Zpravodajský portál pro moderní generaci, která se zajímá o aktuální dění.
Zajímá tě aktuální dění? Zprávy z domova i ze světa najdeš na zpravodajském webu. Čti reportáže, rozhovory i komentáře z různých oblastí. Sleduj Refresher News, pokud chceš být v obraze.
Nepodařilo se uložit změny. Zkus se nově přihlásit a zopakovat akci.
V případě že problémy přetrvávají, kontaktuj prosím administrátora.
OK
Po pádu do studené vody máš jednu minutu na získání kontroly nad dýcháním, méně než deset minut na sebezáchranu a hodinu, než upadneš do bezvědomí.
To, jak asi vypadá smrt v ledové vodě, znázorňuje – více či méně hodnověrně – scéna z Titanicu. Oba se ocitnou v ledovém oceánu s teplotou asi minus dva stupně. Rose vyleze na utržené dřevěné dveře, zatímco Jack zůstává (z dosud nepochopených důvodů) ve vodě. Společně mrznou a třesou se zimou, až Jack nakonec postupně a elegantně umře na podchlazení a ztrácí se pod mořskou hladinou.
Pro to, aby se ti stalo něco podobného, se vůbec nemusíš ocitnout v tak studené vodě. Náhlý pád do vody tě může stát život i při relativně vysoké teplotě 15 stupňů. Kromě toho může příjemné počasí vytvářet zdání, že jsou vhodné podmínky ke koupání, opak však může být pravdou. Některé vodní toky zůstávají i během veder studené.
Pokud náhle a nečekaně skočíš nebo spadneš do ledové vody, tvé tělo zažije podobný šok jako při srážce s autobusem nebo zasažení bleskem, tvrdí odborníci z amerického Národního centra pro bezpečnost ve studené vodě. Po fázi šoku, během které musí tvé plíce a srdce vyvinout nadlidské úsilí, nastává skutečný boj o přežití – a to i tehdy, když jsi třeba jen dva metry od pevniny.
Zdroj: 20th Century Studios
V rámci série Co se děje s tvým tělem, když... ti přinášíme vědecky podložené zajímavosti o úžasných mechanismech lidského těla – téma nezapomeň sledovat a každý týden dostaneš upozornění na nový článek. Pro přístup k prémiovému obsahu se nezapomeň stát členem klubu Refresher+.
Reakce těla na náhlé ponoření do studené vody odborníci rozdělují do tří nebo čtyř etap – fáze šoku (první dvě až tři minuty), fáze fyzické nezpůsobilosti (tři až pět minut a více), fáze podchlazení (po 30 minutách) a fáze kolapsu po záchraně.
Panice se nevyhneš
První fáze poněkud připomíná záchvat paniky. V okamžiku, kdy se studená voda dostane do kontaktu s tvojí pokožkou, spustí tvé tělo řadu nebezpečných a mimovolných šokových reakcí.
Již během několika vteřin po dopadu do vody člověk začíná bojovat o život. Pokud jsi v minulosti slyšel*a, že v takových chvílích nemáš podléhat panice, rychle zjistíš, že v takové situaci jsou podobné rady naprosto zbytečné, upozorňuje Národní centrum pro bezpečnost ve studené vodě.
Pokud je teplota nižší než pět stupňů, po dopadu do vody počítej se silnou bolestí. První reakcí těla na šok z chladu bývá většinou náhlé lapání po dechu a zrychlené dýchání (hyperventilace), které zvyšuje riziko, že vdechneš vodu a utopíš se. Ovládnout v této fázi svůj dech může být náročné i pro zkušené plavce. Armáda spojených států v článku radí, že hyperventilaci můžeš do jisté míry kontrolovat vydechováním přes sevřené rty.
Přidej se do klubu Refresher+ již od 125 Kč 25 Kč
Co se dozvíš po odemčení?
Zda dokážeš ve studené vodě zadržet dech delší, nebo kratší dobu.
Co udělá pád do studené vody s tvým srdcem, cévami a psychikou.
Po jakém čase stráveném ve studené vodě ztratíš kontrolu nad končetinami.
Hyperventilace vede i k hypokapnii, tedy poklesu koncentrace oxidu uhličitého v krvi. Ta způsobuje závratě, slabost, zvonění nebo bzučení v uších, křeče a necitlivost rukou a nohou a v horších případech i ztrátu vědomí. Ve studené vodě se také zkracuje čas, po který dokážeš zadržet dech.
Zdroj: Pexels
Studená voda způsobí také prudké zrychlení srdeční frekvence, zúžení krevních cév a zvýšení krevního tlaku. To může zranitelným lidem přivodit srdeční selhání nebo mozkovou příhodu. Ztráta kontroly nad dýcháním, bušení srdce a nastupující podchlazení ti nakonec zcela naruší jasné myšlení, následkem čehož můžeš udělat velmi špatná rozhodnutí.
Když tělo vypoví službu
Po třech minutách klesá tvá tělesná teplota natolik, že začneš postupně ztrácet cit v rukou a nohou. V závislosti na teplotě vody, tloušťce tvého oblečení a množství tělesného tuku začneš po několika minutách ztrácet kontrolu nad rukama, nohama, prsty a chodidly. Nastupuje slabost a vyčerpání. Odborníci z americké armády odhadují, že budeš mít asi deset minut, než tvé tělo vypoví službu.
Pokud by se ti zdálo, že nejlepším řešením je co nejrychleji doplavat na břeh, nemusí tomu tak být. Jakýkoliv pohyb ve studené vodě „vysává“ ze tvého těla teplo 25krát až 30krát rychleji než studený vzduch.
Výzkum Lifesaving Society uvádí, že 43 procent lidí, kteří se utopili ve studené vodě, se nacházelo jen dva metry od bezpečí, a 66 procent přibližně 15 metrů od bezpečí. Pokud jsi v rozbouřeném moři či řece, vlny mohou tvé bezmocné tělo „spolknout“ téměř okamžitě.
Kanadský fyziolog Gordon Giesbrecht vymyslel pro lepší pochopení prvních tří fází princip 1 – 10 – 1: Máš jednu minutu na získání kontroly nad dýcháním, méně než deset minut na sebezáchranu a hodinu, než upadneš do bezvědomí v důsledku podchlazení.
Udělej to jako Rose
Podchlazení nastává tehdy, když teplota jádra těla klesne na 35 stupňů. Pokud se ti podaří v ledové vodě přežít první dvě fáze (většinou díky záchranné vestě), po půlhodině už můžeš začít být vážně podchlazený*á – tvé tělo ztrácí teplo rychleji, než jej dokáže vyrábět.
Aby tělo zachránilo životně důležité orgány, jako jsou mozek, srdce, plíce, ledviny a játra, krevní oběh ve tvých končetinách se radikálně sníží, takže zřejmě nebudeš moci už vůbec hýbat rukama. Nastupuje i stále intenzivnější třes, jehož úkolem je vytvořit co nejvíce tepla.
Zdroj: Pexels
Zachránit tě může jakýkoli předmět plovoucí na hladině, na který můžeš vylézt – podobně jako Rose z Titanicu. Pokud to není možné, záchranáři doporučují polohu H. E. L. P. (Heat Escape Lessening Posture), která může snížit rychlost ztráty tělesného tepla. Přitáhni si kolena co nejblíže k obličeji a paže obepni kolem nohou, tím svým tělem vytvoříš něco jako plovoucí míč. Funguje to však jen tehdy, máš-li na sobě plovoucí vestu.
Umřít můžeš i na souši
Pokud strávíš ve studené vodě delší dobu, ani po záchraně ještě nejsi úplně mimo nebezpečí. Tzv. záchranný kolaps se může vyskytnout těsně před záchranou, během ní nebo po ní, tedy po vytažení osoby z vody.
Tonoucím osobám může náhle klesnout krevní tlak, a tak často až po záchraně upadají do bezvědomí. U citlivějších osob může dojít k selhání srdce. Navíc může teplota těla klesat i na souši. Topící se osobu je třeba zahřívat postupně, aby nedošlo k dalšímu šoku.
Jak přežít?
Pokud už se ocitneš v takové krizové situaci, měl*a bys alespoň přibližně vědět, co (ne)dělat. Toto jsou pokyny od americké pobřežní stráže a Červeného kříže:
1. Snaž se minimalizovat čas strávený ve vodě. Udržuj co největší část těla mimo vodu. Použij k tomu jakékoli plovoucí předměty.
2. Nesvlékej si oblečení. Nebude tě táhnout dolů, ale právě naopak – pomůže ti lépe se nadnášet a poskytne ti další izolační vrstvu.
3. Pokud ses propadl*a pod led a snažíš se dostat ven, vždy se obrať na místo, odkud jsi přišel*přišla. Led na tomto místě bude pravděpodobně silnější.
4. Zhodnoť své možnosti a vyvaruj se bezcílného plavání. Pokud nezvládneš doplavat do bezpečí, šetři energii, teplo (ideálně v poloze H. E. L. P.) a čekej na záchranu.
5. Pokud ses ocitl*a ve vodě s více lidmi, během čekání na záchranu se natlačte co nejvíce na sebe a obepněte se rukama, abyste šetřili teplo.
