Zpravodajský portál pro moderní generaci, která se zajímá o aktuální dění.
Zajímá tě aktuální dění? Zprávy z domova i ze světa najdeš na zpravodajském webu. Čti reportáže, rozhovory i komentáře z různých oblastí. Sleduj Refresher News, pokud chceš být v obraze.
Nepodařilo se uložit změny. Zkus se nově přihlásit a zopakovat akci.
V případě že problémy přetrvávají, kontaktuj prosím administrátora.
OK
Pětadvacetiletá česká herečka Leona si nedávno zahrála v hollywoodském trháku Vrána a v Los Angeles studuje u prestižní herecké koučky. Jaké má zkušenosti z „města andělů“?
Leonu si můžeš pamatovat ze seriálů Sex O'Clock, Duch, Policie Hvar nebo z filmů Stínohra a To ty nosíš smůlu, lásko. Už během střední školy začala spolupracovat s Prague Shakespeare Company, později odešla na kurzy herectví do Londýna a dnes studuje v Los Angeles u světoznámé herečky a koučky Ivany Chubbuck.
Ta svou techniku učila například i Brada Pitta, Jima Carreyho, Halle Berry, Gal Gadot, Evu Mendes nebo Emilii Clarke. Spolupracovala také se zpěvačkami Pink a Beyoncé. Čím Leona přesvědčila Chubbuck, aby mohla navštěvovat její hodiny, co všechno v LA zažila a jaké bylo natáčení amerického trháku The Crow, ve kterém si zahrála nejlepší kamarádku hlavní postavy?
Ambiciózní herečka také prozradila, jakého slavného herce potkala na festivalu v Cannes a přiblížila své další ambice na poli filmu. Uvidíme ji brzy v další hollywoodské produkci a ve větší roli? Pokud se ti líbí podobný obsah, přidej se do klubu Refresher+ a čti všechny články na našem webu bez omezení. Najdeš u nás rozhovory, profily osobností, zajímavosti či děsivé kriminální příběhy.
Se kterými herci a herečkami by si jednou chtěla zahrát.
Na kterou domácí spolupráci nejraději vzpomíná.
Začněme tvým jménem. Prezentuješ se už jen jako Leona bez příjmení Skleničková. Proč? Chtěla jsi být víc záhadná?
Leona odráží mou uměleckou identitu, nejen hereckou. Cítila jsem, že konečně nastal čas na změnu. Chtěla jsem letos do všech projektů vstoupit s novou identitou. Před nedávnem jsem se vrátila z Ameriky a tam se nikdo nepozastavoval nad tím, že mám jen jedno jméno. Umělecká jména jsou tam běžnější. Používá ho mnoho malířů či hudebních interpretů.
Bude poprvé v České republice vyučovat svou techniku pro herce, režiséry a scénáristy. Půjde o skutečně inspirativní událost ať už po umělecké nebo lidské stránce, protože Ivana toho opravdu hodně vybudovala. Masterclass se bude skládat z několika emocionálních cvičení a úkolů.
Nedávno tě diváci mohli vidět na velkém plátně po boku světoznámých herců v hollywoodském trháku The Crow (v distribučním překladu Vrána). Sice šlo o menší roli, ale je to velká prestiž. Jak se ti podařilo dostat se do tak velké americké produkce?
Podařilo se mi to díky skvělé castingové režisérce Maye Kvetny. Je to Američanka žijící v Praze a má agenturu, jejímž prostřednictvím obsazuje lokální herce a herečky do menších rolí ve velkých amerických projektech. Přes ni mě oslovili na casting.
Ve Vráně jsem měla mít malou roli, ale nakonec mě vybrali do role Emmy, nejlepší kamarádky hlavní postavy, kterou hraje zpěvačka FKA Twigs. Točili jsme zejména scénu, která byla pro příběh velmi důležitá, ale do finálního sestřihu se dostal jen krátký sestřih. Velice si však vážím, že mě pozvali na premiéru do New Yorku. Bylo super se znovu setkat s lidmi z produkce as herci.
Kde jste danou scénu natáčeli?
Bylo to v Česku na jednom zámku.
Jak se k tobě na place chovali herci Danny Huston a FKA Twigs? Setkala ses i s Billem Skarsgårdem? Protože ve filmu nejste vidět ve společné scéně.
Všichni byli super. S Billem jsme se na place setkali, ale netočili jsme spolu. Byli jsme v jiných scénách. Viděla jsem ho však už s tím temným make-upem ve filmovém kostýmu a s uměle vytvořeným tetováním. Vypadal skvěle. (úsměv)
Předpokládám, že s herci takového kalibru asi nepřicházíš do kontaktu každý den, neměla jsi před nimi příliš velký respekt?
Neměla, bylo to velmi příjemné a hlavně vzrušující. Jak jsi řekl, neděje se to každý den. Byl tam obrovský štáb a specifické to bylo i v tom, že poprvé jsem točila na kameru svoji smrt...
Ano, objevila ses v poměrně drastické scéně, ve které tě podřezali. Vím, že to bylo jen „jako“, ale neměla jsi z toho strach? Jak náročné bylo natáčení tvé vraždy?
Přidej se do klubu REFRESHER+
Co se dozvíš po odemčení?
Kolik ji během jednoho měsíce stojí život v LA.
Co by měl herec*herečka mít, chce-li být úspěšný*úspěšná.
Se kterými hollywoodskými režiséry by chtěla v budoucnu spolupracovat.
Čím bylo výjimečné natáčení filmu Stínohra od Petera Bebjaka.
Nakonec ve filmu mou smrt neukázali explicitně, ale jen prostřednictvím Billova výrazu tváře. Divák vidí to, jak se na mou vraždu dívá. Přesto jsme to, jak vykrvácím, točili na několikrát z různých úhlů. Nebylo snadné to zahrát uvěřitelně a autenticky. Ovšem věřím, že to mohlo být nakonec až příliš brutální a možná je lepší, že to ve finálním sestřihu tvůrci neukázali. Celkově jsem měla pocit, že nechtějí příliš zobrazovat násilí na ženách.
Jak dlouho jsi byla na place?
Byla jsem na setu skoro celou noc, protože jsme točili i to, co předcházelo mé smrti. Člověk zároveň stráví spoustu času maskováním a čekáním na maskování dalších herců.
Zdroj: Archív Leony
Uvidíme tě časem v dalších amerických filmech a ve větších rolích? Plánuješ naplno prorazit v Americe?
Uvidíme. (úsměv) Jsem vděčná za příležitosti, které přicházejí i se studováním v Americe. Čas ukáže.
Po boku jakých slavných herců bys jednou chtěla hrát?
Velmi obdivuji Cate Blanchett. Je mým snem zahrát si s ní ve společném projektu. Pak s Madsem Mikkelsenem, je to pro mě jeden z nejlepších herců vůbec. Dále by mě bavila spolupráce s Willemem Dafoem. Líbí se mi jeho divné role v divných filmech. (smích) Ráda bych si něco podobného také zahrála. Potkala jsem ho v Cannes, kde měl premiéru nejnovější film Yorgose Lanthimose Kinds of Kindness, ve kterém Dafoe hrál.
Ano, viděli jsme se na hotelu, kde jsem měla právě jedno setkání. Sice mě ještě nezná, ale jednou mě pozná. (smích) Bylo to husté. Zažít Cannes bylo skvělé.
Zdroj: Fabrizio Piscopo
Při jaké příležitosti jsi tam byla?
Byla jsem tam s českými producenty působícími v Londýně, se kterými spolupracujeme na filmu Muddy Shoes. Právě ohledně tohoto filmu jsme tam měli několik setkání. Z producentského hlediska to byla velmi obohacující zkušenost.
Máš také vysněnou spolupráci s nějakým uznávaným a oceňovaným hollywoodským režisérem?
S Darrenem Aronofskym, Lucem Bessonem nebo Robertem Eggersem na nějakém hororu produkovaném společností A24. (úsměv)
Lidi nepochybně zajímá, jaké jsou největší rozdíly v hollywoodské a domácí CZ/SK filmové produkci. Jaké nejzásadnější změny jsi zpozorovala?
Lidé mi často kladou tuto otázku, ale je těžké ji zodpovědět, protože jsem toho nezažila tolik na to, abych to uměla objektivně porovnat a zhodnotit. U každého projektu mám jiné pocity a celkově to záleží na tom, kdo za tím celým stojí. Osobnost samotného režiséra totiž velmi ovlivňuje atmosféru na setu. A nejradši mám, když na place nemám stres.
Který seriálový nebo filmový projekt na domácí půdě byl pro tebe největší školou a nejraději na něj vzpomínáš?
Srdcovka je pro mě Stínohra Petera Bebjaka. Byl to můj první větší projekt a větší role. Zároveň jsem spolupracovala s takovými esy jako Milan Ondrík nebo Hynek Čermák. Peter Bebjak je fakt speciální režisér a po Stínohře mě obsadil do dalšího filmu, konkrétně do pohádky Krakonošovo tajemství, což mě velmi potěšilo. Stínohra byla speciální i tím, že jsme to točili během pandemie covidu a jednu scénu jsme točili v lomu v hluboké ledové vodě někdy na začátku dubna, přičemž ten den ještě pršelo. Byla to poctivá „otužovačka“. (smích)
Zdroj: HangarFilms / Julie Vrabelová
Tvůj první dotek se zahraničními byly kurzy herectví v Londýně, po střední škole...
Právě že ne, bylo to ještě dříve, během střední školy. První dotek byla spolupráce s Prague Shakespeare Company. Je to divadelní společnost v Praze, ale vede ji americký režisér a herec, který žije v Praze se svojí ženou. Hráli jsme v Shakespearovské angličtině, což byl pro mě v podstatě nový jazyk. Šlo o výborný trénink angličtiny.
Seznámila jsem se s mezinárodním mindsetem a viděla jsem, jak herecká profese vypadá v zahraničí. S Prague Shakespeare Company totiž spolupracují herci z Francie, z Anglie nebo z Ameriky. Často přiletí do Čech jen proto, aby nazkoušeli a odehráli nějakou hru. Je to úplně jiný životní styl než u nás. Extrémně mi to rozšířilo obzory. Zároveň mě moc bavilo hrát v angličtině. I proto mě časem začal lákat Londýn.
Jakým způsobem tě kurzy herectví v Londýně jako herečku obohatily?
Lidsky mě to naučilo být v cizí zemi sama za sebe. Měla jsem však štěstí na skvělou rodinu, u které jsem bydlela. Vždy, když jedu do Londýna, se u nich zastavím na večeři. A co se týče herectví, velmi mi to otevřelo oči z byznysového hlediska. Naučila jsem se, co je showreel a že každý herec by ho měl mít. V Anglii to byla v té době naprosto normální, běžná věc, zatímco v Česku to teprve začínalo.
Jedná se o vlastní hereckou ukázku, video sestřih toho nejlepšího z tvých hereckých zkušeností. Naučilo mě to, že pro herce je velmi důležitá sebeprezentace a mindset, že člověk nesmí sedět na zadku, jinak se nikam nedostane. Je prostě dobré networkovat, nebát se, nestydět se, psát emaily s nabídkami a tak dále. I díky těmto věcem se může podařit úspěch, který se kdysi zdál být nereálný.
V Londýně jsi poznala již zmiňovanou Ivanu Chubbuck, která spolupracovala například s Charlize Theron, Halle Berry, Bradem Pittem, Jakem Gyllenhaalem, Sylvesterem Stallonem nebo Jaredem Letem. Čím jsi ji přesvědčila, aby tě přijala pod svá křídla v Los Angeles?
Nejdříve mi řekla, že předtím, než bych u ní mohla začít studovat, bych musela studovat tři roky s jejími učiteli nebo bych musela projít jejím londýnským hereckým masterclassem, aby zjistila, jak na tom jsem. Vybrala jsem si tedy druhou možnost. Když jsem s ní najednou byla na scéně, nesmírně jsem si to užila. Byl to pro mě katarzní zážitek. Na konci dvoudenního masterclassu mi Ivana řekla, že za ní můžu přijít do LA, z čehož jsem měla obrovskou radost.
Později mi řekla, že ji přesvědčila moje neoblomnost, tvrdohlavost a vytrvalost. Byla jsem totiž rozhodnutá, že chci studovat právě u ní a udělám pro to všechno. Když mi řekla, že můžu přijít na její hodiny, ihned jsem odletěla z Londýna zpět do Prahy, za víkend jsem vystěhovala celý svůj byt a v pondělí ráno jsem už letěla do Los Angeles. Sice jsem za ten víkend vůbec nespala, ale stálo to za to. Bylo to šílené, ale šlo o jedinečnou možnost.
Zdroj: Archív Leony
Jak toto studium probíhá?
Není to studium omezené časem, herci tam studují celý rok, kromě vánočních prázdnin. Je to něco jako herecký gym. Chodíš se tam zdokonalovat, když potřebuješ. Když už jednou můžeš chodit na její hodiny, můžeš se kdykoliv vrátit. Studuje u ní totiž také mnoho pracujících herců.
Někdy tam intenzivně chodí pár měsíců a potom se pár měsíců vůbec neukážou. Hřeje mě u srdce, že i já můžu být součástí této úžasné herecké rodiny v LA. A i tím jejím masterclassem v Praze chci tuto rodinu rozšířit dál a dát možnost rozvoje dalším talentovaným českým a slovenským hercům. Rozhodně zvu i tvůrce ze Slovenska.
Předpokládám, že celou cestu do USA, kurzy a ubytování sis musela platit ty sama. Asi to není levná záležitost a ne každý si to může dovolit. Aby měl běžný člověk přehled a uměl si to představit, kolik běžně utratíš za měsíc v LA?
Není to malá investice, ale vím, kam se chci posouvat a kým chci být, takže mi to za to stojí. Zatím se mi daří všechny výdělky z dosavadních projektů investovat do seberozvoje, studia a poznávání světa. Co se týká konkrétních částek, záleží, zda člověk šetří nebo ne. Já se šetřit snažím. Za měsíc mě život v LA vyjde kolem 50 tisíc korun. Je to ovšem jen hrubý odhad.
Užíváš si v LA i zábavu a parties, nebo se naplno věnuješ jen studiu?
Jasně, jinak by to byla nuda. (smích) Mám čím dál víc přátel, poznávám nové lidi, objevuji nová místa.
Potkala jsi v LA nějaké další slavné herce nebo celebrity?
Jednou jsme byli s kamarádkami na večeři v jednom podniku a byl tam také Kanye West. Přišel za námi jeho bodyguard s tím, že jestli bychom „panu Westovi“ dali názvy našich instagramových profilů. Bylo to velmi vtipné. Nejdříve se nás zeptal, jestli pracujeme v módní sféře, tak jsme mu řekly, že ne, ale jsme z filmové branže. Řekl, že prý to nevadí, stejně by s námi „pan West“ chtěl pracovat. Vzal si tedy naše Instagramy.
A ozval se vám?
Ne. (smích)
Neví, o co přišel. (smích)
Přesně. (smích) Jinak ty kamarádky, se kterými jsem tam tehdy byla, žijí v LA, a aby nedošlo k nedorozumění, i pro ně to byl čistý bizár. Neděje se jim něco takového každý den.
Marpo: Společnost by neměla ztrácet hodnoty. Celej život jsem snílek
29. září 2024 v 10:00
