Neobvyklý životní příběh.
Práce pro největší technologické giganty patří mezi životní sny tisíců mladých studentů či starších pracovníků, ale přestěhovat se například do takového San Francisca, kde sídlí ty nejvlivnější společnosti, to nemusí být až tak jednoduché. Ještě v říjnu minulého roku jsme tě seznámili s chlápkem, který sice pracoval pro Google, ale kvůli vysokým cenám nájemného trávil své noci v dodávce na parkovišti vedle svého zaměstnavatele. Tehdy jsme však ani netušili, že zaměstnanců Googlu bydlících na parkovišti existuje o něco víc než jen Brandon.
Dvojice mladých manželů Pete a Kara se do oblasti San Francisca, konkrétně do části Mountain View, přestěhovali ještě před pěti lety, kdy dostal Pete pracovní nabídku a práce pro Google se samozřejmě odmítnout nedá. Myšlenka života v dodávce ale oba z nich napadla ještě mnohem dříve, když si na konci roku 2010 pořídili ojetý karavan Winnebago Lesharo z roku 1985 a přestože jejich rodiče nechápali, co se to vlastně chystají udělat, Pete a Kara se již nedali zastavit. Peteovi v té době končila smlouva v americkém Chicagu, kde se Kara věnovala učitelství, a když konečně za 1900 dolarů sehnali svůj vysněný karavan, rozhodli se vše zanechat za sebou a přestěhovat se do Michiganu. V michiganském městě Attica chvilku pobyli u rodičů a pak je život zavedl až do Texasu, kde si na chvilku vyzkoušeli život výhradně v pojízdném obytném domě a protože do něj stihli i trošku zainvestovat, najednou se více než 25leté vozidlo stalo docela slušně obytným. Interiér svého vozu rekonstruovali postupně za pár desítek dolarů, ale mechanické opravy týkající se motoru či převodovky se postupně vyšplhaly až do výše téměř 10 tisíc dolarů, což už nebyla zanedbatelná částka.
Postupem měsíců ale oba začali zjišťovat, že život v karavanu možná nebyl tím nejlepším životním řešením, protože si v Austinu dlouho nemohli najít práci. Chvilkami již byli skutečně zoufalí, když tu jednoho dne Peteovi zazvonil mobil a na druhé konci linky byl hlas pracovníka z Google, který mu nabídl dočasnou pozici ještě v dubnu roku 2011 a protože jiná možnost nebyla, Pete s nadšením nabídku přijal a až do ledna 2012 se mu dařilo pracovat pro Google přímo z Austinu, takže se se svou manželkou nemusel nikam stěhovat. Nešlo o to, že by bylo obtížné projet se svým karavanem další kilometry až do Kalifornie, ale ve vzduchu se spíše vznášela atmosféra nejistoty, protože v jednu chvíli dvojici zbývalo posledních 50 dolarů a budoucnost byla mlhavá.
Když se pak oba přestěhovali i se svým karavanem do Kalifornie, stáli před důležitým rozhodnutím. Najít si apartmán, nebo raději zůstat ve svém karavanu až do té doby, dokud to bude možné? Nakonec si dvojice řekla, že po zkušenostech s minimálními financemi zkusí pokračovat v životě v karavanu. Zpočátku se ale báli toho, aby z bydlení na Google parkovišti nevznikly nějaké problémy, protože Pete pracoval pouze jako dočasný zaměstnanec, a tak jim chvilku trvalo, než se odhodlali přesunout přímo před kampus. I když měli obavy z toho, co jim řekne bezpečnostní služba, rychle se s jejími zaměstnanci skamarádili a občas společně chodili pokecat, kdy se strážníci ve své službě nudili. Ve svém karavanu sice neměli tekoucí vodu, ale Pete mohl bez problémů využívat koupelnu přímo v Google a Kara si rychle zakoupila permanentku do posilovny, kde nebyl problém osprchovat se. Možná ti to přijde trošku zvláštní, ale Pete a Kara očividně věděli, co dělají, protože v době, kdy bydleli ve svém karavanu, čili od ledna 2012 do října 2013, dokázali každičký měsíc ušetřit až 80 procent svých výdělků a protože vždy snili o tom, že si budou moci dovolit odejít do důchodu mnohem dříve než jiní lidé, jejich plány se postupně začínaly naplňovat.
Za ten čas se jim podařilo našetřit tolik peněz, že si v již v červnu roku 2013 koupili vlastní dům za více než 500 tisíc dolarů, s pomocí hypotéky, a i když ho zpočátku považovali jen za investici a chtěli ho pronajímat, rychle pochopili, že život v domě s veškerým potřebným vybavením má své kouzlo, i když byl život v karavanu romantický a útulný. V říjnu se proto rozhodli nadobro přestěhovat do nového domu, ale svůj karavan si nechali a to nejen z nostalgie. Pete ho ještě několik měsíců používal tehdy, když musel v práci zůstat dlouho do noci a pak se mu už samozřejmě domů nechtělo jet jen kvůli tomu, aby na druhý den ráno přijel zase zpátky.
V současnosti si žijí ve svém domě, za který sice nezaplatili v hotovosti, ale vzali si na něj hypotéku, kterou nyní postupně a zcela bez problémů splácejí. Pomáhá jim například i fakt, že jejich dům je natolik velký, aby nabídl pronajímatelné místo pro další tři rodiny či páry, a tak jim každý měsíc přicházejí na účet tisíce dolarů od lidí, kteří spolu s nimi bydlí. Svého rozhodnutí žít v karavanu tedy dodnes nelitují a vždy se smíchem a úsměvy na tvářích vzpomínají na to, jak se téměř dva roky téměř každý večer scházeli v nevelkém karavanu a ostatní si o nich mysleli, že to v hlavách nemají zcela v pořádku. Dal by ses na to ale přemluvit například i ty?
