Boj za rovnoprávnost se vedl a stále vede na mnohých místech po celém světě. Většinou jsou to však ženy, které se musí domáhat svých práv. To však není případ Turks a Caicos, zde pomyslné žezlo svírají ženy.
Osud tomu tak chtěl, že v jedné části Karibiku se dostaly k moci ženy. Na ostrově Turks a Caicos je to právě „něžné pohlaví“, které zastává nejvyšší politické funkce a má rozhodující hlas ve všech podstatných otázkách. Na konci minulého roku tu na pomyslný trůn dosedla premiérka a vůdčí osobnost demokratického lidového hnutí, rodilá Bahamanka Sharlene Cartwright-Robinsonová, které „kryje záda“ celý zástup žen okupující další vysoké politické pozice, jako je zástupkyně guvernéra, generální prokurátorka, předsedkyně Nejvyššího soudu a mnoho dalších.
Vzhledem k nízkému počtu obyvatel, okolo 30 000, tu převaha žen ve vládě přímo bije do očí. Sharlene krátce po zvolení prohlásila, že ženy ve vysokých politických funkcích jsou ženami na pravém místě, neboť jsou to právě ony, kdo vždy volí osobní přístup a kdo se zaměřuje na sebemenší detaily. Zároveň se nechala slyšet, že roku 1998, kdy vstoupila do strany, byly členy pouze dvě ženy – ona a její sestřenice. Z nově nabyté moci v rukou žen má o to větší radost. Vyjádřila ji mimo jiné v prohlášení, že je první ženou, která byla zvolena převážně díky hlasům od mužů.
Volba ženy do čela ostrova vyvolala silné reakce v jiných zemích, ale co je podstatnější – především se promítla do mentality tamějších mužů. Ve škole se začala mladým chlapcům důrazně vštěpovat důležitost stanovení si vysokých cílů. Je jim kladeno na srdce, aby mířili vysoko a nebáli se toužit po nedosažitelném. Je zde tedy patrná snaha přimět muže, aby se ucházeli o vyšší místa a aby znali svoji hodnotu. Na ostrově se dokonce 19. listopadu slaví svátek mužů, který jim má připomenout jejich hrdost. Jsou zde také rozšířené tábory pro mladé chlapce. Ty jsou zaměřené na jejich psychický i fyzický rozvoj, mají motivovat ke studiu a posléze ke kariérním úspěchům. Vzhledem k průzkumům ukazujícím, že z deseti vysokoškoláků je devět ženského pohlaví a pouze jeden muž, není divu, že místní nabyli dojmu o nízkých ambicích tamějších hochů.
Sharlene Cartwright-Robinsonová se vrhla do volebního boje pod heslem „jsem prostě tím nejlepším mužem pro tuto práci“ ve snaze prolomit celosvětové stereotypní představy, že hlavou státu má být vždycky muž. Nejen díky tomuto sloganu, ale především zásluhou velmi úspěšné kampaně, tak vskutku stanula v čele, a spolu s ní i po třinácti letech Lidové demokratické hnutí. Soudit, zda její vláda bude úspěšná, je předčasné, nicméně už nyní může být inspirací pro mnoho dalších odvážných žen.
