sportu to patří, věří Vémola
Rizika spojená s odvodňováním jsou nepopiratelná a uvědomuje si je i slavný domácí zápasník Patrik Kincl, který aktuálně působí pod největší evropskou organizací KSW. Redakce REFRESHERu člena královéhradeckého gymu All Sports Academy oslovila, aby se s námi podělil o svůj názor na tuto problematiku.
„Někteří bojovníci už na to opravdu doplatili. Například v Brazílii jeden zápasník zkolaboval a zemřel, takže rozhodně to je nebezpečná věc, s tím souhlasím,“ řekl nám.
Redakce oslovila i Karlose Vémolu, který naopak říká, že k tomuto sportu hubnutí patří a navíc se prý nejedná o něco, co by bojovník podstupoval příliš často. „Člověk to nedělá každý týden. Kdyby to dělal každý týden, tak je to samozřejmě pro to tělo nebezpečný. Proto se to dělá párkrát ročně, když se připravuje na velký závody. Sport je nebezpečnej jako takovej, o tom se asi takhle nedá přemýšlet. Ve Formuli 1 je nebezpečný jezdit 300 kilometrů za hodinu, taky je to nebezpečný a tak to prostě je,“ řekl Vémola pro REFRESHER.
Karlos dále říká, že hubnutí je dnes populární téma, nejedná se však o nic, co by se tu objevilo zničehonic. Naopak má dlouhou tradici. „Rusové už od Olympiád někdy kolem roku 1920 shazovali úplný nesmysly, tenkrát se o tom ale tolik nemluvilo. V šedesátých, osmdesátých letech šli wrestleři úplně do extrémů. Dneska se o tom hodně mediálně mluví,“ dodal.
Ve vrcholovém sportu se člověk podle „Terminátora“ možným rizikům nevyhne obecně, ať už se věnuje čemukoliv. „Sport je na zdraví náročnej a hrozí zranění. Ve fotbale prošlápnutý kotníky, kolena, a tak dále. U nás je shazování a že by to byla nejnebezpečnější věc, kterou děláme, to si úplně nemyslím,“ řekl nám dále Vémola.
Patrik Kincl stejně jako Karlos do svých posledních zápasů nastupoval ve střední váze, tedy v kategorii do 84 kilogramů. Jak ale Kincl říká, s hubnutím do této váhy problém neměl, protože se běžně pohyboval kolem 90 až 92 kilogramů, takže hubnout musel maximálně 8 kilo. Když ale zápasil v nižší váhové kategorii, bylo to náročnější.
Přidej se do klubu Refresher+ již od 125 Kč 25 Kč
Co se dozvíš po odemknutí?
Kolik kilo musel Patrik Kincl za noc nejvíc zhubnout
Proč pro Karlose Vémolu není hubnutí nejtěžší část přípravy
Jak se člověk v takovém stavu cítí
O případu zápasníka, kterého lékaři prohlásili za mrtvého, ale pak se probudil
Proč by byl problém s vážením v den zápasu
Jaká organizace přišla s řešením, které je bezpečnější pro bojovníky
„Střední váha pro mě byla v pohodě, protože jsem neshazoval tolik. Spoustu kilo jsem si nahonil klasickou dietou a ten závěr jsem neměl tak drastickej. Horší byl dřív welter (kategorie do 77 kilogramů, pozn. red.). To jsem chodil z 90 kilogramů a za měsíc jsem shazoval 13 kilo. To už bylo dost, ale pořád jsem si hlídal, abych v odvodnění nechodil přes 8 procent, jak se to doporučuje,“ uvedl.
Nyní se Patrik Kincl chystá na přechod ze střední zpátky do welterové váhy, z většího hubnutí však obavy dle svých slov nemá. „Připravuju se na to delší čas. Naposledy jsem už měl na střední váhu málo kilo, takže ten welter je teď ideální. Samozřejmě nějaká poslední kila si budu nechávat na odvodnění, ale jak říkám, snažím se v rámci možností dbát na své zdraví, takže nechci odvodňovat nějaká velká kila právě z tohoto důvodu,“ vysvětlil pro REFRESHER.
Na to, co bojovníkům při odvodňování hrozí, upozornil ve svém článku také zahraniční doktor Johnny Benjamin. „Rapidní shazování velkého množství váhy může ohrozit životně důležité orgány (zejména ledviny a mozek), může negativně ohrozit výkon a už bylo spojeno s úmrtím několika mladých, zdravých sportovců,“ napsal.
Zdroj: Getty Images/Ethan Miller
Jedním z mýtů, který se kolem odvodňování objevuje, je taky představa, že když už má bojovník s hubnutím bohaté zkušenosti, tak mu nic nehrozí. To je ale omyl.„Jenom proto, že drastické hubnutí sportovec už podstoupil ,milionkrát‘, neznamená, že je to bezpečné,“ varuje doktor.
Zmohl jsem se jen na myšlenku, že za chvíli zemřu. (…) A pak jsem ztratil vědomí. – MMA zápasník Tyrell Fortune.
Kromě výše zmíněných tragických případů, kdy bojovníci při hubnutí zemřeli, stojí za zmínku také jen těžko uvěřitelný příběh zápasníka jménem Tyrell Fortune. Ten v současné době bojuje pod hlavičkou druhé největší MMA organizace světa Bellator, nicméně před lety ještě v době, kdy se na amatérské úrovni věnoval wrestlingu, takříkajíc unikl ze spárů smrti. Při drastickém hubnutí totiž zkolaboval a už jej prohlásili za mrtvého. Pak se ale probudil.
Stalo se to v roce 2012, kdy se Fortune pokusil během 6 dní zhubnout 12 až 13 kilogramů. Během té doby takřka nejedl, nepřijímal skoro žádné tekutiny, a naopak se jich co nejvíce snažil vypotit. V den vážení mu zbývalo shodit posledních pár dekagramů, které se pokusil z těla dostat běháním. Udělalo se mu ale zle, v ústech se mu vytvořila pěna a nad naprosto dehydrovaným tělem ztratil kontrolu.
„Nejděsivější na celé situaci bylo to, že jsem slyšel a vidět všechno, co se děje, ale nemohl jsem se hýbat. Viděl jsem bílou pěnu a zmohl jsem se jen na myšlenku, že za chvíli zemřu. (…) A pak jsem ztratil vědomí,“vzpomínal.
Na okamžik se probudil v ambulanci při převozu do nemocnice, po panickém záchvatu však o vědomí přišel znovu a podle doktorů přestal jevit známky života. „Snažili se mě probral defibrilátorem, ale moje tělo nereagovalo. Když jsem se znovu probral, byl jsem v nemocnici a byl jsem překrytý od hlavy k patě,“ popisoval svůj děsivý zážitek. Takto nerozvážné hubnutí vnímá jako chybu, kterou už nebude opakovat.
To, o jak drsný proces se jedná, dokládají i různá videa, na nichž je vidět, jak při extrémním odvodňování bojovníci trpí a sahají si až na dno sil. Zmínit v této souvislosti můžeme i domácího borce Karlose Vémolu, který je drastickým hubnutím do střední váhy známý a nedávno jej krátce před vážením musel při chůzi podpírat trenér André Reinders. Váhový limit v boji s Milanem Ďatelinkou nakonec Vémola o 0,6 kg nesplnil a doktor mu další hubnutí zakázal.
Ve finále už mozek nefunguje, jak by měl. Nebyl jsem schopnej si spočítat, kolik mi mají vrátit za nákup. Poslední hodiny jsou opravdu náročný, je to masakr. – MMA bojovník Patrik Kincl.
Bojovníci se zpravidla na zápas připravují i několik měsíců, dalo by se tedy říct, že právě fáze hubnutí je nejnáročnější částí přípravy? I na to jsme se zeptali Patrika Kincla, který zavzpomínal i na to, kolik kilogramů musel nejvíc za jednu noc shodit a jak se potom cítil.
„Sparringy taky nejsou žádnej med, ale to shazování, když někdo dělá opravdu extrém, tak je to masakr. Co si pamatuju, tak přes noc jsem shazoval nejvíc 6 kilo, a to bylo dost. Nekolaboval jsem, ale měl jsem toho plný brejle. Šel jsem někam na nákup a musel jsem se třeba dvakrát zastavit. V tom finále už mozek úplně nefunguje, jak by měl. Například jsem si nebyl schopnej spočítat, kolik mi mají vrátit za nákup. Ty poslední hodiny jsou opravdu náročný, je to masakr,“ řekl nám.
To, jak se člověk v takovém stavu cítí, nám přiblížil i Karlos Vémola. „Zkuste si představit, jak se cítíte dva dny bez jídla a bez vody, když do toho musíte shazovat. Necítíte se nic moc, ale o to líp se člověk cítí druhý den, když se doplní, napije a nasachariduje. Potom se cítí jako bomba před explozí a pak ty zápasy dopadají, jak dopadalo s Mikuláškem nebo Ďatelinkou,“ říká.
Zdroj: Oktagon MMA
Karlos Vémola nám také řekl, že hubnutí za nejnáročnější část přípravy rozhodně nepovažuje, byť poslední den je opravdu velmi náročný. „Je to jenom součást procesu, je to něco, na co jsem zvyklej a co k tomu patří. Dělám to celý život a ani nad tím takto nepřemýšlím. Asi nad tím přemýšlí hodně lidí, kteří ten sport nedělají, že je to drastický a že nás to ubíjí. Je to samozřejmě velice náročný, ale je to jeden den. Vždycky si předtím říkám, že ta příprava na zápas trvá několik měsíců, a to je dennodenně odříkání, pot, dřina, krev, zlámaný žebra, rozbitý huby, sešívání. Dennodenně dřeme v posilovně, dennodenně mě to bolí a po několika měsících jeden den už v podstatě nic není.
I když je to ten nejhorší den, největší peklo, ale už to není nic v porovnání s tím, když vás každej den někdo mlátí. Vždycky říkám, že toto je jeden den a pak 15 minut v kleci, to je celý. Je to ta cena za to, že nemusím být 365 dní v roce od rána do večera v práci. Nemusím dělat někde ve fabrice, dělám, co mě baví, žiju si svůj sen a potom jeden den před zápasem trpím, to k tomu patří. Všechno, co si tu noc předtím vytrpím, to si potom vybiju na soupeři, takže já to rozhodně za nejhorší část přípravy nepovažuju. Možná každej fighter to má jinak, ale já ne, já to beru jenom jako součást přípravy a součást cesty za vítězstvím,“ uzavřel.
Proč by se (ne)mělo vážit v den zápasu? Odvodňuje se i tekutina v mozku, která jej má chránit
S ohledem na řadu rizik spojených s hubnutím je nasnadě otázka, zda by se systém vážení neměl změnit. Objevují se kupříkladu návrhy, aby byli bojovníci vážení v den zápasu, tím pádem by totiž nemohli tak razantně hubnout a jejich váha na vážení by více odpovídala jejich váze v samotném zápase. Není to ale tak jednoduché, jak by se mohlo zdát, protože i s takovou variantou se pojí problémy.
U odvodňování je problém, že se odvodňuje i tekutina v mozku, která mozek ochraňuje a doplňuje se nejdéle.
„Je to hrozně složité. Myslím si, že když to bude v den zápasu, stejně se ti zápasníci budou snažit tu výhodu mít a budou shazovat. Sice ne třeba tolik, ale budou shazovat na poslední chvíli. U odvodňování je problém, že se odvodňuje i tekutina v mozku, která mozek ochraňuje a doplňuje se nejdéle. Proto UFC zavedlo vážení 36 hodin před zápasem, aby se ta kapalina stihla doplnit,“ vysvětluje Patrik Kincl.
Na problémy spojené s vážením v den zápasu ostatně upozornil i doktor Benjamin. Jelikož odvodňování vede k nižšímu prokrvení ledvin a mozku, který je pak tím pádem méně chráněn před možným poškozením, dehydrovaný bojovník by byl v boji vystaven většímu zdravotnímu riziku. Doktor takovou situaci popisuje doslova jako „recept na katastrofu“.
To, že vážení v den zápasu není ideální, pro REFRESHER uvedl i Bohumil „BoBesh“ Vojkůvka. „Když víte, jak na to a máte k dispozici odborný dozor vybavený třeba i možností monitorace iontogramu, tak sice vaše shazování pořád nebude zdravé, ale určitě se dá jeho nebezpečné faktory minimalizovat. Systém vážení bude vždy bojovníky hnát k získání určité zápasové výhody. Vážení v den zápasu je spíše polovičním řešením. Jistě by se mnoho zápasníků přeorientovalo na jinou váhovou kategorii, v rámci ochrany svého zdraví, ale určitě by se našli naopak ještě extrémnější a rizikovější případy ,dělání váhy' vodou,“ řekl nám.
Je řešením systém, který představila organizace One Championship?
Existuje tedy řešení? „Jediný systém, který mě napadá, je ten, která zavedlo ONE FC, kde hlídají hladinu hydratace v těle, ale na to už je třeba tým lidí, který bude průběžně monitorovat váhu zápasníků už před samotným turnajem a těžko říct, jestli to někdy zavede i UFC,“ uvedl Patrik Kincl.
Organizace One Championship (dříve ONE FC) tento systém zavedla před pár lety a jak píše ve svých pravidlech, bojovníci musí udávat, kolik běžně při tréninku váží a váhu nesmí výrazně snížit 8 týdnů před termínem zápasu.
Se systémem One Championship, který více chrání sportovce, souhlasí i známý komentátor a analytik UFC Joe Rogan. „Je to správný způsob, jak by se to mělo dělat. V UFC jsme to měli zavést už dávno. Opravdu si to myslím,“ řekl ve svém podcastu.
One Championship je však v tomto směru poměrně unikátní a taková průkopnická pravidla u konkurence neplatí. Alespoň zatím. K tomu, aby ke změně systému vážení přistoupily i další velké organizace, je podle Patrika Kincla pravděpodobně třeba, aby tak nejdříve udělalo právě UFC.
„Pokud by se mělo něco měnit, tak si myslím, že by s tím mělo přijít právě UFC a zavést nějaká nová pravidla. Napadá mě to ONE FC, ale nemyslím si, že by to UFC převzalo z konkurenční organizace. Napadá mě ještě příklad Atletické komise v Kalifornii, která má pravidlo, že zápasníci můžou od vážení nabrat asi do 10 procent váhy a v dalším zápase je nepustí do stejné váhové kategorie. Tenkrát byl zápas Romera s Costou, kde oba převážili tuším 12 až 14 procent a od té doby tam UFC nebylo. Ve finále se tedy tomu pravidlu nevyhne ani samotné UFC,“ uzavírá Kincl.
Zda se UFC nebo případně další ligy skutečně rozhodnou systém vážení změnit a vydat se podobnou cestou, jako to udělala organizace One Championship, je otázkou. Prozatím zbývá zřejmě jen doufat, že ke změně nedojde až poté, co za extrémní shazování některý další bojovník zaplatí životem, jak dříve varoval GSP.
