Box bez rukavic v posledních letech zažívá nový boom. Jaká je jeho historie?
Box patří k nejstarším sportům na světě. Nejstarší zmínka o pravidlech tohoto bojového sportu pochází ze starověkého Řecka, kde se box v roce 688 př. n. l. poprvé objevil na olympijských hrách. Kořeny boxu sahají ale ještě daleko hlouběji. Zápas v boxu je například vyobrazen na dochovaném sumerském reliéfu ze 3. tisíciletí př. n. l. a zápas mezi dvěma boxery s přihlížejícími diváky vyobrazuje i reliéf z egyptských Théb, který pochází přibližně z roku 1350 př. n. l. A podobných příkladů je více.
Zápasy bez pravidel končily i smrtí
Tehdejší forma boxu se však od té dnešní pochopitelně značně lišila. Například ve starověkém Římě si boxeři obvazovali ruce koženými řemínky, které někdy navíc doplňovali o kovové cvočky či hroty. Není proto divu, že tato forma zápasů s sebou nesla nemalé riziko zmrzačení, nebo dokonce smrti. Bojovalo se v amfiteátrech i v gladiátorských arénách. S pádem Římské říše a vzestupem křesťanství však box jakožto forma sportu a zábavy na dlouhá staletí vymizel.
Znovuzrození se box dočkal až v 17. století v Anglii – nejčastěji je zmiňován rok 1681, kdy se objevuje první novinová zmínka o boxerském zápase. V něm se proti sobě utkali komorník člena parlamentu Christophera Moncka s místním řezníkem.
Tomuto období se v angličtině říká „bare-knuckle era“, tedy éra zápasů holými pěstmi, bojovalo se totiž bez rukavic. Zřejmě neznámějším představitelem této éry byl James Figg, který se stal prvním anglickým šampionem a titul držel dlouhých 15 let. A to navzdory tomu, že box byl v té době ilegální. Pravidla takřka neexistovala, při boji absentoval jakýkoliv rozhodčí, a výsledkem tak byla poměrně brutální a chaotická podívaná bez řádu a regulí. Odměnou pro vítěze navíc bývalo často jen pár liber.
V zápasech kromě toho neexistoval žádný bodový systém, jaký známe dnes. I když v některých případech mohl být určen počet kol, bylo běžné, že se bojovalo tak dlouho, dokud jeden z účastníků zkrátka nebyl schopen pokračovat. S boxem máme dnes spojený boj pouze v postoji, v tehdejších zápasech ale nebylo nezvyklé, že jeden z bojovníků svého soupeře kopl, povalil k zemi a zasadil mu další úder, když ležel na zádech.
Zároveň neexistovaly žádné váhové kategorie, které přišly až o mnoho let později a které dnes zaručují férovost boje. V raných dobách boxu žádné divize nebyly, a tak byla na straně těžších mužů značná výhoda.
