Filmů podle knižní předlohy je stále více a více, jak scénáristům docházejí nápady. To samé platí i pro hororový žánr.
Hororový žánr je pořád více žádaný a zdá se, že míra otrlosti diváka už překročila svoji hranici několikanásobně. Scénáristi musí stále přicházet s novými a originálními nápady, ale těch už je opravdu jen poskrovnu. Většina hororů se ve většině případů velmi opakuje, nebo kopíruje sama sebe. Ideální je pak předat zodpovědnost někomu jinému, kdo s vymýšlením dobrých příběhů nemá problém. Řeč je o spisovatelích a jejich kouscích, které jsou, v případě úspěšnosti, převedeny na filmové plátno. A přestože je u hororu důležité především diváka vystrašit, i hororová literatura má široké zastoupení jako podkladový materiál pro filmy. Na nesčetných stranách knihy je totiž možné lépe vykreslit atmosféru a vzbudit ve čtenáři pocity, kterých u filmového zpracování nemůže dosáhnout. Ano, i kniha v tobě může vzbudit strach a my jsme se rozhodli dát dohromady žebříček té nejlepší kombinace hororová kniha - film.
(1986 - 1987)
Hellraiser patří mezi největší kulty 90. let nejen u nás, ale i ve světě. Režisérem, scénáristou a zároveň i tvůrcem knižní předlohy (povídky) je Clive Barker. Podle krále hororů Stephena Kinga je jedním z největších talentů a nejvýraznějším mužem v nástupnické generaci. Podle mého je to člověk, který nejenže překonal jistou hranici, ale zároveň za sebou i spálil mosty a poslal hororový žánr někam úplně jinam. To můžeš pozorovat jak v povídce, tak ve filmovém zpracování Hellraisera. Tento film, který se dočkal řady dalších (podstatně horších) pokračování vypráví příběh muže, který se navrací z pekla zpět do své fyzické podoby. Aby to bylo pořádně zvrácené, ke svému návratu potřebuje lidské oběti, jejichž „požíváním“ získává zpátky svoji fyzickou podobu. Takže něco podobného jako v Mumii, ale podstatně nechutnějšího. Povídka, kterou najdeš pod názvem The Hellbound Heart patří mezi jedno z nejlepších hororových děl posledních dekád.
(1952 - 1963)
Málokdo ví, že jeden z nejznámějších filmů od mistra napětí Alfreda Hitchcocka vychází z knižní předlohy. O tu se postarala Daphne du Maurier, mistryně dokonalé atmosféry a nečekaných závěrů. Povídku najdeš ve sbírce The Apple Tree a po přečtení tě možná překvapí, že většina povídek je ještě poutavějších než Ptáci. Název filmu víceméně vypovídá o hlavní zápletce. Jelikož je snímek notoricky známý, přiblížím děj jen krátce. Ústřední postavou je atraktivní blondýnka, která přijíždí do Bodega Bay za svým přítelem. Po cestě je napadena agresivním rackem. Útoky ptactva se stupňují a nakonec se jich mračna snáší nad městem, které terorizují svými ostrými zobáky a drápy. Mistr thrilleru a atmosférického hororu Alfred Hitchcock si se zpracováním povídky věděl rady a převedl ji na plátno se zcela identickou atmosférou, jakou zažiješ při čtení.
Dracula
(1897 - 1992)
Drákula je notoricky známou postavou jak na plátně, tak v knižní formě. Asi málokdo neslyšel o tomto upířím hraběti, který přes den spí, aby mohl v noci hodovat. Román od Brama Stokera neztrácí na kouzle ani po více než sto letech od svého prvního uveřejnění. Kniha, která je psána formou deníkových zápisků, je neuvěřitelně čtivá a drsná, až člověka překvapuje, že něco takového mohlo vzniknout už na konci 19. století. Nestárnoucí klasiku se pokusilo zpracovat vícero režisérů. Já bych nejvíce doporučil zpracování z roku 1992 od Francise Forda Coppoly. Román je zpracován v celé své šíři a my můžeme sledovat temné dějiště v Transylvanii, na kterém se odehraje bitva o duši krásné Miny. Pro fanouška hororů je jak kniha, tak film stoprocentní povinností.
(1977 - 2005)
The Amityville Horror je název knihy od amerického autora Jaye Ansona. Ten se inspiroval vyprávěním rodiny, která se nastěhovala do domu, v němž byl za podezřelých okolností postřílená celá rodina brokovnicí. Otec od rodiny se měl například každou noc probouzet ve 3:15 (v čase, kdy přibližně došlo k hromadné vraždě) a odcházet ven z domu. Psi odmítali chodit do horního patra, kde došlo ke zločinu, děti od rodiny spaly ve stejných polohách, v kterých zemřely děti usmrcené rodiny a v některých pokojích se neustále držela hejna much. Můžeme se jen dohadovat, co je na jejich tvrzení pravdy, avšak skutečností je, že hned v roce 1979 vznikl bravurní film Horor v Amityville, po němž následovalo několik dalších zpracování knihy, až k nejnovějšímu 3:15 zemřeš.
(1971 - 1973)
Jak už to tak vypadá, tak většina kultovních klasik hororové kinematografie vychází z knižní předlohy. Nejinak je tomu i u filmu, který šokoval na začátku 70. let. Kniha Exorcista je dílem William P. Blattyho, který toho příliš nenapsal, o to více se však s tímto dílem blýsknul a přinesl čtenáři přelomové dílo, které je považováno za nejdramatičtější hororovou knihu od Draculy. Atmosféru knihy možná trošku kazí spousta lékařských pojmů a přemíra „pánbíčkaření“, ale to se tomuto přelomovému kousku dá prominout. Už jen díky tomu, že položil základ k jednomu z nejdůležitějších hororů minulého století. Film od Williama Friedkina se drží knihy a vypráví o malé dívce Regan, která žije se svojí svobodnou matkou ve Washingtonu v USA. Dívenka záhy začne projevovat nadpřirozené symptomy - levituje, disponuje extrémní fyzickou silou a chová se zcela nepřístojně. Přivolaný kněz se pak rozhodne k vymítání ďábla, jímž je holčička zřejmě posedlá. Proti filmu pak protestovala nejenom církev, ale i veřejnost, které se nelíbily vulgarity a nepřístojné záběry.
(1977 - 1980)
A konečně přichází i na samotného krále hororu - Stephena Kinga. Většina z jeho téměř sedmi desítek knih byla zfilmována, avšak většina z nich velmi nevalně. O něčem takovém však nemůže být řeč u Osvícení, které si vzal do svých svědomitých rukou Stanley Kubrick. Podobně, jako u většiny jeho snímků, i zde se projevilo jeho puntičkářství a výsledná podoba filmu je pak jedním z nejlepších hororů vůbec. King však s filmem spokojený nebyl, a to z pochopitelných důvodů. Knižní zpracování a Kubrickův snímek se od sebe totiž v mnohém liší, i když v jádru je děj stejný. Vypráví o rodině, která se na zimu přestěhuje do hotelu Overlook, aby zde spravovali hotel v době nehostinných podmínek. Vánice však zasype komunikace a odřízne rodinku od okolního světa. Na hlavu rodiny Jacka Torrance dopadne tísnivost prostředí a s podporou duchů, které v hotelu spatřívá se pokusí pozabíjet členy své rodiny.
(1974 - 1975)
Další zářez do pažby si může udělat Steven Spielberg s filmem, který bych odznačil za nadčasový. Režisér díky tomuto královskému příkladu snímku člověk vs. zvířecí monstrum získal slávu a prostředky k další úspěšné činnosti na poli kinematografie. Snímek, který nejenže napne všechny svaly ve vašem těle, ale dokáže strašit i nějaký čas po zhlédnutí. No řekněte, šli byste si po projekci Čelistí v noci zaplavat k bójce a zpátky? Peter Benchley, autor knižní předlohy, by se pravděpodobně tolik neproslavil, nebýt Spielberga. Jeho kniha o útočícím bílém žralokovi je totiž spíš konverzačním románem, který rozebírá především vztahy jednotlivých postav a tu a tam do toho přijde akční scéna se žralokem. Přesto mohu knihu doporučit. Doporučil bych i film, ale ten jste už všichni viděli.
Kruh
(1991 - 2002)
V roce 1991 vydal Kodži Suzuki román, který se zcela vymyká všem zavedeným hororovým konvencím. Přestože je horor na poli literatury, přiznejme si, víceméně nižším žánrem, pan Suzuki ho pozvedl výše a nejenže dokáže čtenáři pěkně nahnat strach, on navíc přidává i promyšlený příběh se silným poselstvím. To je něco výjimečného a v rámci žánru nevídaného. Bohužel, filmaři, jak japonští, tak ti američtí si z románu vzali jen děsivé prvky a originální nápady. Přesto je musíme pochválit, a to především Gora Verbinskiho, který natočil americký remake. Nejenže to dokázal bravurně, dokonce předčil i japonskou verzi z roku 1998. Notoricky známý příběh o Samaře a videopásce, po jejímž zhlédnutí zazvoní telefon a ze záznamníku se ozve hlas, že vám zbývá sedm dní života, se tak dostal do podvědomí hororových fanoušků, kterým mohu vřele doporučit knižní předlohu, která je ještě dvakrát tak dobrá než film.
Psycho
(1959 - 1960)
Ani u svého dalšího proslulého díla se nemůže Alfred Hitchcock pochlubit stoprocentním autorstvím. Knižní předlohu napsal rok před premiérou filmu Robert Bloch. Krátká novela, čítající kolem 150 stránek tě strhne napětím a důmyslně vymyšleným příběhem, který zaručeně přelouskáš za jeden večer. Sledujeme jak v ní, tak ve filmovém zpracování (oboje stojí za to) duševně pomateného Normana Batese, majitele a správce motelu u silnice, která není příliš frekventovaná. Batesův motel není nejvhodnější místo k odpočinku a především ne pro ženy, o čemž se na vlastní kůži přesvědčí mladičká Marion. Poté, co se ztratí, se ji vydají hledat soukromý detektiv a její sestra. Dorazí až k motelu, který obývá duševně pomatený Norman. Klasické rozuzlení příběhu nebudu prozrazovat, ale pro ty, kteří neviděli a ani o něm neslyšeli - budete velmi šokovaní.
Věc
(1938 - 1982)
Abychom nešetřili kultovními snímky, i Věc pochází z hlavy nadaného spisovatele. Konkrétně z povídky Who Goes There? od Johna Wooda Campbella, která vyšla v časopisu a o několik dekád později pozměnila chod hororové a vědeckofantastické kinematografie. Inspiroval se jí totiž John Carpenter, režisér, který svým charakteristickým přístupem ovlivnil následující generace. Filmové zpracování „Věci“ je dodnes považované za jeden z nejlepších psychologických snímků. Na začátku sledujeme norské vědce, kteří se marně snaží zastřelit psa. Jejich americkým následovníkům nevysvětlí proč a rychle základnu na Antarktidě opouští. Brzy vyjde najevo, že pes je infikován mimozemským virem, který je schopný na sebe vzít podobu hostitele, včetně jeho vzpomínek a charakteru. Nervozita stoupá a nikdo si už nemůže být jistý, kdo je „Věc“ a kdo člověk.
(2004 - 2008)
Švédská literatura, to není jen Astrid Lindgrenová a její pohádky, ale i drsné romány, snad poznamenané tamějším podnebím. Jedním z nich je i romantický a zároveň velmi mrazivý román od Johna Lindqvista. Let the Right One In je příběhem o lásce mezi 12letým Oskarem a dívkou jménem Eli, která vypadá stejně stará jako on. Po čase se však dozvídáme, že Eli žije už po staletí a je upírka. Jejich přátelství čeká velká zkouška poté, co se Oskar dozví pravdu. V severském thrilleru/hororu od Tomase Alfredsona se atmosférou nešetří a ač nejde o běžný horor v pravém slova smyslu, mrazení v zádech vám některé scény jistojistě přivodí.
Carrie
(1974 - 1976)
Na závěr žebříčku opět Stephen King. Carrie je jeho prvotinou a spisovatel se nechal slyšet, že po sepsání prvních stran cítil, že to není ono, tak ji zahodil do koše. V koši stránky našla jeho žena a přiměla ho, aby příběh dokončil. Ten mu pak vydělal tolik peněz, že se mohl stát spisovatelem na plný úvazek. Děkujeme Tabitho Kingová. Aby to nebylo málo, tak se Kingova prvotina zanedlouho objevila na stříbrném plátně a trhala další rekordy. Příběh o dívce z podivné rodiny, která je totálním outsiderem a na školním večírku se rozhodne svým spolužákům pomstít, patří dodnes mezi filmové klasiky a v roce 2013 se dočkal remaku.
