V sibiřském permafrostu byla objevena vůbec první mumie šavlozubé kočky. Unikátní nález poskytuje vědcům cenné informace o vzhledu a chování těchto dávných predátorů.
Objevený exemplář je mládě šavlozubé kočky, která se po severní polokouli potulovala přibližně před 32 tisíci lety. Paleontologové dlouho diskutovali o vzhledu šavlozubých koček, doposud se totiž mohli opírat pouze o zkamenělé kosti a otisky nohou. Tato dobře zachovalá mumie jim ale nyní poskytuje vzácný pohled na to, jak tito tvorové opravdu za života vypadali. Informuje o tom časopis National Geographic.
Objev je významný i proto, že prozrazuje více o životním vývoji šavlozubých koček. Většina nalezených fosilií jsou totiž dospělci. Mumie mláděte tedy může vědcům odkrýt, jak podobná zvířata vypadala v ranných stádiích svého života.
Mládě bylo identifikováno jako mládě Homotherium latidens, což je druh šavlozubé kočky známý svými kratšími špičáky a hbitostí. Tito predátoři se vyskytovali převážně v Eurasii a Severní Americe. Díky své rychlosti dokázali ulovit mladé mamuty a další velká zvířata.
Exemplář nabídl paleontologům i zásadní informace o anatomii šavlozubce. Jednou z nich je například barva srsti. Jednotná tmavě hnědá barva mláděte odborníky překvapila. Dosud se totiž domnívali, že šavlozubé kočky měly srst vhodnou pro splynutí s travnatým, otevřeným prostředím, podobně jako dnešní kočkovité šelmy. Možné ale je, že tmavá srst mláděte mohla v průběhu života zesvětlit. Odpověď na tuto otázku ale s určitostí ozřejmí pouze případný nález dospělé šavlozubé kočky.
Dalším překvapivým objevem byly hluboké pysky mláděte. Ty napovídají, že by šavlozubé kočky mohly být schopné své dlouhé špičáky skrývat v tlamě. I tento fakt by bylo ovšem nutné ověřit u vyspělého jedince.
Odborníci také zkoumají unikátní stavbu tlapek mláděte. I ta se výrazně liší od stavby moderních koček. Vyznačuje se kulatějšími polštářky tlapek a absencí výrazného karpálního polštářku. Tyto rozdíly pomáhají vědcům pochopit, jak se šavlozubé kočky lišily od dnešních velkých koček, a nabízejí podrobnější obraz jejich anatomie a chování.
Studium mumie by mohlo přinést i další odpovědi na otázky o technikách lovu šavlozubých koček a o tom, jak se jejich tělo přizpůsobilo světu ovládanému obří kořistí. Kvůli klimatické krizi, která stojí nejen za roztáváním ledů a permafrostů, lze předpokládat, že podobných nálezů můžeme v budoucnu čekat více.
