Zpravodajský portál pro moderní generaci, která se zajímá o aktuální dění.
Zajímá tě aktuální dění? Zprávy z domova i ze světa najdeš na zpravodajském webu. Čti reportáže, rozhovory i komentáře z různých oblastí. Sleduj Refresher News, pokud chceš být v obraze.
Kliknutím na tlačítko tě přesměrujeme na news.refresher.cz
25. prosince 2016 15:38
Čas čtení 0:00
Tomáš Macho

Mongolsko zasáhne přírodní katastrofa. 56 stupňů pod nulou a úhyn dobytka kočovnému životu neprospívá

ZAJÍMAVOSTI
Uložit Uložené

Jedni z posledních kočovníků to nebudou mít lehké. Vyměnili byste mírné zimy za třeskuté mrazy?

Přírodní katastrofa na vrcholu hospodářské krize dokáže způsobit obrovské škody, o čemž se již několikrát přesvědčili obyvatelé Mongolska. V zemi z dálného východu řádí v pravidelných intervalech přírodní jev známý jako Zud. Podle statistiky zasáhne zemi přibližně jednou za 10 let, v ojedinělých případech však i častěji, případně i dvě zimy za sebou. A právě tento scénář se právě odehrává, protože loni kvůli tuhým mrazům uhynulo až milion kusů dobytka. Teploty klesají hluboko pod nulu, často i pod -50 °C a vysoká vrstva sněhu pokrývá většinu země. Průměrná výška 1 528 metrů nad mořem řadí Mongolsko mezi TOP 15 nejvýše položených států na Zemi a ve spojení s jeho geografickou polohou nám je jasné, proč tu o nepříznivé podmínky není nouze.

Obecně rozlišujeme několik typů jevu Zud a jejich kombinací, které přicházejí v různých intervalech. Zatímco černý Zud se vyznačuje nedostatkem sněhové pokrývky, která způsobí deficit vody pro napájení dobytka, v případě bílého jevu Zud je sněhová pokrývka tak vysoká (klidně i 20 až 60 centimetrů na většině území země), že zvěř nemá možnost dostat se k potravě. Jednou z dalších variant je pokles teploty na alarmující hodnoty spolu se špatnými povětrnostními podmínkami. Obvykle přichází mix jednotlivých typů, čehož důkazem je i předpověď na nejbližší období

Nejničivější zima se zde odehrála v roce 1944, kdy uhynulo až 7,5 milionu kusů dobytka. Ačkoli komunisté poskytli pomocnou ruku, zajistit celou zemi je s jistotou nemožné, a tak je tento jev nejobávanějším strašákem pro Mongoly. Obdobné ničivé zimní měsíce proběhly v letech 1999, 2000 a 2001. Právě tehdy Zud zasáhl mimo předpokládané frekvence a obyvatelé čelili obrovský ztrátám v důsledku tří po sobě jdoucích vraždících zim. Šílenství nastalo i v roce 2010. Úmrtnost dobytka byla srovnatelná s rokem 1944. Představte si 80 % Mongolska zapadlého 20 až 60centimetrovým sněhem a 50 za sebou jdoucích dnů, během nichž klesla teplota až pod -48 °C. 9 000 rodin přišlo o celý svůj dobytek a dalším 33 000 umřela alespoň polovina.

Mongolsko zasáhne přírodní katastrofa. 56 stupňů pod nulou a úhyn dobytka kočovnému životu neprospívá
Zdroj: GREG BAKER / AP

Přejděme k předpovědi. Teploty mohou dosáhnout až -56 °C spolu s hustým sněžením. Nezisková organizace Save the Children vyzvala mongolskou vládu, aby požádala o mezinárodní pomoc. Momentálně totiž čelí velké hospodářské krizi a bylo by více než vhodné, aby se na bezpečnostních opatřeních podílely i další státy. Hlavní město Ulaanbaatar odhrnují lopatami středoškoláci, vojáci, ale i vládní zaměstnanci. Úhyn dalšího dobytka by znamenal katastrofální zhoršení ekonomické situace Mongolska, jelikož většina příjmů obyvatel pochází z jeho chovu. „Více než 3 000 pastýřů nemá dostatečné zásoby potravy pro dobytek na zimu. Mají dostatek sena do února až března, ale běžně jim vydržely déle,“ tvrdí pracovník národní agentury pro řízení záchranných prací v provincii Bulgan. Tu momentálně pokrývá až čtyřnásobně vyšší vrstva sněhu - 40 centimetrů. Nakonec můžeme být rádi, že jsme tam, kde jsme a nemusíme čelit přírodním katastrofám, při nichž se doslova bojuje o přežití. Vést kočovný život při tak nehostinných podmínkách pro život je skutečné umění.

Mongolsko zasáhne přírodní katastrofa. 56 stupňů pod nulou a úhyn dobytka kočovnému životu neprospívá
Zdroj: Alessandro Graziani

Problémem je, že kultura země nenávratně upadá. Každým rokem je stále méně a méně kočovných rodin, které jsou nuceny zejména kvůli počasí odejít do velkých měst, například Ulaanbaataru a porušit tak zažitý způsob obživy. Samozřejmě, najdou se i tací, kteří jen touží po městském způsobu života a láká je komfort spojený s různými možnostmi. Zatímco před zhruba dekádou bylo kočovných pastevců bydlících v typických yurtech (přenosných kruhovitých stanech) zhruba 50 %, dnes se tento poměr pohybuje na úrovni 25 až 40 %. Pro mnohé je nemožné zajistit sebe a svou rodinu, pokud musí doslova zápasit o svůj holý život. Říká se, že život mongolských nomádů bují v létě, a přežívá v zimě. Je však rozdíl přežívat a živořit.

Další krátkometrážní film o kočovnících, tentokrát z dílny National Geographic

Doba však pokročila a také ti, kteří se vyhýbají městskému způsobu života, se mají o něco lépe. Jediným dopravním prostředkem byl po dlouhá tisíciletí kůň, dnes už kromě nich zapřahají crossové motorky. Rovněž je známo, že 60 až 70 procent kočovníků má alespoň částečný přístup k elektrické energii. Ne že by si s sebou tahali vedení, ale pořídili a naučili se pracovat se solárním panelem a autobaterií, které alespoň na krátkou dobu zprovozní osvětlení, rádio či starý televizor. Také se v současnosti alespoň jedno dítě z rodiny zpravidla posílá do města, aby absolvovalo školní docházku. Taková socializace však vyšlechtí kočovníka v městské dítě v některých případech natolik, že se již ke svým původním zvyklostem nevrátí, zvláště pokud si najde dobré zaměstnání.

Už poslední, slibujeme. Podívejte se na několik zajímavých záběrů z velké, pětidenní jarní migrace 

Kumis, tradiční nápoj Mongolů s obsahem alkoholu 0,7 2,5 %, se vyrábí z oslího, kobylího nebo velbloudího mléka. Má nakyslou chuť podobnou kefíru, avšak kvůli vyššímu obsahu cukru v kobylím mléku obsahuje alkohol. Bohužel, kobylí mléko je velmi omezeným zbožím, a proto se v průmyslové výrobě často nahrazuje kravským.

Mongolsko zasáhne přírodní katastrofa. 56 stupňů pod nulou a úhyn dobytka kočovnému životu neprospívá
Zdroj: A. Savin
Domů
Sdílet
Diskuse