Lukáš pracoval s Tomem Cruisem na Mission: Impossible 7. „Každý v jeho týmu musí makat na 110 %,“ říká kaskadér (Rozhovor)

Na film mě pozvali jako dubléra Toma Cruise, ale Tom Cruise dubléra nepotřebuje, takže jsem byl v tomto ohledu v záloze, kdyby něco selhalo. Kromě toho jsem měl na starost jistou scénu s koňmi. Mým úkolem bylo jet do Spojených arabských emirátů a najít a připravit koně pro Toma Cruise. My tomu říkáme, že to zvíře „naprogramujeme“. Natrénujeme s ním scénu tak, aby bylo připraveno na to, když se už bude natáčet. Musí mít naučenou rychlost i trajektorii a ignorovat všechny okolní rušivé vlivy. A pak přišel Tom Cruise a celou scénu na koních si už odjel sám.

Takže vás nepustil k natočení žádné scény.

Ne. On si na tom zakládá. Na setu jsem nemohl být ani oblečený jako on, aby to náhodou někdo nevyfotil. Potom by ho mohli lidé označovat za lháře.

Zažil jste při natáčení technické potíže? Četl jsem například, že v roce 2020 shořel plac při natáčení scény skoku na motorce z rampy.

To bylo, myslím, v Itálii, u toho jsem osobně nebyl. Ve Spojených arabských emirátech, kde jsem pracoval já, se dělal jeden výbuch, ale to nebylo mimo kontrolu. Takže o ničem vážném nevím.

Jak dlouho jste pracoval na place?

Asi tři týdny, ale celkově jsem na filmu pracoval zhruba dva měsíce.

Sedmá část měla gigantický rozpočet, téměř 300 milionů dolarů. Dá se produkce takové velikosti s něčím porovnat?

Všechny áčkové produkce jsou na špičkové úrovni. Ale rozpočet 300 milionů nemá obdoby. Budget měl být původně zhruba poloviční, ale prodloužení natáčení kvůli pandemii a lockdownu vše zkomplikovalo.

Většinou to produkce v takovém případě řeší tak, že se některé scény jednoduše vyškrtají. Ale v tomto případě šlo hodně peněz i od Toma Cruise, který nechtěl nic vyškrtat, a pokračovalo se dál. V tomto směru se ten film opravdu nedá s ničím porovnat. I když v něm bude hodně digitálů, on si zakládá na tom, aby všechno bylo co nejreálnější.

Při natáčení se údajně natáčely i scény se skutečnou ponorkou. Je to pravda, nebo šlo jen o efekty?

Nejsem si jistý, jestli byl použit záběr s ponorkou plovoucí pod vodou, ale s velkou pravděpodobností ano. Značná část se však dělala i ve studiu kvůli průstřihům a podobně. Ale tak to bývá vždy – kombinace CGI a reálných záběrů.

Je Tom Cruise při práci opravdu takový profesionál, jak se o něm říká?

Ano, určitě. Je také velmi náročný na detaily a na lidi. Každý, kdo dělá v jeho týmu, musí makat na 110 %. Musí být něčím výjimečný a talentovaný. Celý jeho tým od koordinátora přes osvětlovače až po make-up stylisty jsou lidé, kteří za sebou mají obrovské množství zkušeností a mnozí mají i Oscary. Ale jak je přísný na lidi, tak je přísný i na sebe. Je schopen jednu scénu opakovat i dvacetkrát, jen aby do toho dal všechno.

Jak na vás působil z lidské stránky? Vaše manželka (dlouholetá kaskadérka – pozn. red.) nám v rozhovoru říkala, že byl velice přátelský.

Ano, to byl. I když vyšly nějaké nahrávky ze setu, kde nadával lidem, vycházel z určitých pravidel a podmínek, které měly být dodržovány (osoby, kterým vynadal, porušovaly pandemická opatření, čímž ohrozily celé natáčení – pozn. red.). Stane se, že občas na někoho zvýší hlas. Vždyť je jedním z výkonných producentů, tak mu na tom záleží. Ale jinak je to skvělý člověk a s každým na place mluví jako se sobě rovným.

Kdo mu může na place zasahovat do kaskadérských kousků kromě režiséra či režisérky a koordinátora či koordinátorky?

V případě běžných filmů je koordinátorem ten, kdo scénu spolu s režisérem vytvoří a je za ni i zodpovědný. Detaily upravuje režisér a herec je ten, kdo to na místě natočí. A co se nezvládá, to dělá dublér. U Mission: Impossible je to ovšem jiné.

Kaskadérské scény si píše Tom Cruise spolu s režisérem a scenáristy. Takže největší slovo má režisér a Tom Cruise. Koordinátor do tohoto procesu samozřejmě vstupuje, vychytá chyby a všechno plánuje. Je za tím hodně práce. Ale je-li na setu něco nevyhovujícího, tak v případě Mission: Impossible má Tom Cruise největší slovo.

Říkalo se na place něco o tom, že jsou MI 7 a 8 opravdu poslední filmy s Ethanem Huntem?

Nemluvilo se o tom a je to v podstatě otevřené. Zřejmě to závisí také na tom, jaký budou mít filmy úspěch u diváků. Tom Cruise má takový svůj wishlist s projekty, které by ještě chtěl natočit. Ale zjevně s tím moc nespěchá. Vždyť i scénář k Top Gun 2 měli v šuplíku odložený dlouho a stále tvrdili, že film nenatočí. A loni šel do kin. Myslím si, že takhle to bude i s případnými pokračováními Mission: Impossible. Nelze jednoznačně říci, že tyto části budou poslední.

K Mission: Impossible by vás zřejmě nikdy nepřizvali, kdybyste neměl bohaté předchozí zkušenosti. Vzpomínáte si ještě na svoji první práci na filmu?

Můj úplně první film bylo italské historické drama Luisa Sanfelice z roku 2004, které se natáčelo v Bratislavě. Na setu jsem dělal dubléra a jezdce na konci.

V roce 2014 jste pracoval na filmu Exodus od Ridleyho Scotta, kde hrálo mnoho známých herců, například Christian Bale či Sigourney Weaver. Podle IMDb se vaše kariéra po tomto filmu značně rozjela. Hádám správně, že tento film byl zřejmě takový průlom, po kterém si vás začaly filmové produkce více všímat?

Správně. Důležité ale byly i Poslední legie (v hlavních rolích Colin Firth a Ben Kingsley –⁠ pozn. red.) nebo Letopisy Narnie: Princ Kaspian. Avšak od Exodu nastal takový hlavní zlom. Dostat se pod anglický kontrakt na tak velký film je v našem oboru maximum. Pokud při tom člověk nezklame, tak se to už rozjede a stane se mnohem viditelnějším.

Později jste jako kaskadér pracoval i na Game of Thrones. Kde jsme vás mohli v seriálu vidět?

Na Game of Thrones jsem začal dělat v 6. sérii v epizodě Battle of the Bastards, kde se odehrávala velká závěrečná bitva. S přípravami jsme tehdy strávili asi dva měsíce. Za tuto práci mám také ocenění za největší počet kaskadérských úkonů. V 7. sérii jsem dělal na třech částech. Na jedné z nich s názvem The Spoils of War se zapálil největší počet lidí v historii kinematografie. Myslím, že tam hořelo najednou 25 kaskadérů a je to i v Guinnessově knize rekordů.

Vy jste byl jedním z těch, kteří hořeli?

Ne. Původně jsem na tom seznamu byl, ale tehdy se nám překrývalo několik scén. Já jsem natáčel scénu, při které se Dothrakové stavěli na koně a stříleli s lukem. A v 8. sérii jsem dělal na The Long Night, tehdy jsme točili asi měsíc v noci.

Četl jsem, že natáčení The Long Night bylo opravdu náročné. Je to pravda?

Ano. V 8. sérii se kladl obrovský důraz na to, aby byla velkolepá. Doba natáčení se prodloužila, i když částí bylo paradoxně nejméně. Bylo třeba mnoho opakování, množství kaskadérů a kvantum příprav. Nevím, jestli to v tomto ohledu ještě nějaký seriál v budoucnosti překoná.

V posledním období jste pracoval i na historickém dramatu Napoleon od Ridleyho Scotta, se kterým jste dělal už na filmu Exodus. Jak se vám s režisérem znovu spolupracovalo?

Výborně. Ridley Scott je ikona mého dětství a obrovský fenomén. Mám nakoukaná jeho „making of“ videa z natáčení a předem jsem díky tomu věděl, jak pracuje. Navzdory svému vysokému věku má naprosto jasno v tom, jak chce film natočit. Málokterá produkce má natáčení propracované do takových detailů jako právě on.

Hlavní roli ve filmu hraje Joaquin Phoenix. Dělal jste kaskadéra i jemu nebo jinému herci?

Ne. Já jsem dělal kaskadéra na bojích na zemi, s koňmi, při vypalování vesnic a podobně. Ze všeho trochu, podle toho, co bylo potřeba. Dělal jsem i na jedné scéně s obrovským propadlištěm, ve kterém se měli mnozí koně utopit. Nic podobného jsem ještě nezažil. Na tom filmu denně pracovalo i 60 kaskadérů a na některé velké scény nás bylo ještě víc. Budou tam velice autentické a gigantické scény bitev.

Jaké jste měl z Phoenixe dojmy?

Při natáčení jsme neměli moc prostoru pro rozhovory. Produkce byla příliš velká, tak jsme se maximálně pozdravili a prohodili pár slov. Osobněji jsem ho ale poznal při natáčení The Sister Brothers (2018). Tehdy jsme spolu byli denně, protože jsem ho učil jezdit na koni. A zpočátku se mi zdál strašně zvláštní. Nikdy jsem se nesetkal s tím, že by někdo tak moc využíval method acting.

Když byl mimo svou postavu, tak si s každým povídal velmi mile, podával ruce a ptal se, jak se daří rodině a podobně. Ale když se oblékl do kostýmu opilého cholerického kovboje, tak byl najednou naprosto nepříjemný a stále na všechny křičel. Tehdy byl neskutečně arogantní a velmi těžko se mi s ním pracovalo. A když najednou vyšel ze své postavy, tak mě objal a poděkoval za skvělý trénink. Bylo to šokující.

Dalo se na to zvyknout?

Ano. Když jsem si zvykl na jeho styl a snažil jsem se tomu nebránit, zjistil jsem, že je to nesmírně příjemný člověk. Jednou jsem byl s rodinou na večeři a Joaquin šel kolem, tak se zastavil a zeptal se, jestli s námi může povečeřet, že se mu nechce večeřet o samotě. Byl velmi otevřený a vyprávěl nám úplně o všem. Má ale určité bloky, například se velice nerad fotí s lidmi, což naprosto chápu. Já se s herci ani příliš nefotím, protože když se spřátelíme a řeknu si o fotku, tak si může pomyslet, že se kamarádíme jen kvůli tomu.

Využíval Phoenix method acting i v Napoleonovi?

Ano. Ve filmu se Napoleon vyvíjí od svých začátků až po pozdější věk. Během natáčení jsem proto viděl na place čtyři zcela odlišné lidi. Je to fantastický umělec, to se mu nedá vzít. Z těch herců, se kterými jsem pracoval, bych ho přirovnal například ke Christianu Baleovi. Když má hrát smutnou scénu, tak ten den vypadá naprosto zuboženě a frustrovaně.

Se kterým z herců se vám nejlépe spolupracovalo?

Mohu říci, že se všemi slavnými herci, se kterými jsem se setkal, včetně Toma Cruise, Christiana Balea či Joaquina Phoenixe, se pracovalo opravdu dobře. Skvělý byl například i Matt Damon. Skutečně milý člověk a opravdový dříč. Odpracoval a vypotil si s námi maximum.

A kdo byl naopak problematičtější?

Komplikovanější to bývá s mladšími herci, kteří právě začínají a chtějí si vydobýt své jméno. Občas mají nesmyslné požadavky a tváří se, že jsou něco víc než ostatní. Ale to se týkalo opravdu spíše mladších herců.

Vaše manželka si například moc nepochvalovala spolupráci s Millie Bobbie Brown. S ní jste oba pracovali na filmu Damsel (2023).

Ano. Nerad bych tvrdil, že byla vysloveně arogantní, ale měla obrovské nároky, a když se jí něco nechtělo dělat, tak z ničeho nic řekla, že toho má dost, a odešla z placu. Dříve jsem ještě nezažil, že by si herec něco takového dovolil. Damsel byla dobrá zkušenost a natáčelo se na opravdu krásných lokacích. Bylo to ovšem zároveň poněkud chaotické, neboť se tlačilo na to, aby byli zaměstnanci genderově vyvážení.

Úplně to schvaluji, ale nedělal bych to za každou cenu. Protože když produkce trvala na tom, aby tam bylo více žen, a pracovalo se tehdy na mnoha projektech najednou, tak tam přizvali i lidi, kteří byli podruhé u filmu a chyběly jim zkušenosti. Ti lidé byli opravdu pracovití, šikovní a inteligentní, ale když tam nejsou zkušenosti, tak to na tak velkém projektu někde musí selhávat, hlavně co se týče organizačních schopností. Vůbec nevěděli, na co si dát přesně pozor. Ale věřím tomu, že to příště bude lepší.

Kdo byl pro vás z režisérů číslo jedna?

Určitě Ridley Scott. Mám však takový sen, že bych někdy rád pracoval s Christopherem Nolanem.

Máte naopak na práci s některým režisérem nepříjemné vzpomínky?

Velmi náročné to bylo s Michaelem Bayem na filmu Transformers: The Last Knight. Bay je opravdu zvláštní a hyperaktivní člověk. V pět hodin ráno přijde na set, na všechny vysype příkazy a je alergický na to, když si někdo sedne a chvíli nic nedělá. Všichni musí podle něj pořád běhat a něco dělat. A když se na konci dne řekne wrap, zatleská, poděkuje, sedne do auta a zmizí. A druhý den to od rána všechno pokračuje. Myslím si, že už asi nezažiji něco podobného. Byl to opravdu extrém.

Byla to vaše nejnáročnější zkušenost?

Určitě. Někdy jsme 10 až 12 hodin téměř vůbec neměli pauzu. Když byla malá pauza, lidé shazovali dolů kostýmy, vyvalili se v autě a v momentě usnuli. Když jsme první dny bojovali a jezdili v blátě oblečení do brnění a podávali jsme plné výkony, měl jsem pocit, že takovýmto způsobem nedokážu déle fungovat. Ale nakonec jsme to zvládli.

Na mnoha projektech jste pracoval i se svojí manželkou. Jaké jsou výhody a nevýhody toho, že jste oba kaskadéry?

Na začátku našeho vztahu jsme si museli ujasnit, že jako partneři a kolegové nebudeme doma řešit pracovní záležitosti. Prostě práce skončila a už o tom nediskutujme. To se nám naštěstí podařilo a nyní je naše spolupráce velkou výhodou. Protože kaskadéři jsou někdy v zahraničí i osm měsíců a je skvělé, když tam má člověk někoho blízkého.

Nevýhodou je například to, že všechno doma necháváme za sebou. Máme farmu, a když se na ní něco děje, vždycky tam musí někdo jít. Když jsme pryč, tak u nás žije tchyně. A jelikož naše malá dcera začíná chodit do školy, tak je někdy náročnější udržet organizační záležitosti. Zároveň tím, že chceme být spolu, častokrát musíme ze zahraničí o víkendech létat domů, což je někdy na úkor odpočinku. Ale těch výhod je určitě víc než nevýhod.

Na jakých projektech budete nejblíže pracovat?

Letos jsme měli dělat v Srbsku projekt z americké produkce, který je zaměřen na období útoků Osmanské říše. Má to být jeden z největších projektů ve střední Evropě. Ale tím, že momentálně panuje napětí mezi Srbskem a Kosovem, kterých se týkal i tento projekt, se musel upravovat scénář a letos se to zastavilo.

Nyní například dělám v Rakousku na natáčení jednoho filmového dokumentu pro ORF a pak máme rozpracováno několik projektů, o kterých zatím nemohu oficiálně mluvit. Celkově to však bude spíše klidnější rok, a to i díky stávkám hollywoodských scenáristů, které odstavily několik projektů.