„Nejbolestivější pro mě je, že si například nedokážu v hlavě přehrát nějaké vzpomínky s blízkými, kteří už nejsou mezi námi.“ Influencerka Petra (Petush Nasklee) říká, že má afantazii a kromě toho, že si nedokáže představit chuť, zvuk nebo vůni, si nedokáže v hlavě představit ani žádnou vzpomínku nebo obyčejné jablko.
Pokud máš úplnou afantazii, nedokážeš si v mysli vizuálně představit jakékoliv předměty a někteří lidé dokonce ani lidi. Zavřeš oči, chceš si představit stůl, ale nevidíš nic. Dokážeš si však obrazy uvědomovat abstraktně prostřednictvím jiných smyslů, jako například pocity či chuť jídla.
Britský neurolog Adam Zeman působící na lékařské škole v Exeteru (jeho otec byl český historik Zbyněk Zeman) nám v rozhovoru potvrdil, že většina lidí s afantazií si dokáže představit, jak chutná jablko, jak ho žvýkají v ústech a co přitom cítí, ale nedokážou si jablko vizuálně představit.
Adam Zeman v roce 2015 vydal po desetiletém zkoumání výzkumnou práci zaměřenou na tuto netradiční formu fungování mozku. Nazval ji afantazie (z řeckého „phantasia – představivost“ a předpony „a“, tedy „bez“, takže něco jako „bez představivosti“) a nedávno o ní vydal i knihu.
Lidé s afantazií mají problém i vzpomínat na minulé události. Nedokážou si představit, jak se s někým setkali či jak vypadalo místo, kde byli, i když si pamatují, o čem se bavili.
Afantazie nemá žádné oficiální dělení a kategorie, avšak expert na afantazii, britský neurolog Adam Zeman, nám představil jistou formu dělení.
Afantazie se dělí i podle toho, zda si člověk s ní žijící má problém představit si jen obrazy, nebo i chuť, vůni a jiné smyslové vjemy. Existuje více dalších subkategorií, jako například ta, ve které jsou lidé, kteří si nedokážou ani vybavit tváře rodiny či přátel.
Někteří lidé rozdělují částečnou afantazii ještě podle toho, zda si při ní člověk dokáže představit předměty, ale ne místa (takzvaná „scene aphantasia“), nebo si zase dokáže představit místa, ale ne předměty („object aphantasia“).
Jak sní člověk, který si neumí nic představit?
Přestože si lidé s afantazií během bdělého stavu nedokážou vyvolat vizuální představy, až 60 procent z nich uvádí, že mají vizuální sny – často stejně živé a detailní jako lidé bez afantazie. „Způsob, jakým mozek generuje obrázky v mysli během spánku při snění, je jiný, než ten, který je zodpovědný za jejich tvorbu během bdělého stavu,“ vysvětluje neurolog Adam Zeman.
„Sny mám velmi divné a někdy abstraktní. Lidé v těchto snech jsou jako obyčejní lidé, ale předměty, které drží, mají divný tvar, nebo se kolem těchto osob divně pohybují barvy. Dokonce domy mají někdy až umělecký tvar,“ řekl pro Refresher „afantazik“ Filip, který si uvědomil, že jeho mozek pracuje jinak už v hodinách výtvarné výchovy.
Nemá však úplnou afantazii: „Někdy si dokážu představit objekt, ale není v něm barva, jako kdyby byl pouze nakreslený na černém plátně bílou tužkou a někdy si tento objekt v hlavě nedokážu představit vůbec.“
Máš afantazii i ty?
Prvotní odhady tvrdí, že afantazii má v rámci populace 1-4 procent lidí, což potvrzuje i britský neurolog Adam Zeman. Je však náročné odhadnout, kdo ji má, protože mnoho lidí o tom neví. Zeman pro Refresher potvrdil, že je zcela běžné, že si to lidé neuvědomí po celý svůj život. Mnoha lidem, kteří ho oslovili s tím, že také žijí s afantazií, bylo i 70 či 80 let.
Pokud chceš zjistit, zda ji máš i ty, zkus zavřít oči a představit si konkrétní osoby, předměty a místa. Pokud je nevidíš detailně, měl*a by sis udělat test VVIQ. Adam Zeman mluví i o zajímavé situaci při představení Slunce. Když si člověk představuje Slunce, zúží se mu zornice. Člověku s afantazií se to však nestane.
Lékaři a neurologové, včetně neurologa Adama Zemana, nevnímají afantazii jako nemoc či postižení, ale spíše jako charakteristiku toho, jak pracuje mozek. Stovky „afantaziků“, se kterými komunikoval, mu řekly, že by nechtěly, aby afantazii doktoři vnímali jako nemoc či handicap. Dokonce mu lidé řekli, že by chtěli mít vizuální představivost, ale pouze na den. Báli se, že by jim spíše uškodilo, kdyby jejich mozek začal zcela jinak pracovat.
Afantazie překvapivě neomezuje kreativní práci. Má ji například i Ed Catmull, spoluzakladatel slavného studia Pixar tvořícího oscarové animované filmy. Afantazii má i úspěšný fantasy spisovatel Mark Lawrence (Emperor of Thorns).
Mnoho umělců řeklo neurologovi Adamu Zemanovi, že neschopnost vizualizovat si v hlavě věci je spíše donutila k většímu kreativnímu podnětu. Jak je to například s kreslením?
„Mají informaci o tom, jak daný předmět vypadá, ale nedokáží ji zpracovat jako vizuální představu. Proto dokáží předmět nakreslit, i když si ho nedokáží představit. Když kreslíme specifický předmět, kreslíme ho z paměti, to znamená, že můžeš mít vizuální paměť a zároveň nemít vizuální představivost,“ vysvětluje Adam Zeman.
Člověk s afantazií se například může pět minut dívat na vlajku, ale několik sekund po tom, co se na ni přestane dívat, si ji už jistě nedokáže představit. V prvních sekundách však může mít před očima jakýsi obraz či barvy, když se na ně oči velmi dlouho soustředily.
Adama Zemana jsme se ptali, zda lidé s afantazií nemají problém při couvání. Vědí, jak dlouhé je jejich auto, ale řekněme, že nevidí dobře dozadu. Dokáží si ve virtuálním prostoru představit zadní část svého auta a to, kde se bude nacházet, když auto zastaví?
„Neměli by mít problém takto zaparkovat. Rozhodně to není tak, že lidé s afantazií mají více nehod,“ vysvětlil Adam.
Lidé s afantazií podle něj a jeho výzkumů mají skvělé prostorové vnímání a s tím souvisí i to, že si někteří dokonce dokáží vytvořit takzvaný „Mind Palace“. Tento pojem budou znát fanoušci seriálu Sherlock Holmes.
Slavný detektiv si v mysli vytvořil „paměťový palác“, do jehož částí mohl vstoupit a v každé z nich se nacházela jiná informace, takže na ni nikdy nezapomněl. Část mozku odpovědná za vizuální představivost je totiž jiná než ta, kterou používáme na orientování se v prostoru.
Neurolog Adam pro Refresher potvrdil, že afantazie negativně ovlivňuje i paměť. Člověk s afantazií si totiž pamatuje méně detailů a věcí ze svého života. Ať už jde o setkání s jinou osobou, událost či dovolenou před rokem, poví ti o ní mnohem méně detailů než člověk, který afantazii nemá.
Petra vzpomíná i na konkrétní příklady, kdy jí afantazie překáží v praxi: „Nevím, co z mého šatníku se k sobě hodí, takže dokud to nevidím na sobě v zrcadle, nedokážu si naplánovat outfit. Zařizování bytu je pro mě také peklo, stejně jako vymýšlení kreativních make-upů či tvorba online obsahu. Ten tvořím až na základě nějakého podnětu, případně pokud jde o něco grafického, inspiruju se něčím, co se mi líbí, a následně do toho vnesu něco svého.“
Výhody afantazie na psychickou pohodu
Afantazie může mít i výhody. „Nebývám zklamaná z výsledku, protože jsem neměla žádnou konkrétní představu, ke které bych se snažila dostat,“ říká Petra, která zjistila, že má afantazii po třicítce díky videu na TikToku.
Neurolog Adam Zeman říká, že jsou důkazy o tom, že afantazie snižuje potenciál výskytu depresí či duševních onemocnění.
„Člověk, který si nedokáže vizuálně nic představit, má menší předpoklad k tomu, aby se mu projevily deprese. Zároveň se dokáže snadněji dostat z rozchodu, odloučení či stěhování do jiného města. Zajímavé je i to, že při čtení strašidelných knih se lidé s afantazií nepotí a nezneklidňují tak jako jiní lidé.“
Kvůli afantazii se však Petra setkala i s nepříjemnými situacemi. Tématu se totiž chytil influencer Filip Sulík, který se sarkasticky pokusil zesměšnit jak afantazii, tak samotnou Petru.
Jak vnímá Petra jeho reakci a lidi, kteří se kvůli tomu nahrnuli na její sociální sítě a píšou jí tam provokativní komentáře? Nejenže se jí smál on, ale posměšné a urážlivé komentáře začali lidé psát i pod její vlastní příspěvky.
„Trochu mi to připomíná děti, které se ve škole někomu smály tomu, že někdo nosí brýle, má křivé zuby nebo má dyslexii či dysgrafii,“ popisuje situaci Petra.
Vzkaz pro Filipa Sulíka má i renomovaný britský neurolog Adam Zeman: „Je trochu nevychovaný, že? V první řadě dělá chybu, kterou jsem již několikrát viděl u jiných lidí, když předpokládá, že jeho zkušenosti jsou stejné jako zkušenosti ostatních lidí. Každý jsme v něčem jiný, ale myslím, že tohoto chlapa o tom nijak nepřesvědčíš.”
Několik zajímavostí na závěr:
- U velmi malé části lidí s afantazií se projevuje vyšší pravděpodobnost výskytu autistických rysů.
- Do jisté míry je tato charakteristika fungování mozku dědičná, ale vědci ještě nenašli geny, které by to způsobovaly.
- Samotná afantazie může vzniknout i po úrazu či operaci a nejvíce ji ovlivňuje levá zadní strana mozku.
- Afantazie se nedá zvrátit.
