Tento projekt by změnil cestování k moři a dost možná i celou ekonomiku naší země. Přečti si o tom, proč nikdy nevznikl, i když měl docela konkrétní obrysy.
Pobřeží Jaderského moře navštíví každoročně i milion z Čechů. Z některých částí republiky trvá cesta 6 hodin, z jiných zase klidně i 11 a více v závislosti na tom, odkud a kam přesně cestuješ.
Znáš to – balení, příprava, denní cesta s rizikem zácpy nebo noční cesta na prázdnějších silnicích. Co kdybychom ti ale řekli, že v minulosti existoval reálný projekt, který by tě s břehem Jadranu spojil jen za dvě a půl hodiny?
Představa o tom, že nasedneš na vlak v Českých Budějovicích a za pár hodin si máčíš nohy v oblíbeném Jaderském moři, zní nereálně až utopicky. Tento projekt však nezůstal jen v nějaké teoretické rovině, píše slovenský Denník N.
Plán výstavby železničního spojení Československa s Jaderským mořem byl na stole delší dobu. První vize měl už Tomáš Garrigue Masaryk, který na Pařížské mírové konferenci mluvil o potřebě a možnosti výstavby koridoru z Československa do Jugoslávie. Tento plán ale nakonec padl.
Po konci druhé světové války téma na první pohled nereálného projektu opět ožilo. Zabýval se jím jistý Karel Žlábek, který nebyl vystudovaným technikem a vlastně se ničím technickým ani v životě nezabýval. Jak uvádí iDNES, šlo o právníka a ekonoma s vizí, že z Československa se dá dostat na pobřeží Jadranu jen za něco přes dvě hodiny.
Nenechal se odradit
Žlábek možná nebyl žádný konstruktér, ale spíše vizionář a byznysmen, který měl zájem udělat v životě něco velkého. Okolí ho nejprve přesvědčovalo, aby se touto myšlenkou ani nezabýval. Československý ekonom si však nedal říct a z vysněné teorie udělal projekt, který postupně nabíral dost reálné rysy.
Co se dozvíš po odemčení?
- Jak by vypadala trasa z Československa na Jadran.
- Jakou roli by měl umělý ostrov Adriaport.
- Kolik bilionů by projekt stál.
- Jakou rychlostí by jezdily vlaky na této trase.
- Proč ho Sověti stopli.
- Jaké další tunely našly inspiraci v tomto projektu.
