Penny v letáku na tento týden nabídlo neobvyklou akci. V jejich letákové soutěži totiž můžeš kromě brambůrek, vína nebo toaleťáku vyhrát modelaci prsou. Tu řetězec propaguje obrázkem vyříznutého hrudníku s „dokonalými prsy“. Co nám na takové kampani vadí?
Penny vydává svůj akční leták pravidelně na každý týden. Vychází online i v tištěné podobě, pravděpodobně ho vídáš při vstupu do supermarketu nebo ve schránce svých prarodičů.
Možná si i kroužkovali, co v akci nakoupit. Na onom kroužkování Penny postavila celou kampaň, do které zapojila třeba i Jiřinu Bohdalovou nebo Václava Vydru.
V tomto týdnu si ale kromě zlevněných potravin mohli potenciální zákazníci zakroužkovat i prsa v akci. Nejde o kampaň na kuřecí maso, ale o propagaci soutěže, ve které se dá vyhrát poukaz na všelijaké odměny. Třeba minutu nakupování zdarma, odvoz limuzínou na nákup, příspěvek na splátku hypotéky nebo – dárkový poukaz na kliniku na modelaci prsou v hodnotě sta tisíc korun.
V nabídce jsou i méně hodnotné ceny, konkrétně nabídka 1 + 99 (tedy za jeden zakoupený kus dané věci jí dostaneš rovnou celou stovku) na třívrstvý toaletní papír, víno a brambůrky.
Propagace PPP a nereálný ideál krásy
Co se nám na prsou mezi zlevněným šunkovým salámem za devět devadesát nebo tuzemákem za sto devět devadesát nelíbí? Zkrátka a jednoduše jak, proč a kde se možnost nechat si upravit poprsí nabízí.
Když se tedy na prsa zaměříme, Penny spolupráci s klinikou podporuje snad tím nejméně vhodným způsobem. Prsa, která vidíme, jsou totiž daleko od těch, která jsou dlouhodobě dosažitelná. Pevná a velká prsa jsou totiž spíše než realitou nereálný ideál krásy, který nám společnost cpe. Prsa totiž můžou být malá, velká a dokonce, pozor, i povislá. A všechna jsou v pořádku a krásná.
Proč bychom, pokud si jdeme pro toaleťák nebo jablka (ano, obojí se nachází na stejné stránce letáku hned pod probíraným hrudníkem) měly připomínat, že jsou naše prsa možná povadlá a měly bychom začít prahnout po nových?
Na kauzu na Instagramu mezi prvními upozornila Terézia Ferjančeková (@zrzavaslovenka) z podcastu Vyhonit ďábla, kde mluví o lásce, potěšení a vztazích. Za problematický považuje způsob, jakým Penny operaci prezentuje. „Ženské tělo není objekt, much? Penny ani neslyšelo takovou větu. Ženské tělo tu už ani nemá hlavu, rozebrali jsme ho na kusy,“ poukazuje na ilustrační fotku, kde ke vidět jen vyříznutý hrudník ve žlutých bikinách, tedy bez hlavy nebo dolní poloviny těla.
HBO oznámilo, kdy uvidíme The Last of Us. Venku je i teaser s novou postavou
7. ledna 2025 v 9:20
Hlavní problém ale vidí právě ve způsobu, proč a hlavně jak nám je možnost nechat si předělat prsa prezentovaná. „Takhle zneužívat tlak na neexistující a nedosáhnutelný ideál ženské krásy v letáku na potraviny. Víte, kolik žen má problém s jídlem? Buď hladovíme, nebo se nárazově přejídáme, nebo držíme nesmyslné diety nebo si necháváme dělat plastiky od výmyslu světa, abychom se zavděčily,“ napsala do svých stories.
„Abychom měly menší nebo větší prsa, hubenější ruce a mohly jsme si obléknout plavky...Kdybyste náhodou u nakupování zapomněly, jak blbě vypadají blbě vaše povadlá prsa vypadají, tak nebojte, Penny pro vás má řešení. ‚Vyhrajete je u nás‘,“ dodala ještě moderátorka.
„Zdravý vztah k vlastnímu tělu ovlivňují rodiče i reklamy v médiích“
Spojení s poruchami příjmu potravy vystihla přesně, na tom se shoduje i odbornictvo. „Sebepojetí a zdravý vztah k vlastnímu tělu ovlivňují od mala svým vzorem rodiče, ale také reklamy v médiích a v dospívání komunikace na sociálních sítích,“ řekl třeba pro 1. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy klinický psycholog a psychoterapeut Jan Kulhánek z ambulance Anděl v Praze.
„Poruchy příjmu potravy mají řadu různých příčin i projevů, společná je nespokojenost se sebou, větší míra závislosti na mínění druhých o nás a snaha v něčem uspět. Když se všechny tyto tři faktory sejdou, a to ve velké intenzitě, stane se z normálních pochybností posedlost a ze svébytné osobnosti nešťastný člověk sledující svou postavu a počítající kalorie,“ vysvětlil tehdy psycholog mechanismus onemocnění.
Nejsme si úplně jistí, zda je rozruch kolem akce kvůli tomu, že je dobrá a bláznivá. Bláznivé nám přijde spíš přesvědčení, že střihnout hrudník jako z reklam kultovního Sexistického prasátečka do slevového letáku přijde někomu v roce 2025 jako bezva nápad.
S jeho tvrzením souhlasí i výsledky výzkumu, který se ptal běžných lidí, co za poruchy příjmu potravy vlastně může. Za jejich rozvoj podle Čechů a Češek můžou kromě vrstevníků a rodičů právě společenské a kulturní normy (myslí si to 60 procent z nich) i sociální sítě (ty jako viníka označilo 63 procent tázaných).
Mimochodem, celá třetina českých dětí je nespokojená se svým tělem a právě podle dat citované první lékařské fakulty je prevalence mentální anorexie u mladých žen a dívek je 0,5 až 1 procento v populaci.
Penny si za svou kampaní stojí. „Silikonová prsa jsou produktem, který už dávno není tabu. Přesto je tady spousta těch, co mají potřebu to řešit. Přišlo nám vtipné vzít tento ‚produkt‘ a odkomunikovat ho tak, jak komunikujeme běžné akce – pár, různé velikosti, škrtlá cena – a tvářit se, že to do Penny patří. Jasně, že ne, a každý soudný člověk to pochopí,“ argumentuje Vít Vojtěch, šéf strategického marketingu Penny v rozhovoru pro Marketing a Média.
„Náš hlavní cíl je v jiném světle ukázat, že v Penny jsou ty nejlepší akce. Akce, které jsou tak dobré, tak originální, tak bláznivé, že se o nich lidi baví,“ doplnil Vojtěch.
No, nejsme si úplně jistí, zda rozruch kolem akce je kvůli tomu, že je dobrá a bláznivá. Bláznivé nám přijde spíš přesvědčení, že střihnout hrudník jako z reklam kultovního Sexistického prasátečka na úvodní stranu slevového letáku přijde někomu v roce 2025 jako bezva nápad.
Paradox plastických operací
Don't take us wrong. Pokud se někdo pro modelaci prsou nebo jakýkoliv jiný zákrok rozhodne, je to jeho*její věc. Tím spíš, pokud mu*jí operace pomůže se ve svém těle cítit se lépe.
Každý má právo na to, dělat si se svým tělem, co uzná za vhodné. Malovat se, lakovat si nehty, zvětšovat si či zmenšovat si části těla. Na zkrášlování sebe samých nic špatného nebo nefeministického není.
Na druhou stranu je ale důležité bavit se o tom, co nás k takovým rozhodnutím přivádí. Proč nejistoty nebo pochybnosti o svých tělěch vůbec máme?
Nezapomnělas být dnes dost hot?
Dochází tak k fenoménu, který s kolegy popsala například výzkumnice Sarah Bonell. Ta tvrdí, že jsou to právě nerealistické standardy, které nás společně s medicinským průmyslem tlačí do operací. Na druhou stranu ale soudíme ty, které je podstupují.
Když bychom tak mluvily o prsou, na jednu stranu pomluvíme známou, která má umělé a nerealistické balóny, ale stejně tak i sousedku, „která je má po dětech úplně vytahaný“.
Jenže obojí, vytahaná, malá i velká prsa jsou v pořádku. Co ale není, je právě onen tlak a přesvědčování žen, že jejich prsa musí být pevná a velká. I na místech, kde si chceme jen v klidu koupit náš oblíbený jogurt, třeba i za tu lepší cenu.
Jsou to právě podobné sexistické a objektifikující kroky, které se nás dennodenně snaží nacpat do určitých škatulek. „Žijeme v patriarchální společnosti, samozřejmě, že se samy sebe musíme ptát, proč jako ženy své nejistoty máme,“ argumentuje například ve své eseji Jara Majerus.
„Nic proti tomu, že se pro tento zákrok někdo rozhodne, ale asi by to na mě nemělo vyskakovat, když si jdu koupit jogurt, jako takový reminder toho, jestli jsem nezapomněla být mladá, pevná a hot, hlava nehlava,“ shrnula na svém profilu i Maky Brabcová z profilu @sklonykfeminismu.
