Neil Woods zažil na vlastní kůži ty nejhrůznější momenty.
Akční filmy točící se kolem drog často přikrášlují skutečnost až do takové míry, že se jedná o čistou fikci. Drogový byznys samozřejmě není ani v našich a ani v evropských či světových podmínkách žádnou novinkou, avšak speciální policejní složky proti němu začínaly zdánlivě efektivněji bojovat až v druhé polovině 20. století. Jedním z členů speciálního protidrogového oddělení ve Spojeném království se před dlouhými lety stal i Neil Woods. Mladý a odvážný policista plný ideálů a ambicí věřil, že stále výraznější zneužívání drog bude moci ovlivnit a nakonec i omezit, jenže všechny iluze se rozplynuly krátce poté, co nastoupil na svou novou pozici. Neil nepracoval v žádné kanceláři a nesledoval drogový problém v ulicích z bezpečné vzdálenosti, ale stal se jedním z prvních policejních agentů v utajení, jejichž úkolem bylo infiltrovat se do drogového byznysu a potom ho účinně začít rozkládat přímo zevnitř, což byla role, o které se snadno mluví a těžko se zase plní.
"The answer is to regulate drugs and take the power away from organised crime" -
— Chris Malla (@Chris_Malla) 12. května 2017
Neil Woods, former undercover cop https://t.co/zZjYlme5z2
Neil začínal ve své oblasti pracovat ještě v dobách, kdy nebyly vytvořeny rozsáhlé regulace a pravidla pro policisty pracující s drogami a ještě v utajení, takže se musel často přizpůsobovat situaci a improvizovat, aby ho nešťastný přešlap náhodou nestál vlastní život. Odvážný policista v začátcích vymýšlel různé strategie, zavíral různé dealery i uživatele drog jako heroin či kokain do vězení a chvíli se mu to sice dařilo, jenže zanedlouho pochopil, že prostřednictvím jeho práce se situace v ulicích nezlepší. Kromě toho musel zapracovat i na tom, aby byla jeho póza podivína závislého na heroinu dokonalá, a tak často skutečné závisláky dlouho pozoroval, pracoval na vlastním výzkumu a pak svou vlastní iluzi formoval až do takové podoby, než sám sobě vše do posledního puntíku neuvěřil.
První misí mladého Neila se stala nešikovná drogová skupina působící v britském Derby, kterou se mu podařilo rozložit docela rychle, protože nikdo do té doby nevěděl, že se policisté ve velkém počtu začínají infiltrovat do drogového byznysu ve Spojeném království. Začátky byly pro Neila díky tomu docela jednoduché a bezbolestné, ale to samozřejmě nemohlo trvat věčně a první výraznější potyčka se objevila po asi dvou letech, kdy si vytvořil spojení s dealerem heroinu a když mu pak v jeden krásný den zazvonil u dveří, na jeho krku se najednou ocitl samurajský meč. Neil si v té chvíli pomyslel, že přišel jeho konec a odhalili ho, avšak dealer si ho jen testoval, a tak mohl v práci pokračovat i nadále.
O život pak téměř přišel v roce 2001, kdy po více než šestiměsíční práci potřeboval nafilmovat tehdy už svého dobrého kamaráda-dealera přímo při manipulaci a prodeji heroinu, což vypadalo nepravděpodobně, ale dealer se nakonec ukázal na jednom parkovišti i se dvěma komplici a horou heroinu. Neila jeden z kompliců téměř okamžitě prokoukl a po krátké potyčce, při níž mu v nekvalitně připraveném převlečení chlapík našel skrytou kameru, musel zachovat klid, nebojácně se osočovat a pak pomaličku z místa odkráčet. Po pár krocích za sebou zaslechl křik a myslel si, že ho jdou zastřelit, ale naštěstí za ním jen přiběhl kamarád v podobě dealera a dal mu polovinu svého heroinu s omluvou za to, co mu způsobil jeho komplic. Nicméně, oba dealerovi komplicové to nechtěli nechat jen tak, nastoupili do auta a pak si to namířili přímo na Neila, kterému život zachránilo jen zábradlí, kam rychle odběhl a zamezil tak tomu, aby ho srazili.
Jedním z nejhorších příběhů ze své policejní praxe se ještě odehrál v době, kdy Neil pracoval v baru provozovaném partou drogových dealerů a zlodějů aut. Postupem času se vypracoval do pozice experta na drogy a zejména amfetaminu, což se mu téměř stalo osudným, když majitel podniku donesl do baru pytlík plný rozlišitelné růžové látky a řekl mu, aby drogu ohodnotil. Neil netušil, na co se to dívá a když nejdříve odmítl, schylovalo se k násilí, a tak povolil a drogu vyzkoušel. Ukázalo se, že šlo o 40procentní amfetamin, přičemž obyčejný pouliční amfetamin je obvykle jen 6 či 7procentní, a i když se Neilu naštěstí nic vážného nestalo, následující tři dny nemohl usnout.
14 years undercover as a heroin addict… meet Neil Woods https://t.co/prj6Ajbvvb
— Skroez CVK (@skroez) 30. dubna 2017
Nejzajímavější na celé Neilově kariéře je to, že si z ní neodnesl závěry, jaké by mohl člověk od protidrogového agenta v utajení očekávat. Postupně si díky své práci začal uvědomovat, že policejní čistky v drogových kruzích prodej narkotik nijak výrazněji neovlivní a za pár hodin vše pokračuje ve starých kolejích, za což se pak distributoři a dealeři svým komunitám odvděčují násilím a vyhrožováním. Neil si uvědomil i to, že mnozí lidé užívající drogy nejsou tak úplně závislí, ale jen v heroinu či kokainu našli účinný způsob, jak se zbavit své fyzické či psychické bolesti. Množství lidí umí podle něj svou závislost a dávkování do určité míry ovládat, jenže bez heroinu pak mentální nebo fyzickou bolest nedokáží zvládat, a tak ho užívají pravidelněji a intenzivněji. Navrhuje proto, aby naše společnost konečně prorazila drogové tabu a státy se pokusily drogový trh alespoň do určité míry regulovat a dekriminalizovat, protože velké množství lidí jen potřebuje odbornou pomoc, drogy na předpis a postupné snižování dávek pod profesionálním dohledem. Žádné radikální policejní zásahy drogovou situaci nevyřeší a pokud by se státy po této cestě nakonec vydaly, nemusely by z toho profitovat jen samotné země, ale především postižení lidé, kteří kvůli drogám postupně ztrácejí všechno.
