O mladých kvalitně, s humorem a inteligentně.
Co vás napadne, když se řekne teenagerský film? Možná nějaké přiblblé komedie plné nadržených a ožralých puberťáků, fekálního humoru a prvoplánových sexuálních narážek. Je pravdou, že tento typ komedií má poměrně široké zastoupení, ale stejně velké množství snímků nabízí výrazně inteligentnější a zajímavější pohled na životy mladých lidí, kde se zkoumají témata přátelství, lásky, ale i depresí a neschopnosti zapadnout.
Mohlo by se zdát, že ambiciózněji střižené teenagerské komedie/dramata jsou doménou hlavně posledních let. Není to však pravda. Odjakživa zde byly filmy, které se snažily na problémy teenagerů nahlížet komplexněji a hlouběji - tak, aby si je mohl užít divák jakéhokoliv věku. A v redakci jsme se rozhodli, že určitě nebude na škodu, pokud vám je představíme. Přinášíme vám 15 vynikajících snímků, o kterých si myslíme, že rozhodně hrají v daném žánru vyšší ligu. Mnohé z nich se již zaslouženě stihli stát kultovními generačními výpověďmi, jiné vás dokáží upřímně pobavit či dojmout. Bez ohledu na fakt, zda právě prožíváte své dospívající roky nebo je už máte dávno za sebou. Podobné příběhy dokáží fungovat univerzálně a právě v tom je jejich velká síla a podmanivost.
15. Nick and Norah's Infinite Playlist (režie: Peter Sollett, 2008)
Nick je basák provinční kapely, Norah dcera majitele nahrávacího studia. Dvojice, kde bychom hledali málo společných bodů. Oba mají akorát rádi hudbu a... víc nic. Opravdu stačí jedno náhodné setkání a jedna nekonečná noc, kdy oba pátrají po místě koncertu oblíbené hudební skupiny, aby se mezi nimi zrodila láska? Dílo Petera Solletta oplývá působivou atmosférou nočního New Yorku a hlavně neuvěřitelně sympatickým ústředním duem - trochu neohrabaně a stydlivě působícím Michaelem Cerem a okouzlující, charismatickou a vtipnou Kat Dennings. Právě jejich vzájemná dynamika a chemie dokáže snímku dodat na uvěřitelnosti a jakémsi okouzlujícím nadpřirozenu.
14. Charlie Bartlett (režie: Jon Poll, 2007)
Charlie (Anton Yelchin) je inteligentní, ale problematický teenager. Vyrazili ho z další soukromé školy, musí se proto opět přesunout do nové - tentokrát do státní. Zde se musí potýkat se všemi problémy nováčků - neoblíbeností a neschopností zapadnout do kolektivu. Charlie se však rozhodne tento problém vyřešit velmi svérázným způsobem: otevře si na chlapeckých toaletách psychiatrickou poradnu. A brzy zjišťuje, že kolem něj je překvapivě mnoho studentů s různými problémy. Jen je nedávají najevo. Charlie se navíc zamiluje do krásné Susan (Kat Dennings), což by nebyl problém, kdyby nebyla dcerou ředitele Nathana Gardnera (Robert Downey Jr.). Ten totiž Charlieho do krve nesnáší. Charlie Bartlett je další z extrémně vydařených feel-good filmů, ačkoli možná není až tak známý a doceněný (což je škoda). Má chytlavý ústřední nápad, super herce a také nějaká ta nevtíravá poučení do života.
13. It's Kind of a Funny Story (režie: Anna Boden, Ryan Fleck, 2010)
Craig (Keir Gilchrist) je nešťastný mladík a v poslední době je toho na jeho psychiku příliš mnoho. Dokonce tak, že si pohrává s myšlenkou sebevraždy. Raději však dobrovolně nastoupí do psychiatrické léčebny, kde se pokusí načerpat nové síly a ujasnit si, co vlastně od života chce. Samozřejmě, nejprve mu dělá problém zvyknout si na cizí prostředí a svébytné pacienty. Naštěstí je tu kamarádský Bobby (Zach Galifianakis) a více než sympatická Noelle (Emma Roberts). Každý z nich má své vlastní starosti a trápení, společně se však snaží být jeden druhému oporou a přežít nějak divočinu okolního světa. It's Kind of a Funny Story je nesmírně příjemná dramedie, která velmi elegantně a citlivě řeší těžké téma duševního zdraví, komplikovanost dospívání či depresí. Originální prostředí léčebny dodává snímku na zajímavosti a umožňuje rozehrát nevšední, ale o to více silný příběh přátelství a lásky.
12. (režie: Rob Reiner, 2010)
Možná trochu nenápadnější kousek, ale na čarovnosti mu to nijak neubírá. Bryce (Callan McAuliffe) a Juli (Madeline Carroll) poznáváme už v jejich dětských časech, kdy se poprvé setkali. Juli bylo okamžitě jasné, že se do Bryce zamilovala, a že je jim souzeno být už navždy spolu. Bryce však dělal vše, aby se Juli během následujících let vyhýbal. Považoval ji za střelenou, otravnou a rozhodně neměl pocit, že by právě ona měla být jeho vyvolenou. Čas však běží, z dětí se stávají teenageři, city chladnou, ale znovu a znovu se probouzejí. Dokonce i v Bryceovi, což mu tedy vůbec není příjemné. Příjemná je ale tato komedie režisérského veterána Roba Reinera. Vsadíme se, že vás dostane - ať už stylem vyprávění, kdy příběh sledujeme z pohledu obou hlavních hrdinů, nebo výbornými hereckými výkony či nostalgickým ohlédnutím se za dny dětství a dospívání. A v závěru budete možná i upřímně dojati.
11. Ghost World (režie: Terry Zwigoff, 2001)
Kamarádky Enid (Thora Birch) a Rebecca (Scarlett Johansson) právě odmaturovaly a teď přemýšlí, co se svými životy dál. Enid se odmítá zařadit do systému plného šedé nudy a repetitivnosti, Rebecca se však zaměstná v kavárně a začne šetřit na jejich společný byt. Přátelství je ale vystaveno zkoušce, zejména poté, co Enid začne trávit více času se samotářem Seymourem (Steve Buscemi). Vynikající nezávislý snímek o hledání vlastního místa ve světě, okořeněný skvělými sarkastickými hláškami, jako vždy výborným Stevem Buscemim a parádním ústředním dívčím duem. Ale zatímco Scarlett Johansson si výborně rozběhla kariéru, talentovaná Thora Birch zapadla do průměrných a podprůměrných hororů. Velká škoda, po Americké kráse a Ghost World měla rozhodně našlápnuto na víc.
10. The Perks of Being Wallflower (režie: Stephen Chbosky, 2012)
Mimořádně zdařilé coming-of-age drama Stephena Chbosky (podle jeho vlastní knihy). Charlie (Logan Lerman) je introvertní a tichý kluk, který právě nastupuje do prvního ročníku na střední škole. Spřátelí se se dvěma staršími studenty: krásnou Sam (Emma Watson) a jejím nevlastním bratrem Patrickem (Ezra Miller). Působivá reflexe středoškolského života očima nenápadného, ale inteligentního mladíka. V závěru nabere i smutnější a depresivnější tóny, ve výsledku je však vyznění snímku pozitivní a plné naděje. Výborně napsané postavy a mnoho scén, co chytí za srdce. Obrovský podíl na tom mají i sympatické a dobře napsané postavy a herecké výkony všech zúčastněných.
9. Rebel Without a Cause (režie: Nicholas Ray, 1955)
Rebela bez příčiny asi není třeba nijak zvlášť představovat. Právem zasloužilá klasika však ani dnes neztrácí nic ze své působivosti a emocionální síly. Možná proto, že jde o esenciální příběh a jeho podoby můžeme sledovat všude kolem i dnes. Jistě, změnily se účesy a styl oblékání, ale jádro stále zůstává stejné. Jim Stark (James Dean) v mnohém reprezentuje typického teenagera - ocitá se na kritické křižovatce mezi dětstvím a dospělostí, citlivě vnímá nezájem ze strany rodičů či chlad okolního světa. Výborné výkony podali i Natalie Wood, Sal Mineo, Jim Backus a v menší roli i Dennis Hopper. Nelekněte se roku výroby, opravdu jde o snímek, který má stále co říci i dnešním mladým.
8. Me & Earl & the Dying Girl (režie: Alfonso Gomez-Rejon, 2015)
Dva kámoši a jejich spolužačka umírající na leukémii. Konfrontace se životem a jeho odvrácenými stránkami. Zní vám to jako vykrádačka slzopudného Hvězdy nám nepřály? Omyl. Tento sympatický nezávislák z roku 2015 pod taktovkou seriálového režiséra Alfonsa Gomez-Rejona překonává zmíněný kýč na všech frontách. Greg (Thomas Mann) je student s vlastním systémem pravidel, jak přežít džungli střední školy. S nikým nenavazuje příliš blízké vztahy, zároveň se snaží být s každým zadobře a nepoutá na sebe pozornost. Jediným jeho kamarádem je spolužák Earl (RJ Cylert). Vše by šlo hladce, ale... Gregově kamarádce z dětství, Rachel (Olivia Cooke), právě diagnostikovali leukémii. Matka mu rozkáže, aby ji šel trochu rozveselit a Greg poslušně jde. I když se mu do toho příliš nechce. Nakonec však s Rachel naváže vztah bližší, než by si myslel. Skvělé postavy, melancholie a osvobozující humor. Právě tyto aspekty dělají z Rejonova snímku velmi lidský a nepateticky dojemný zážitek.
7. Juno (režie: Jason Reitman, 2007)
16letá sarkastická sympaťačka Juno (Ellen Page) si se svým kamarádem Pauliem (Michael Cera) nedá pozor a nechtěně otěhotní. Co teď? Samozřejmě, uvažuje i nad potratem, ale pak se rozhodne pro jiný krok. Najde manželský pár Marka (Jason Bateman) a Vanessu (Jennifer Garner) toužící po dítěti. Oba souhlasí, že až Juno porodí, dítě si adoptují. Perfektní komedie vás dostane svou odlehčenou atmosférou, přirozenými herci a v neposlední řadě skvělým humorem, ale i dojemnými chvilkami. Snímek Jasona Reitmana si zaslouženě odnesla Oscara za scénář (napsala ho Diablo Cody) a další tři nominace (včetně nejlepšího filmu a nejlepší herečky pro Ellen Page). Příběh o dospívání, který se na tuto problematiku dívá poměrně těžkým tématem nechtěného těhotenství, ale přesto jde po všech stránkách o velmi pozitivní a hlavně pohodové dílo se skvělým soundtrackem.
6. The Spectacular Now (režie: James Ponsoldt, 2013)
Sutte Keely (Miles Teller) je hvězdou střední školy, nechybí mu sebevědomí, rád se napije a pořádně si užívá na každé divoké párty. Po jednom takovém tahu se na ulici probudí s šílenou opicí a nad ním stojí Aimee Finicky (Shailene Woodley). Zdánlivě nenápadné dívka, která má ráda knihy a sci-fi. Je možné, aby se tito dva - tak protichůdní - lidé mohli spřátelit? Snímku nekorunovaného krále současného nezávislého filmu Jamese Ponsoldta se podléhá velmi snadno. Po všech stránkách jde o inteligentní a okouzlující příběh, kde Teller a Woodley doslova září a dodávají filmu na emocích. Nesmíme ale zapomenout ani na vedlejší role ztvárněné skvělými herci, jako Brie Larson, Kyle Chandler či Jennifer Jason Leigh.
5. The Edge of Seventeen (režie: Kelly Fremon, 2016)
The Edge of Seventeen je poměrně vzácným případem filmu ukazujícího horskou dráhu dospívání mimořádně přesvědčivě a realisticky. Týká se to zejména hlavní postavy Nadine v podání skvělé Hailee Steinfeld (zaslouženě nominované na Zlatý glóbus). Po tom, co její nejlepší kamarádka Krista (Haley Lu Richardson) začne chodit s jejím bratrem Darian (Blake Jenner) se Nadine cítí osamělá, deprimovaná a má pocit, že světu nerozumí. Trochu útěchy nachází ve spolužákovi Erwinovi (Hayden Szeto) a v nevšedním kamarádství s profesorem historie Maxem Brunerem (perfektní Woody Harrelson). Nadine je učebnicovým příkladem typické teenagerky - emocionálně rozhoupaná, občas výbušná, sarkastická... A dejte na nás: během filmu jí budete několikrát litovat, sem tam vám půjde neskutečně na nervy a často ji budete i chápat. Protože, ruku na srdce, kdo z nás se v jejím věku nechoval občas stejně? Snímek Kelly Fremont si právem odnesl chválu kritiky a určitě byste ho neměli minout. Už jen kvůli těm neuvěřitelně vtipným slovním přestřelkám mezi Hailee Steinfeld a Woodym Harrelsonem.
4. The Breakfast Club (režie: John Hughes, 1985)
Zejména v Americe nesmírně kultovní snímek Johna Hughese, ale své fanoušky si našel i v našich končinách. Pět středoškoláků musí kvůli různým prohřeškům za trest strávit celou sobotu ve škole. Každý z nich je úplně jiný: oblíbená královna krásy Claire (Molly Ringwald), sportovec Andrew (Emilio Estevez), šprt Brian (Anthony Michael Hall), rebelující grázlík John (Judd Nelson) a podivínka Allison (Ally Sheedy). I přes počáteční antipatie tato nesourodá skupina postupně naváže vzájemné sympatie a zjistí, že často stačí jeden den, aby si ujasnili, kým vlastně jsou a že ve skutečnosti mají společného víc než by si mysleli. Filmu vládnou zejména kvalitně napsané dialogy, výborně zahrané postavy a nenucený humor. The Breakfast Club se stal výpovědí jedné generace a rozhodně má potenciál oslovit i současné diváky.
3. Sing Street (režie: John Carney, 2016)
Neuvěřitelně pohodová záležitost Johna Carneyho vás nabije pozitivní energií ještě na pořádně dlouhou dobu. Příběh nás zavede do Dublinu roku 1985. Dospívající Conor (Ferda Walsh-Peelo) nemá doma právě ideální domácnost. A aby toho nebylo dost, jeho rodiče se rozhodnou přesunout ho do nové školy Synge Street CBS. Conor si nejprve užije posměchu či ústrků od spolužáků i profesorů, ale okamžitě se zamiluje do krásné Raphiny (Lucy Boynton). A založí kvůli ní kapelu. Podmanivý retro feeling, skvělé postavy, výborní herci (kromě zmíněných zaujme i skvělý Jack Reynor v roli Conorova staršího bratra) a hlavně parádní hudba. Nepochybně jeden z nejlepších filmů minulého roku. Určitě ho nepřehlédněte.
2. Stand by Me (režie: Rob Reiner, 1986)
Sympaticky nenápadná, ale určitě jedna z nejlepších adaptací Stephena Kinga (konkrétně jeho novely Tělo). Rob Reiner natočil skutečně vlastní snímek o pevném přátelství čtyř chlapců. Ti se dozví, že uprostřed lesů na okraji města Castle Rock leží mrtvola neznámého mladíka. Dobrodružná cesta na zabití nudy se však mění na osobitou odyseu a změní každého z nich. Stand by Me stojí především na parádních hereckých výkonech ústřední čtveřice - Wila Wheatona, Rivera Phoenixe, Coreyho Feldmana a Jerryho O'Connella. V záporácké roli potěší i Kiefer Sutherland. Reinerův snímek obsahuje mnoho myšlenek o životě, náročném období přechodu od puberty k dospělosti, ale zobrazuje také předpojatost a škatulkování amerického maloměsta. A i přestože na konci začíná dost přituhovat, co se napětí týče, zůstává Stand by Me zejména mimořádně emocionální poctou přátelství, dětské radosti a nevinnosti, na kterou mnozí lidé dnes zapomínají.
1. The Virgin Suicides (režie: Sofia Coppola, 1999)
Dosud jsme se zabývali víceméně pohodovými a vtipnými snímky, proč si tedy nedat něco trochu jiného? Smrt panen Sofie Coppoly je melancholicky zasněným příběhem platonické lásky skupiny chlapců k záhadným a nedostupným sestrám rodiny Lisbonových. Ty žijí se svými přísnými rodiči (James Woods a Kathleen Turner) a události postupně eskalují natolik, že sestrám zakážou chodit ven. Chlapci je však ani nyní neopouštějí a snaží se s nimi navázat kontakt.
Velmi citlivá a poetická adaptace skvělého stejnojmenného románu Jeffreyho Eugenidese zaujme dráždivou smyslností a elektrizujícím tajemném. Navíc se nese v úžasně ospalé letní atmosféře malého amerického městečka. Nesmíme zapomenout na výborné herecké výkony - zejména Kirsten Dunst je doslova a do písmene magnetická. Za zmínku ale stojí i Josh Hartnett jako místní školní hvězda či Danny DeVito v malé roličce psychiatra. Nesmírně krásná a smutná skládačka, kterou je - slovy vypravěče (Giovanni Ribisi) - nemožné poskládat a dobrat se odpovědi na klíčovou otázku: „Proč?“
BONUS: Donnie Darko (režie: Richard Kelly, 2001)
V celém žebříčku jsme vybírali příběhy víceméně ukotvené v realitě. Na úplný závěr si tedy dáme mírný krok stranou - ale možná právě o to zajímavější. Řeč není o ničem jiném, než Donnie Darko. Podle mnohých zatím nejlepší film Richarda Kellyho nám představí mladého Donnieho (Jake Gyllenhaal). A ten není jen tak nějakým obyčejným teenagerem. Trpí znepokojivými vizemi o děsivém králíkovi, jen o vlásek unikne extrémně bizarní smrti a ještě stíhá prožívat typické radosti středoškolského života, zejména lásku k půvabné Gretchen (Jena Malone). Jak do toho všeho zapadají portály a cestování v čase? Kellyho film je originálním mixem teenagerského filmu, psychedelického sci-fi a surreálné podivnosti jako od Davida Lynche. A světe div se - ono to funguje výborně! Svého času byl sice Donnie Darko po finanční stránce zklamáním, na DVD nosičích se však velmi rychle rozšířil a dnes se právem těší kultovnímu statusu.
Námi vybrané snímky rozhodně nejsou jediné. Pozornost se vyplatí věnovat například i zdařilé komedii Superbad, Easy A s Emmou Stone, nezávislému filmu Igby, příjemnému Adventureland či sympatickému „matematickému“ kousku X+Y. Za zkoušku rozhodně stojí i díla, která se sice nevěnují výlučně teenagerům, ale stále jde o výrazně zdařilé snímky. Můžeme jmenovat například zdařilý Disconnect či ukrutně nedoceněný, ale vynikající Men, Women & Children. No, a pokud jste spíše seriáloví diváci, určitě by vám neměly ujít projekty, jako Skins či nejnovější vydařené drama od Netflixu 13 Reasons Why. Rozhodně je z čeho vybírat.
