O hrách, o jejich vývoji i o tom, proč se jeden fanda rozhodl vymyslet a začít vyvíjet hru právě z pražského metra.
Ačkoliv to spousta zapálených gamerů neregistruje nebo si to nepřipouští, jedním z nejoblíbenějších žánrů posledních let se staly různé simulátory. Jedním z klíčových faktorů, které je činí tak atraktivními, je jejich schopnost nabídnout autentický, ale zároveň uvolněný zážitek. Příkladem budiž Farming Simulator, který vyniká tím, že nabízí hráčům mimořádně realistický způsob, jak si na vlastní kůži vyzkoušet jízdu traktorem nebo obdělávání půdy. Každého ročníku se během prvního měsíce od vydání prodá více než dva miliony kopií, o čemž by se mnoha jiným hrám mohlo jen zdát.
Teď podobný simulátor vzniká i v Česku. Stojí za ním přitom jeden zapálený fanda Dominik Vojta, který se rozhodl doslova na kolenou vyvinout hru z prostředí pražského metra. Nese název Back in Service a díky projektu na Startovači se na jejím vývoji můžeš finančně podílet i ty. My ti teď přinášíme krátký rozhovor s jejím autorem.
Ahoj Dominiku, asi bych se tě nejprve rád zeptal, kde se vlastně vzala myšlenka udělat hru z prostředí pražského metra?
První nápad na hru z prostředí metra jsem měl už dávno v dětství. Vlakové simulátory mě jako dítě bavily a trať z pražského metra vždy chyběla. Vznikaly hry z londýnského metra, berlínského, ale na Prahu nikdy nedošlo. Tak jsem se to rozhodl udělat sám.
Můžeš nějak krátce popsat, o čem vlastně Back in Service bude a co bude smyslem hraní?
Smyslem hraní je zažít si a vyzkoušet, jak to takový strojvůdce v historii měl. V současnosti už to metro umí jezdit téměř automaticky, ale dřív to bylo něco jiného. Zastavit soupravu na správném místě, nepřejet stanici a zvládnout projet celou trasu na čas. A právě za jízdu na čas získává hráč virtuální měnu, která ho motivuje hrát dál. V současné době jde zatím zakoupit svítilnu, se kterou lze prozkoumávat tunely a různá tmavá zákoutí s až hororovou atmosférou. Celkově je atmosféra důležitou součástí hry. V budoucnu si hráč bude moci vylepšovat svůj virtuální byt a kupovat různé nástroje jako fotoaparát nebo sprej. Nápadů je hodně a v plánu jsou třeba i úkoly a řešení hádanek, které vůbec nevyžadují jízdu metrem.
Ty, pokud dobře chápu, vyvíjíš hru do velké míry sám, ale na pomoc sis založil projekt na Startovači, kde se na vývoj podařilo vybrat v době psaní 523 tisíc oproti požadovaným 74 tisícům korun. Zaskočil tě zájem ze strany veřejnosti? Víš o nějakých konkrétních lidech, kteří ti přispěli vysokými částkami?
Zájem mě zaskočil opravdu hodně. Myslel jsem, že za ty dva měsíce se pomalu dostanu k těm 74 tisícům, jestli vůbec, ale vybraly se za první dva dny. Neuvěřitelné. Mezi podporovateli je mnoho zajímavých lidí, se kterými už třeba komunikuji na Discordu, a i když jsem dostal příspěvky i z řad kamarádů, většinu lidí neznám.
Cítíš se teď pod větším tlakem? Jak to vlastně ovlivnilo tvoje přemýšlení nad hrou a tvoji práci?
Tlak cítím rozhodně větší, ale on to byl dost crunch už od začátku roku. Měl jsem za cíl, že testovací verze musí vyjít na začátku jara, a od toho jsem nechtěl ustoupit. Znamenalo to mnoho nocí u monitoru a málo spánku, navíc jsem vůbec nevěděl, jestli to bude někoho zajímat. Teď už vím, že je na to nějaký budget a nebudu to muset dělat celé sám. Z toho mám velkou radost a díky tomu vím, že hra vznikne.
Co se dozvíš po odemknutí?
- Na co konkrétně budou finanční prostředky využity.
- Odkud bral Dominik inspiraci.
- Jaké byly jeho dosavadní zkušenosti s herním vývojem.
- Jaké práci by se v budoucnu rád věnoval.
- Jaký zatím dostává od lidí feedback.
- Jaké další hry má v hlavě.
- Jaká vidí rizika v umělé inteligenci.
