Cesta k Jadranu za 2 hodiny? Plán na megaprojekt, který by Čechy přiblížil k moři, vznikl už za Masaryka

Plán byl jasný – vybudovat 410 km dlouhou železniční trať z Československa na Jadran. Z celkové délky železnice měl vlak cestovat až 350 km v tunelech. Začátek v Českých Budějovicích, postup do rakouského Linzu, zastávka v Klagenfurtu a konečná stanice s názvem Adriaport u města Koper, které dnes patří k populárním slovinským letoviskům.

V představách to pravděpodobně vypadá i dnes skutečně geniálně, ale v období 60. let minulého století byly jeho vize považovány spíše za bláznivé. Nejprve se papírů, na kterých se profesor Žlábek až fanaticky pouštěl do představování a popisování detailů projektu, nechtěl nikdo ani dotknout.

Doporučeno

„Chodily mi i výhružky smrtí. Týden jsme ani nevycházely ven.“ Rosie z Hell's Kitchen se potýká s extrémní kyberšikanou 30. září 2024 v 7:00

Technické a geopolitické otázky

Období, kdy Rakousko spadalo do západního bloku a Československo do Sovětského svazu, se kromě technických otazníků řešilo ve velkém i geopolitické téma. Tunel by totiž začínal v Československu, projížděl přes železnou oponu, procházel kapitalistickým Rakouskem, mírně se odklonil od trasy s cílem objet Itálii a dojel by do Jugoslávie, se kterou v daném období neměla komunistická vláda příliš dobré vztahy.

Profesor Žlábek navzdory všem technickým i politickým bariérám přenesl svou vizi na 200 stran, které měly podle všeho řešit většinu komplikací. Největším otazníkem od stavebních institucí bylo, co bude dělat Žlábek s odpadem a zeminou, které se v rámci ražení tunelu nasbírá opravdu mnoho, píše Stoplusjednicka.

I na tento zámek měl Žlábek na svazku správný klíč. Navrhoval totiž na jaderské straně v Jugoslávii vybudovat umělý ostrov, jehož základ by tvořila právě hmota vyražená z tunelu. Toto místo mělo nést název Adriaport a mělo jít o území Československa na jaderském pobřeží. To by znamenalo pohodlnou cestu vlakem k moři během tří hodin a navíc vlastní kus jadranské pláže.

Projekt dostal reálné obrysy

Přišel rok 1975 a Karel Žlábek předložil projekt zodpovědným stavebním úřadům. Nikdo příliš neví, k jaké změně v rozhodování došlo, ale najednou dostala vize tunelu na Jadran zelenou. Společnost Pragoprojekt dostala tento plán pod svá křídla, přičemž hlavním projektantem byl jmenován Ing. Borovička, píší Lidovky.

Před několika lety naprosto nerealizovatelný projekt se stále rychleji stával reálným. Vyčíslily se nejdůležitější částky, tedy náklady na výstavbu, údržbu, šetření na přepravě kamionů a zisky z placení celních poplatků.

Co se týče ceny výstavby, ta byla stanovena na přibližně 3 biliony korun. Žlábek plánoval vytížení tunelu tak, že denně jím ujede 220 nákladních vlaků a 36 osobních souprav, jejichž rychlost měla činit 160 km/h.

Dokončen měl být v roce 2020

Realizace měla začít v roce 1990 a odhadovaná doba výstavby byla stanovena na 30 let. K posunu či jakékoli výstavbě tohoto projektu však nedošlo.

Ať se to zdá jakkoli megalomanské či nereálné, mnozí se shodli, že tento projekt byl skutečně realizovatelný. Žlábek a další, kteří této vizi věřili, však narazili na neprůchozí zeď. Tou byl Sovětský svaz.

Prvním velkým problémem byly finance. Žlábek se setkal s pochvalou od rakouského prezidenta, který byl dokonce nakloněn jednat o finanční půjčce. Rakousko však bylo považováno za součást západního bloku, což Sověti rázně odmítali. Údajně existovalo riziko velké migrace z východního bloku do Jugoslávie, která s komunisty neměla nejlepší vztahy.

Tunel na Jadran dal základ jiným úspěšným projektům

Sen, kterému Karel Žlábek věnoval téměř polovinu svého života, byl v roce 1980 odložen oficiálně z finančních důvodů. Žlábek zemřel v roce 1984 ve věku 84 let, ale dá se klidně tvrdit, že jeho vize nezůstala nepovšimnuta.

Projekt Tunelu na Jadran dal základ několika stavbám, které byly úspěšně dokončeny a dnes patří k nejdokonalejším ve své sféře. Je oficiálně známo, že i Eurotunel, který pod vodou spojuje pobřeží Francie a Anglie, vycházel v některých částech právě ze Žlábkovy vize.

Parametry Tunelu na Jadran přebral také Gotthardský úpatní tunel, který vede přes horský masiv ve Švýcarsku a s délkou 57 kilometrů jde o jeden z nejdelších na světě.