Obranné mechanismy lidského těla se projevují různými způsoby.
Naše tělo je obrovským a mimořádně složitým systémem cyklů a mechanismů, které se nám snad nikdy nepodaří pochopit. A přitom jsou více než fascinující a důležité, protože na nich závisí naše bytí. Jednou z nepostradatelných věcí je i obranný mechanismus, které naše tělo poskytuje. Jím nás ochraňuje od bolesti, nemocí a podobných zákeřných nepříjemností, které na nás neustále číhají. A my si přitom jeho projevy ani neuvědomujeme. Většina z nás nemá vůbec ponětí, jak moc je pro lidské tělo důležité obyčejné zívnutí či kýchnutí. A přitom mají tyto procesy velmi jednoduché důvody, které by si určitě zasloužily objasnění.
Zívání
Odhalit pravý důvod zívání je nemožné, ovlivňuje ho totiž až příliš velké množství mechanismů. Někdy je reakcí na náhlou potřebu okysličit krev. To se stává například, když jsme nemocní, unavení, je nám nevolno či vstřebáváme příliš mnoho informací. Náš mozek se totiž musí neustále ochlazovat, čemuž napomáhá právě instantní dodávka čerstvého kyslíku doručená skrz vydatné zívnutí si. Jindy chceme zvýšit tep či proudění krve v hlavě. Mimochodem, průměrné zívnutí trvá téměř šest sekund.
Protáhnutí
Ráno se protahujeme už instinktivně - kromě toho, že je to příjemné, nás to připravuje na fyzickou činnost, kterou během dne očekáváme. Kromě toho napomáhá cirkulaci krve, zlepšuje náladu a procvičí svaly po spánku plném nečinného ležení. Někdy však máme potřebu protáhnout se jen tak, bez jakéhokoliv impulsu. Podvědomě totiž cítíme, že některé svaly jsou již déle bez pohybu.
Škytavka
Pokud jíme příliš rychle, případně se přejídáme, našemu bloudivému nervu se to nemusí líbit. Ten se stará o ovládání krčních, hrudních a především břišních dutin. S nimi pochopitelně souvisí i trávicí soustava, která nerv dráždí. Protože trávení není tou nejrychlejší věcí na světě, reakce v podobě vytrvalé škytavka přichází se zpožděním. A ano, pomáhá.
Vrásnění kůže
Tato maličkost přijde lidem často vtipná či dokonce nechutná. Její úloha je přitom usnadnit nám každodenní život. Naše tělo očekává, že pokud máme mokré ruce, věci nám budou klouzat, a právě proto se nám kůže na bříškách prstů vrásní. Jsou to totiž hlavní místa našeho úchopu. Díky tomuto je chytání i nejhladších povrchů vlhkýma rukama jednoduché.
Husí kůže
Jak už snad každý postřehl, husí kůže se tvoří, když nám je zima. Jde o reakci těla na zvýšenou ztrátu tepla. Prevence vůči dalším únikům je právě drsnější povrch, který vytváří uzavírající se póry. Díky nim kůže dýchá, takovou metodou také povrch těla o něco zesílí. Někdy však vzniká husí kůže i při jiných případech - odhaduje se, že jde o momenty, kdy prožíváme emocionální nerovnováhu. Například při hudbě - někteří lidé dostávají husí kůži při dropech či vysokých tónech. Vše však záleží i na typu osobnosti.
Slzy
První zajímavá věc o slzách je, že se vylučují neustále, ale při běžném tempu se bez problémů stíhají vypařovat. Ze slz vznikají dokonce i ospalky - tekutina se přes zavřená víčka téměř vůbec nevypařuje a vzniká kašovitá hmota. O pláči toho zase vědci mnoho nevědí. Odhaduje se, že slouží jako emoční obrana vůči agresivnímu vlivu. Dohady jsou, že by mělo jít o odpoutání pozornosti, jiní lidé jsou však vůči této teorii skeptičtí.
I když je v těchto oblastech ještě mnoho neprozkoumaného, vždy se vytvářejí nové a nové dohady. Jen díky nim totiž můžeme získávat nové znalosti, které nám odhalí další tajemství fascinující říše lidského těla. Všechny tyto fenomény nás provázejí na denním pořádku, a tak když si příště zívneš, budeš vědět proč. Mimochodem, 70% lidí si zívne, pokud uvidí i jiného člověka zívat.
