V pořadí již 11. přehlídka módního tvůrce Jana Černého nabídla i tentokrát obrovský posun na poli české módní scény. Ještě před zahájením jsme však měli příležitost probrat s tvůrcem rovnou několik okruhů.
Módní designér Jan Černý odprezentoval v sobotu 23. září svou 11. kolekci, která byla představena v prostorách Jízdárny Pražského hradu. Do přímého dialogu se nedal pouze s duchovnem a konzumem, ale také s námi.
Není to tak dávno, co se značka Jana Černého vydala cestou rebrandingu a převzala název Jan Société. Předcházel tomu však delší proces. „Cítil jsem, že moje příjmení není v názvu značky tím nejnutnějším. Z toho důvodu jsem hledal, co jiného by tam mělo být,“ podělil se s Refresherem. „Société vystihuje komunitu, která je okolo mě, stejně jako tým, se kterým na tom pracujeme,“ sdělil.
Ačkoliv přeškrtnuté logo Jan, na které jsme byli doposud zvyklí, nikam neodchází, Jan Société má do budoucna vizi zastřešovat širší spektrum možností. „Můžeme čekat výpady do jiných sfér než jenom design oděvu a současně můžeme čekat i výpady někam jinam než do Česka,“ řekl a se smíchem doplnil: „Třeba někdy uděláme nějaké matcha latté.“
Hledání budoucnosti, ne však nutně její nalezení
Představená kolekce byla postavena na reflexi neustálé touhy lidské duše vyvíjet se a zkoumat vlastní božstvo. Designér se také zaměřil na hledání budoucnosti a kombinování spirituálních vlivů spolu s materiálními symboly současné západní civilizace.
K vidění byl tentokrát kromě Janových signature prvků také nový branding. Posun spočíval i v nekonvenční práci s materiály, z nichž nás nejvíc zaujala krčivá textura bavlněného povrchu některých kousků. Ta byla vytvořena obalenou vrstvou aluminia a následně doaranžována do požadovaného tvaru. Nepřehlédnutelná byla i krejčovina jako taková, jež vtiskla denimovým lookům charakter prvotřídní kvality. Na našich bucket listech nechybí ani odprezentovaný bomber, který ztělesňuje must have podzimního šatníku.
Kromě toho kolekce nabídla i specifickou paletu barev, jež obsahovala jak zemité a tlumenější, tak zářivější odstíny. Design byl mimo jiné obohacen potisky, které tvořily například symboly nám vzdálených kultur. Nechyběly ani doplňky v podobě prostorných shopper bags, menších kabelek nebo šátků. Výjimečným komponentem stylingu byly také šperky od Ondřeje Stáry nebo skleněná jablka od Lukáše Nováka.
Jak už tomu bývá u Jana zvykem, modelové aka futurističtí nomádi byli i tentokrát obuti do ikonických Prestige. Tentokrát však v nových colorways. Jak řekl sám Jan Černý: „Je to pro mě neustálý progres.“ To však i pro obecenstvo z hlediska podívané.
Po čtyřech letech návrat do epicentra módy
Jan Černý sbírá úspěchy jako kartičky pokémonů a příkladem toho je i jeho nadcházející vstupní olympijská kolekce. Její charakter je pro nás však stále ještě záhadou. K příležitosti Letních olympijských her 2024 se však návrhář vrátí po čtyřech letech do Paříže. Jeho první pracovní návštěvou byla stáž pod vedením Virgila Abloha u módního domu Louis Vuitton.
V návaznosti na to návrhář prozradil, v čem se pařížské kreativní prostředí liší od toho pražského: „Paříž je epicentrum módy a je to místo, kde se vše rodí,“ otevřel se. „Sídlí tam ty nejklasičtější módní značky s nejdelší historií a jde to cítit na každém rohu. V těch lidech se to tam nese, protože to tam historicky je,“ tvrdil a podotkl: „To nám chybí. U nás to zpřetrhal komunismus a v tom je ten rozdíl.“
Zajímalo nás, co však česká módní scéna jako taková? Jan na otázku reagoval slovy: „Já se sice cítím jako designér v Česku komfortně, jsme však malý trh. To znamená, že nemůžeme nikdy čekat, že z nás bude Paříž.“
„Kritiku opřenou o zajímavý názor mě baví poslouchat“
Ať už se jedná o jakékoliv odvětví designu, nahlížení na vizuální stránku je subjektivní záležitostí. Tvůrci tak musí počítat i s negativními ohlasy, kdy výjimkou není ani zmiňovaný návrhář. „Dost filtruji, co je relevantní a co není. To, že se někomu něco nelíbilo, protože to není jeho vkus, pro mě není argument,“ zmiňoval a pokračoval slovy: „V ten moment, kdy jde o kritiku opřenou o zajímavý názor, mě to baví poslouchat. Když mě někdo přesvědčí o svém argumentu, snažím se ho v nadcházející přehlídce reflektovat,“ konstatoval tvůrce.
Z hlediska témat jsme zabrouzdali i do hlubších míst, která zastávají lidská práva ve spojení s LGBTQ+ lidmi. Jak se k tomuto tématu staví sám Jan? Mělo by se dle jeho názoru jednat o téma, které se hojněji projevuje v designu a módě na lokální půdě? „Já si myslím, že to vždycky z těch lidí musí vyjít přirozeně. Nemá smysl, aby to někdo tlačil jen proto, že by se to mělo tlačit,“ rozpovídal se.
„Já s tím souhlasím a jsem mega podporovatel toho všeho. Na druhou stranu to nechci úplně křičet, abych naopak ty konzervativní lidí nepoštval proti té komunitě. Ono je to hrozně dvousečné, protože se to musí dělat správně a ve správné míře tak, aby neměli nějací lidi pocit, že je někdo ohrožuje,“ sdělil Refresheru svou myšlenku.
Co by sám sobě poradil?
„Sám sobě bych o pár let dřív řekl, ať se nebojím,“ reagoval Jan na otázku týkající se toho, co by během své cesty módního designéra změnil. „Neříkám jako nemít respekt k lidem a ke své práci, ale nějaký strach, že něco udělám a nebude to dost dobrý, to je blbost prostě,“ zmínil. „Před nedávnem jsem někde slyšel, že ty máš tvořit a nemáš si sám sobě dělat kritika. Často se člověk ptá: ‚Je to vůbec dost dobré?‘ Samozřejmě je správně, že se takto ptáme, důležité je však nenechat si tím rušit svou kreativní vizi,“ podotkl na závěr.