Češi a Slováci, kteří sloužili u britského královského letectva (RAF).
Po rozpadu společné země, zabrání Sudet, vytvoření válečného Slovenského státu a obsazení Česka Wehrmachtem bylo mnohým Čechoslovákům jasné, že na těchto územích nemohou ať už z morálního, politického přesvědčení, nebo kvůli vyznání zůstat. Rozhodli se proto emigrovat z bývalého Československa a připojit se k odbojovým armádám v okolních zemích.
Pro většinu byla jako první destinace Polsko, kde se však setkali s odmítavým postojem Poláků, kteří se báli vyostření vztahů s nacistickým Německem. Proto následoval přesun přes Rumunsko a Jugoslávii až do Francie, kde byli Čechoslováci přijati do cizinecké legie. V roce 1940 tvořili Čechoslováci přibližně ¼ leteckých sil Francie. Avšak ani v této zemi nepobyli dlouho a po kapitulaci Francie se letci přesunuli do Anglie, kde byli začleněni do královského letectva a byly jim vytvořeny 4 samostatné Československé letecké perutě.
Českoslovenští letci se však vyskytovali i u jiných perutí, jako např. Čech Karel Kuttelwascher, který létal v 1. stíhací peruti RAF a byl nejúspěšnější Československý pilot s 18ti sestřely a 5ti pravděpodobnými sestřely. Celkově byl jedním z nejlepších pilotů vůbec. Po návratu do Československa byly všechny perutě 15.2.1946 oficiálně rozpuštěné.
310. československá stíhací peruť RAF (№ 310 Fighter Squadron)
"Bojujeme za obnovu" bylo heslo této nejznámější Československé perutě, kterou zmiňuje i power metalová skupina Sabaton ve své písni Aces in the exile. Velitelem byl mjr. Alexander Hess, který se kromě obrovského počtu vyznamenání může pyšnit i účastí na XI. olympijských hrách v roce 1936 v Berlíně. Letadla Hawker Hurricane a Supermarine Spitfire, která tato peruť používala, se zúčastnila dvou pravděpodobně nejvýznamnějších bitev druhé světové války, a to Bitvy o Británii a vylodění v Normandii. Za 5leté působení si tato peruť připsala 54 jistých sestřelů, 20 pravděpodobných sestřelů a 32 poškozených letadel Luftwaffe. Zabito bylo 31 pilotů.
311. československá bombardovací peruť RAF (№ 311 Bombing Squadron)
Vznikla 29 července 1940 na základně Honington a byla to jediná bombardovací peruť z ostatních československých perutí, ale byla využívána i na transport, hlídkování či dlouhé lety. 311. peruť podnikala hlavně noční nálety na města, která ovládaly státy osy. Právě při strážní službě 311. peruť potopila 5 německých ponorek a německou zásobovací loď. Za své působení v rámci RAF provedla 3113 operačních letů o čase 26719 hodin. Používané bombardéry byly Vickers Wellington a B-24 Liberator. Během sloužení v ní padlo 250 mužů a 34 bylo zajato.
312. československá stíhací peruť RAF (№ 312 Fighter Squadron)
Non multi sed multa – "Ne mnozí, ale mnoho", tedy ne velké množství mužů, ale velké množství činů skvěle charakterizovalo tuto stíhací peruť, která se zúčastnila Bitvy o Británii, vylodění v Normandii, vylodění u Dieppe a operací Market Garden a Varsity. Prvním československým velitelem v této peruti se stal slovák Ján Ambruš, ale v peruti se nacházely i taková esa jako Alois Vašátko, František Peřina, Miroslav Štandera a Jozef Stehlík. Letadla používali stejné jako 310. peruť a provedli 17472 bojových letů o délce 10364 hodin, během kterých jistě sestřelili 14 letadel, 9 pravděpodobně a 19 poškodili. Padlo 17 mužů (z toho 1 Brit) a zajatých bylo 6 pilotů. Za zajímavost lze považovat to, že právě v této peruti začínal nejlepší slovenský pilot ve službách RAF, Otto Smik.
313. československá stíhací peruť RAF (№ 313 Fighter Squadron)
Úkolem této nejmladší stíhací perutě byl hlavně denní doprovod bombardérů, které působily nad Francií, ale zapojila se i do boje při vylodění v Normandii, útoků na Nizozemí a byla často využívána na obranu konkrétních míst po celé Británii. Zformovaná byla 10. května 1941 a vybavena standardně letadly Supermarine Spitfire. 313. peruť si připsala 12 jistých sestřelů a padlo v ní 24 letců. Zajímavost způsobil sgt. Arnošt Mrtvý, když při provádění zatáčky v malé výšce vrazil do telefonního sloupu a přesto, že měl vážně poškozené letadlo, se mu podařilo proletět Lamanšský průliv a bezpečně přistát.
Foto: Ladislav Barabáš
Pamětní tabule pro tyto hrdiny byla vysazena 18. června 2014 při nákupním středisku Eurovea. Euan Edworthy, konzultant pro styky s veřejností řekl: "Jako dítěti vychovávanému v UK mi často připomínali hrdinství československých letců, kteří bojovali v 2. světové válce s mým otcem, který byl v RAF důstojníkem. Když jsem přišel do České republiky v roce 1994, bylo mou ambicí vytvořit památník pro tyto neuvěřitelně odvážné muže a zanechat tak trvanlivou vzpomínku pro budoucí generace. Jejich příspěvek k úspěchu spojenců proti Luftwaffe vysoce přesahoval jejich reálné počty. Létali skutečně hrdinně a někteří z nich skončili jako hrdinské esa. Mysleli jsme si, že je nejvyšší čas připomenout si jejich oběti a zásluhy."