Se svými psychicky labilními obdivovatelkami zplodil více než 20 dětí.
Alkoholik, náboženský psychopat a nadšenec chirurgických zákroků. Tím se do kanadských análů zapsal Roch Thériault, jehož brutální mučící praktiky v 80. letech pobouřily kanadskou veřejnost i policii. Po sérii nelidských činů byl dopaden a umístěn do vězení, kde v roce 2011 zemřel na následky útoku spoluvězňů. Nahlédněme do tajemných kanadských lesů, kde se skrýval samozvaný charismatický vůdce a na své skupině stoupenců praktikoval ohavné psychické i fyzické týrání.
Když vyšla ohledně sekty celá pravda na povrch, Kanaďané byli zděšeni. Perverzní a psychopatické chování Thériaulta nebylo ničím podmíněno a podle dostupných informací prožil své dětství v rámci možností šťastně, i když několikrát tvrdil, že byl jako dítě obtěžován svým otcem, ale co je na tom pravdy, se můžeme jen domnívat. Narodil se krátce po 2. světové válce v roce 1947 v provincii Québec do rodiny silně věřících katolíků. V období počínající puberty byl vyhozen ze školy a začal se více nořit do Starého zákona, první části bible. Už jako chlapec věřil, že se blíží konec světa a bude způsoben válkou mezi dobrem a zlem. Postupem času z katolické církve odešel a na malý okamžik se vzdal víry úplně. Když měl 20 let, oženil se a spolu s manželkou Francine zplodili dva syny Françoise a Roche-Sylvaina. Rodinná idylka se však nekonala. Zejména poté, co začal ve větší míře holdovat alkoholu a ženám. Aby toho nebylo málo, od lékařů se dozvěděl špatné zprávy, které měly naznačovat přítomnost žaludečních vředů. Kromě alkoholu a žen se tak začal stále více zajímat i o medicínu a chirurgii.
V 70. letech se obrátil zpět k bohu a přidal se do církve Adventistů sedmého dne. Přinejmenším hodně nedůvěryhodný název. Zde objevil své nové poslání. Pomáhat lidem závislým na alkoholu a jiných návykových látek. Nadšený (ne)lékař a (ne)zdravotník tak začal organizovat detoxikační semináře, které měly lidem pomoci se svými démony. Postupně se ale z několikadenního programu stávalo cosi víc. Thériault semináře zpočátku skutečně založil pro pomoc druhým bez jakýchkoliv bočních úmyslů, ale časem se začali přidávat i další adventisté a někteří se dokonce rozhodli opustit své zaměstnání a žít v obklopení podobně smýšlejících lidí a hlavně v blízkosti Thériaulta, charismatického vůdce. Po svobodném rozhodnutí zůstat v komunitě se mohla postupně začít projevovat Thériaultova psychopatická rebelie. Stoupencům přikázal, aby se vzdali jakéhokoli kontaktu s rodinou a přáteli a nařídil jim také nosit stejnokroj – téměř po zem dlouhý hábit bez spodního prádla. Pro muže měl béžový, pro ženy zase zelený, on sám si přivlastnil hnědý.
Tajemné chování nově vzniklé skupiny kolem Thériaulta neuniklo ani pozorným očím Adventistů. Ti všechny, včetně Thériaulta, bez milosti exkomunikovali. S mírnými problémy s rodiči některých dívek a s policií zájem o „detoxikační semináře“ na čas utichl. Thériault pochopil, že se na jeho seskupení dívají lidé skrz prsty, a tak se rozhodl od společnosti izolovat a se svou skupinou odejít do přímořského městečka Gaspé na východním pobřeží Kanady. Koncem 70. let tvořilo seskupení přibližně 20 členů. Všichni dostali nové stejnokroje a také biblická jména, která si losovali. Thériaultovi připadlo jméno Mojžíš. V té době si začala komunita na kopcích v oblasti Gaspé stavět vlastní osadu. Vůdce se do stavebních prací výrazněji nezapojoval. Při pohledu na pracující lid, který mu asociuje pilné mravence, ho však napadlo jméno sekty – The Ant Hill Kids. V roce 1979 předpověděl smyslný Mojžíš konec světa. Ten připsal na 19. února 1979 a život na naší planetě měla ukončit gigantická bouře. Poté, co se osudné ráno všichni probudili do idylického počasí, Mojžíš řekl, že Bůh konec světa jen naznačil a navíc vnímání času z pohledu našeho a z pohledu Boha se diametrálně liší, takže jeho výpočty mohly být mírně nepřesné. Stoupenci mu samozřejmě odpustili.
Jakmile byla vesnička mravenců dokončena, Thériault prohlásil, že všechny ženy vlastní od nynějška on. V následujících letech se osada rozrůstala o nové a nové přírůstky. Pěti členkám se za 12 let narodilo zhruba 20 dětí. Otcem většiny z nich byl samozřejmě kanadský Mojžíš. I přesto, že ženy považoval jen za majetek muže, nadále je nesmírně přitahoval. I přes fakt, že celá komunita vznikla na základě detoxikačních seminářů, které hlásaly zdravý životní styl, Thériault i nadále ve velké míře holdoval alkoholu. Právě ten v něm naneštěstí probouzel zvíře, které terorizovalo vše, co se mu byť jen trochu nezdálo. Své stoupence stále častěji trestal a ponižoval.
Počátkem 80. let do nově vybudované osady přišli i jeho synové Françoise a Roche-Sylvain, kteří okamžitě poznali krutovládu otce. Příbuzenský vztah jim nepřinesl žádná privilegia a i oni se často stávaly objektem sexuálních manýrů. Násilnickou povahu si ukájel na všech bez rozdílu věku či pohlaví. Zdravotní sestru Gabrielle dobil páskem, když spatřil, že usnula u jeho opileckých dlouhotrvajících kázáních (čti opileckých monologu). Jindy zase jen přikázal ostatním, aby si hříšníka podali a skupina se o něj postarala. Členové byli nuceni si své hříchy pravidelně zapisovat a Thériault jim vyvozoval náležité tresty. I za ty nejmenší mohli skončit nazí ve sněhu a na kolenou. Dívce, která snědla více než její příděl povoloval, bez zaváhání zlomil žebra.
Městečko Gaspé
„Klidná situace“ v osadě se však měla brzy narušit. Jednoho březnového podvečera, kdy nemohl malý, pouze dvouletý Ezekiel usnout a stále plakal, se Guy Veer, muž, který měl na starosti „cizí děti“, rozhodl problém řešit po vzoru Thériaulta. Chlapce ubil k smrti, za což si následně vysloužil nemalou vyučenou. Mojžíš Veera potrestal za nezvládnutí situace kastrací. Tvrdý trest nepřijal Veer zrovna nejlépe a ze sekty se rozhodl uprchnout a vše nahlásit na policii. Policejní úředníci si po pár návštěvách nakonec odvezli několik lidí, včetně Mojžíše. Toho poslali kanadské úřady na dva roky za mříže. Konec jeho psychopatického chování byl však stále v nedohlednu. Sekta mravenců se ani po Thériaultovém uvězněni nerozpadla a po jeho propuštění v roce 1984 se rozhodl opustit se svou skupinou Québec a usadit se v provincii Ontario u osady Burnt River. Jeho tyranské chování mělo až nyní nabýt ostrých rysů. Poté, co se zbitému chlapci podařilo z lesů uniknout, se úřady opět zmobilizovaly a zakročily. Z osady si vzali 17 dětí a následně je umístili do dětských domovů.
Ostatní však i nadále zůstávali po boku svého pána, i když toho později mnozí litovali. Jednou z nich byla i Gabrielle, které přetrvávala bolest zubu, a tak se Thériault rozhodl, že zakročí. Aniž by se vůbec zeptal, který je to zub, začal v alkoholovém opojení vytrhávat jeden po druhém a s nimi i kousky čelisti. Celkem tak Gabrielle vytrhal osm zubů a z pravé ruky vyřezal šlachu. Po jejím útěku a opětovném vrácení se amatérský chirurg rozhodl zraněnou ruku napravit. Před „operací“ se samozřejmě posílil lihovinami, do ruky vzal tupý kuchyňský nůž a sekáček na maso a zákrok mohl začít. Aby zamezil pohybům, ruku jí připíchnout ke stolu loveckým nožem. Nakonec se však rozhodl, že ruka se musí amputovat. A tak se i stalo. S pomocí dalšího člena jí ruku uťali v lokti. Gabrielle se rozhodla nadobro utéct a vše oznámit na policii.
Za týrání, několik vražd a mrzačení neodbornými chirurgickými zákroky si vysloužil Roch Thériault doživotní pobyt ve vězení. Skutečně oddané a zřejmě i opravdu psychicky nemocné členky sekty ho navštěvovaly i ve vězení, kde s nimi zplodil ještě další dvě děti. 26. února 2011 podlehl těžkým zraněním ve věznici v Dorchesteru.
