Strávil jsem den v Saúdské Arábii: za kapku alkoholu či kousek vepřového masa tam můžeš jít rovnou do vězení

Jak píše Denník N, před několika lety měly ženy práva asi jako malé děti. Muži rozhodovali o tom, kdy se vdají, zda půjdou studovat, a nemohly ani podepisovat smlouvy. Bez jejich povolení ženy nemohly ani vycestovat do zahraničí.

Zakázáno měly také pracovat nebo řídit. To už dnes mohou. Naše průvodkyně nám prozradila, že jakmile si ženy sedly v zemi za volant, řidiči začali jezdit opatrněji, a klesl dokonce počet nehod na cestách.

V nikábu i během konzumace jídla a žádné kino

V Saúdské Arábii pravděpodobně neuvidíš ženy bez abáje, burky či nikábu. Chodí většinou celé zahalené, alternativou je ještě odhalená tvář (neplatí to však pro turistky, které mohou nosit klasické šaty nebo trička). Může se klidně stát, že v restauraci uvidíš ženy v nikábu i během konzumace jídla. Pokud tě právě napadla otázka, jak mohou zahalené jíst, je to jednoduché.

Jednou rukou si nikáb jemně zvednou tak, aby se neodhalily, a druhou rukou si opatrně pod nikáb vloží jídlo do úst. Pokud se ti to zdá nepředstavitelné, podívej se na video níže nebo se jdi přesvědčit na vlastní oči.

Mezi zajímavosti patří i to, že s výjimkou jednoho kina IMAX v Khobaru nebyly v Saúdské Arábii od roku 1983 do roku 2018 žádná kina. Sledování hollywoodských trháků totiž bylo zakázáno. K opěvovaným dílům ze zahraničí se tak Saúdští Arabové mohli dostat jedině přes DVD nebo satelitní přijímače.

V současnosti ale v Saúdské Arábii můžeš vidět nové kinohity a země začíná i patřičně investovat do domácí kinematografie. Chce těmito kroky poskytnout větší škálu možností zábavy a zároveň snížit ekonomickou závislost země na ropě.

Otisky prstů a kus umění

My jsme sice kino v Saúdské Arábii nenavštívili, ale stihli jsme dvě zastávky. Z Bahrajnu jsme jeli minibusem přes 15kilometrový most Krále Fahda až k hranicím. Jelikož jsme do země vstupovali poprvé, proces kontroly byl zdlouhavější.

Pohraničníci nám museli kromě kontroly víz vzít otisky prstů a vyfotit si nás. Všechno ale proběhlo bez problémů. Neptali se nás, s jakým cílem do země jedeme, kontrola pro ně byla jen rutinou. Průvodkyně nás však upozornila, že jsou to „tvrdí muži“ a nevyplatí se s nimi žertovat, natož se hádat. Ani jedno jsme pro jistotu nezkoušeli.

První zastávka byla ve městě Dahrán, hlavním administrativním centru saúdského ropného průmyslu. Naše kroky vedly do Centra pro světovou kulturu krále Abdulazíze, zvaného také Ithra. Najdeš v něm nejen knihovnu se spoustou literatury (pravidelně se tam konají workshopy, přednášky a knižní kluby), ale také muzeum se sochami, galerii s malbami či jinými díly moderního arabského umění.

Jedná se o majestátní stavbu, která je poměrně nová. Inauguroval ji sám král Salmán bin Abdulazíz 1. prosince 2016. O dva roky později se na tomto místě konal 29. summit Ligy arabských států. Hlavním úkolem Centra pro světovou kulturu je nabídnout návštěvníkům to nejlepší z mezinárodní kultury. A popravdě jsme dostali víc, než jsme čekali.

Zobrazit galerii

(34)

„Teleport“ pomocí virtuální reality

Největším překvapením byla virtuální realita, díky které jsme se mohli „teleportovat“ přímo do Mekky (pro muslimy je to nejposvátnější místo, právě tam se narodil prorok Mohamed) a Medíny (druhé nejsvětější město islámu, nachází se tam Mohamedův hrob), kam mají nevěřící vstup zakázán.

V praxi to znamená, že se tam nedostaneš, pokud dostatečně neovládáš korán. Po nasazení VR brýlí jsme mohli vidět, jak to na zmíněných místech vypadá, jak se tam místní modlí a kolik jich tam chodí.

Ohromila nás však i originální, výrazně angažovaná umělecká díla snažící se trefně i tvrdě poukázat na důsledky klimatické krize. Byli jimi například socha chlapce plovoucího mezi plasty a odpadky, tající sněhulák z ledu nebo mizející ledovce v hyperrealistické podobě. Hodně jsme se dozvěděli i o historickém rozvoji země a budování ropného průmyslu.

Prohlídka dědictví a finální pocity

Druhou zastávku jsme měli ve městě Dammám. Navštívili jsme Heritage Village, jednu z předních turistických atrakcí východního regionu. Najdeš tam tradiční místní restauraci, která je přímo v prostorné hale.

Na patrech je vystaveno kulturní dědictví s množstvím zachovalých památek či současných děl (například karikatury známých osobností). Viděli jsme starodávné zbraně (překvapila nás netradiční speciální pistole se čtyřmi hlavněmi) a výstroj, ale také vystavená auta z minulého století.

Zobrazit galerii

(24)

Saúdská Arábie má mnoho tváří. Patří mezi nejbohatší a nejmodernější země světa, ale stále mezi ty nejméně přístupné. Snaha o progres je ovšem výrazná. Po prvotní nervozitě a mírném strachu z toho, co mě bude za hranicemi čekat, jsem byl příjemně překvapen z místní atmosféry a celodenní výlet jsem si užil.

Na druhé straně jsem si po všech informacích o systému a fungování země uvědomil, jak se máme doma vlastně ještě dobře a jakou svobodu oproti Saúdské Arábii máme. I proto mi byl přece jen liberálnější Bahrajn, kde jsem strávil více času, sympatičtější a cítil jsem se tam celkově bezpečněji a lépe.

Výlet do konzervativnějšího sousedství však určitě doporučuji každému, nesmíš se ho bát. Vidět tento jiný svět a odlišnou kulturu na vlastní oči bylo obohacující a jistým způsobem i vzrušující. Pokud jsi dostatečný odvážlivec, umíš se přizpůsobit a máš otevřenou mysl, neváhej a do Saúdské Arábie jeď.