RECENZE: Překoná Split Fiction očekávané GTA VI? Je to herní zázrak jako žádný jiný

V jedné takové se budeš snažit zachránit planetu před umírajícím sluncem, v jiné se proměníš v prdící duhové prase a v další si zavzpomínáš na SSX Tricky z Maxihry. Jde o vedlejší obsah, ale zaručujeme ti, že si z něj nenecháš ujít ani vteřinu.

Desítky unikátních herních mechanismů a dokonalé technické zpracování

Vývojáři pro tuto hru vymysleli a dokonale implementovali desítky jedinečných herních mechanik. Ať už jde o proměnu postav v jinou bytost, různá zařízení nebo zvířecí pomocníky, neustále čelíš novým výzvám a máš k dispozici nové pohyby nebo útoky.

Zvládnout to na takové úrovni bez jakýchkoli technických chyb, s tak detailním vizuálem a napříč tak komplexní hrou za čtyři roky, a to vše s týmem zhruba 80 vývojářů, kterými oplývá švédské studio Hazelight? To je ve světě videoher přímo zázrak.

Split Fiction je extrémně detailní hra s mistrovským technickým stavem. Recenzovali jsme ji na PS5 Pro, kde fungovala bezchybně, což se u nových her téměř nikdy nestává. Navíc jde o titul, kde vývojáři v podstatě nonstop vykreslují dvě hry, protože každý hráč vnímá herní svět po svém a pokaždé vidí jiný obraz.

Kromě hratelnosti však asi každého dostanou nádherné a barevné kulisy sci-fi a fantasy světů. Často se můžeš zastavit a kochat se krásnou scenérií, ať už přírodní, nebo plnou strojů v kyberpunkovém prostředí. Nejedná se o žádné malé, osekané úrovně.

Světy ve hře Split Fiction jsou velmi rozsáhlé a jejich procházení zabere spoustu času. Neustále se přitom přesouváš z jednoho bodu na druhý. Svědčí to o geniálním level designu, jaký se opravdu jen tak nevidí. 

Jedno překvapení za druhým

Během 12 až 15 hodin hraní jsme si s parťákem nikdy nebyli jisti, co přijde příště. Právě úžas, příjemná překvapení a nečekané nápady na design úrovní nás neustále bavily a nechtěli jsme, aby hra skončila. Závěr je však mimořádný. Poslední úroveň je něco, s čím jsme se ve videohrách ještě nesetkali. Když vývojáři tvrdili, že něco takového ještě nikdo neudělal, nepřeháněli.

Závěrečná úroveň kombinuje několik kreativních nápadů s mistrovským technickým zpracováním a výsledkem je jedna z nejpropracovanějších úrovní v herní historii. Je jasné, že se jí budou inspirovat i další vývojáři. Nechceme však prozrazovat, o co se jedná, protože to by si měl každý vyzkoušet sám.

Příběh je osobní a emotivní, ale také kritizuje umělou inteligenci

Příběh má silný podtext kritiky umělé inteligence. Korporace kradoucí kreativitu a nápady odkazuje na společnosti, které na základě výtvorů a práce svých zaměstnanců trénují umělou inteligenci, aby je později propustily a nahradily stroji a AI. Tvůrci na to v průběhu příběhu několikrát odkazují a zdůrazňují, co lidé přinášejí umění a proč lidskou kreativitu nelze nahradit.

Mnohem důležitějším aspektem příběhu je však kamarádství dvou hlavních postav, které si k sobě musí najít cestu a začít si důvěřovat. Přitom oba poznávají svá temná zákoutí, což vytváří osobní a emotivní příběh. Rozhodně to převyšuje It Takes Two, a to jak z hlediska dialogů, tak funkčního citového propojení postav, což je něco, co mnoho lidí považovalo za nemožné.

Drobné nedostatky v jinak fantastické hře aka žádné minihry

Ani Split Fiction však není dokonalá hra. Variabilitu herních mechanismů a nekonečný příval nových a nových způsobů a stylů hraní jsme již chválili na maximum. Má to však i svou negativní stránku. Pokud si nějaký herní segment nebo speciální schopnost oblíbíš, budeš se s ním muset rychle rozloučit. Zatímco jiné hry pracují s osekaným souborem herních mechanik, hráč je má alespoň k dispozici déle a může si je naplno užít.

Ve Split Fiction je však tvůrci rychle nahradí novými. Je skvělé, když je něco uděláno tak dobře, že se toho nemůžeš nabažit, ale někdy mohli dát prostor, aby si to hráč*hráčka užili déle. Je také těžké uspokojit potřebu originálních a kreativních nápadů a zároveň dát všem dostatek času a možností si je užít. Vývojáři z Hazelight Studios zatím tuto zlatou střední cestu neobjevili.

Druhou, mnohem větší výtkou je absence miniher. Měli je v titulech A Way Out a pro It Takes Two jich vymysleli více než dvacet, ale ve Split Fiction není jediná klasická minihra, ve které by hráči mohli soutěžit mezi sebou nebo porovnávat své schopnosti.

V It Takes Two sloužily jako skvělé odreagování od hlavního příběhu a fungovaly jako zábavná intermezza. Je nepochopitelné, proč v této hře nejsou, a řada lidí bude nepochybně zklamaná. Do jisté míry je nahrazují vedlejší příběhy, ale zdaleka to není totéž.

Kromě těchto dvou věcí však není hře v podstatě co vytknout. Někomu možná ještě bude vadit, že je o něco náročnější než It Takes Two. Vyžaduje od více pozornosti a můžeš vícekrát umřít, ale na druhou stranu byli vývojáři velmi štědří, co se týče checkpointů. Pokud zemřete oba najednou, hra vás vrátí zpět jen o několik sekund, takže to není nic frustrujícího.

Končit recenzi na mistrovské dílo, jako je Split Fiction, slovem frustrující se ale nehodí. Je to oslava hratelnosti, kreativity a originality. Režisér hry Josef Fares a jeho tým vědí, jak vytvořit zábavné tituly v kouzelných světech.

V případě té nejnovější spojili funkční příběh s charismatickými postavami, pozoruhodné herní mechanismy, nádherný vizuál, bezchybnou technickou stránku a neuvěřitelnou závěrečnou úroveň. V herním průmyslu se o ní bude mluvit ještě hodně dlouho. Co víc si můžeme přát? No, snad jen ty chybějící minihry. Jestliže jsme Astro Botovi dali 9/10, zde musíme jít ještě výš. Split Fiction je jasným adeptem na hru roku a zaslouží si 9,5/10.

Split Fiction, stejně jako předchozí hry od Hazelight, lze hrát pouze ve dvojici. Zároveň však stačí, když si hru koupí pouze jeden hráč. Díky Friends Passu si totiž můžete pozvat libovolný počet přátel a hrát zdarma. Navíc můžete hrát společně, ať už na PC nebo na konzolích. A poslední lahůdka? Hra stojí pouhých 50 eur.